Korsika

Pro v�t�inu obyvatelstva p�edstavuje Korsika Napoleonovu vlast, c�sa�e, jeho� p��nos pro d�jiny je nem�n� velk�, jako n�m u� dob�e zn�m�ho Julia Caesara. Ale Korsika je tak� zem�, kde buj� krevn� msta, dr�� se siesta, politicky se intrikuje, j� se aromatick� s�r, �ij� divo��ci, rostou jedl� ka�tany a �ij� nest�rnouc� starci, kte�� prost� jen p�ihl�ej� - st��� toti� - tak jako �as, p�ejde. Korsika ale znamen� je�t� v�c. Pat�� k t�m v�jime�n�m ��stem Zem�, kde �ij� sv�r�zn� lid�, ba dokonce p��mo osobnosti, kter�m neubl�� ani �as, ani zl� lid�. Jsou zde jedny z nejkr�sn�j��ch scen�ri� sv�ta, kter� d�laj� �est n�zvu "Ostrov kr�sy". Korsi�an� jsou individualist� s p�ekypuj�c�m temperamentem, p��jemn� k cizinc�m, v�rni sv�m p��tel�m a sv� zemi, obratn� �e�n�ci i srdnat� rv��i a krom� t�chto vlastnost� maj� je�t� jednu nep�ehl�dnutelnou: jsou ned�tkliv�. Na korsick�m pob�e�� le�� ��msk� t�bory a m�sta (Agylla, Mariana, Aleria, Portus Syracusanus).

Dne�n�ch 250 000 obyvatel st�edomo�sk� Korsiky �iv� zejm�na produkce jedl�ch ka�tan�, v�na, oliv a turist�. Hlavn�m m�stem Korsiky je Ajaccio. Od roku 231 pat�il ostrov ��man�m, ale rokem 1284 p�e�lo jeho 8680 km² pod spr�vu Genuy, a� nakonec roku 1768 p�e�el do francouzsk�ch rukou.

Po zv��en�ch autonomistick�ch po�adavc�ch v 70. letech poskytla centr�ln� francouzsk� vl�da roku 1982 Korsice ur�itou formu samospr�vy.

Kalamaikamikmikmix popisoval Korsiku na z�klad� v�n� jeho s�ra: von� po tymi�nu a mandl�ch, f�c�ch a ka�tanech, po pini�ch a pely�ku, s lehk�m n�dechem v�n� rozmar�nu a levandule (XX - 20)