Caesar, Julius

��msk� st�tn�k a vojev�dce (100 p�.n.l. - 44 p�.n.l.), v��n� nespokojen� s nepoddajn�mi Galy. Za dobu sv� kari�ry se pokusil mnoha, v kone�n�m d�sledku v�ak v�dy ne�sp�n�mi metodami galsk� obyvatele bu� rozd�lit ("Nesv�r"), n�siln� integrovat vesnici do ��msk� spole�nosti ("Le domaine des Dieux") a nebo i vyhecovat na�e Galy jin�m, ��mu naklon�n�m, galsk�m n��eln�kem ("Souboj n��eln�k�").

Caesar�v �sp�ch v bitv� s p��znivci Pompeia 6. dubna 46 p�.n.l. u Thapsu se p�ipom�n� na stran�ch 44 a� 54 v p��b�hu "Asterix legion��em".

Proslavily ho tak� jeho v�roky (nap�. "Veni, vidi, vici" - v�rok, kter�m Caesar ohl�sil ��msk�mu sen�tu snadn� v�t�zstv� nad pontsk�m kr�lem Farnakem II.) a nos� vav��nov� v�nec, kter� ov�em musel b�t jednou nahrazen fenyklov�m - XVIII/47, m� s Kleopatrou mal�ho syna, kter� se ale v�bec nehod� do kr�mu jeho star��mu synovi Brutovi ...

V jeho p�epychov� v�letn� rezidenci Mea requies (= V z�ti��), na jej� vstupn� br�n� je cedulka upozor�uj�c� na hl�dac� psy, je Caesarovi p�edstavena psychologick� zbra� proti Gal�m - Tullius Destructus - XV/13.

Na str�nce o Juliu Caesarovi se dozv�te dal�� podrobnosti a souvislosti s Asterixov�mi p��b�hy.