05

УРОК 5 – LECIONO 5

Rapide sekiĝanta mebla lako

En Svedio oni produktas rapide sekiĝantan meblan lakon, en kies [1] konsiston eniras minimuma kvanto da formaldehido kaj ne eniras aromaj solviloj [2].

La meblon, kovritan per tiu [1] lako, oni povas poluri post [3] unu horo ĉe la temperaturo 20o C [4]. Ĉe uzado de tia [1] lako pliboniĝas kondiĉoj de laboro kaj plialtiĝas la rendimento de laboro de meblistoj [2].

Камэнтары – Komentoj

1. У эспэранта 10 пытальных словаў (займеньнікаў і прыслоўяў), якія, як і многія беларускія пытальныя словы, пачынаюцца на «k»: kiu? – хто?, каторы?, kio? – што?, kia? – які?, kie? – дзе?, kien? – куды?, kiam? – калі?, kiom? – колькі?, kial? – чаму?, kiel? – як?, kies? – чый?

Калі замяніць пачатковае «k» на «t», утвараюцца ўказальныя словы: tiu – той, tio – тое, tia – такі, tie – там, tien – туды, tiam – тады, tiom – столькі, tial – таму, tiel – так, ties – таго.

2. Суфіксы: -ist- азначаюць прафэсію, сталы занятак (specialisto, kemiisto, laboristo, konstruisto, inventisto); -il- азначае прыладу, інструмэнт, сродак (miksilo – зьмешвальнік, міксэр, premilo – прэс, direktilo – руль).

3. Прыназоўнікі: post – пасьля, за, па-за: post la ricevo – пасьля атрыманьня, post minuto – праз хвіліну.

4. Парадак словаў у эспэранта свабодны, як і ў беларускай мове: ён можа падкрэсьліваць новую інфармацыю ў фразе і лягічна выдзяляць словы ці групы словаў.

Словы – Vortoj

Seka – сухі, Svedio – Швэцыя, konsisti – складацца, iri – ісьці, хадзіць, kvanto – колькасьць, formaldehido – фармальдэгід, solvi – раствараць; рашаць, kovri – накрываць, закрываць, povi – магчы, poluri – паліраваць, horo – гадзіна, bona – добры, kondiĉo – умова, rendimento – прадукцыйнасьць.

Магчыма, вам ўжо прыйшла думка, што лягчэй і цікавей вывучаць мову не аднаму, а ўдвох або ўтрох. Вы маеце рацыю, і яшчэ ня позна гэтую думку зьдзейсьніць! Разам можна правяраць веды, выпраўляць памылкі, весьці нескладаныя гутаркі і перакладаць – наколькі гэта ў вашых сілах – зь беларускай мовы на эспэранта. Eble, en vian kapon jam venis la ideo, ke estas pli facile kaj interese studi la lingvon ne sola, sed duope aŭ triope. Vi tute pravas, kaj ankoraŭ ne estas malfrue realigi tiun ideon. Kune oni povas kontroli la konojn, korekti erarojn, fari frazojn, konversacii pri simplaj aferoj kaj traduki – laŭ viaj fortoj – el la rusa en Esperanton.
05
Hosted by www.Geocities.ws

1