Mocn� mu� z ��ma.
V souvislostech, v jak�ch se Caesar objevuje v Asterixov�ch p��b�z�ch, si nyn� kr�tce srovnejme historick� fakta o osob� ��msk�ho c�s�e. Vedle historick�ch dat byly do p��b�h� p�evzaty i n�kter� jeho charakterov� rysy.
V pr�b�hu stalet� bylo zji�t�no, �e s�la nevede v�dy k ��dan�mu c�li, stejn� jako je tomu v poh�dk�ch. Ka�d� mo�nost k dosa�en� c�le je dobr�. Tak to popisuje velk� ��msk� historik Livius na p��kladu ��msk�ho kr�le Tarkvinia: "Kdy� ztratil nad�ji na poko�en� m�sta obl�h�n�m a byl Maury zahn�n, uch�lil se kone�n� k netypick� zbrani, lsti a zlomyslnosti.".
Obraz ��msk�ho panovn�ka, jako p�esp��li� ambici�zn�ho mu�e, se naprosto shoduje s popisem historika Plutarcha, kter� ve sv�ch textech p�edal zpr�vu jeho cti��dostivosti a otom, jak ho m�la v hrsti:
"Ve �pan�lsku �etl jednou Caesar, kdy� m�l volnou chvilku, knihu o Alexandru Velik�m. Potom se na dlouhou dobu uzav�el do sebe a plakal. Jeho p��tele z toho byli cel� pry� a proto se ho ptali, so se stalo. �ekl jim:"Nen� snad k pl��i, �e Alexandr v m�ch letech u� ovl�dal celou ��i, zat�mco j� jsem je�t� nic nedok�zal?"
Caesarovi bylo p�itom tehdy 31 let a ve funkci kvestora byl zodpov�dn� za finance ve �pan�lsk� provincii. Co� nemohl b�t d�vod k nespokojenosti. Cti��dost ho neopustila ani pozd�ji. Jeho snaha o p�ekon�n� sama sebe �la tak daleko, �e kr�tce p�ed svou smrt� - Caesar byl tehdy st�edn�ho v�ku - p�ipravoval v�le�nou v�pravu:
"Cht�l t�hnout ke kaspick�mu mo�i a Kavkazu, aby ovl�dl �ern� mo�e, pak poko�it Germ�ny a jejich sousedy a nakonec se vr�tit p�es Galii a It�lii."
Jako voj�k byl s to motivovat sv� jednotky. ��msk� arm�da nebyla st�le siln�. Byli v n� oby�ejn� lid� s norm�ln�m strachem. Ke sm�le Gal� t� doby to ale tehdy zrovna tak nebylo. Caesar si sv� mu�e svolal do t�bora pobl� Vesontia a mluvil k nim z tribuny. Samotn�ho Caesara p�ekvapil ��inek jeho slov: "Tato �e� vyvolal u v�ech obdivuhodnou zm�nu v my�len� a probudila v mu��ch nad�en� a chu� do boje."
T�mito akcemi cht�l Caesar dob�t vesnici Gal�:
- XV - Nesv�r: Destructus m�l za �kol zp�sobit rozkol v galsk� jednot�, ��m� by kouzeln� n�poj ztratil smysl
- XVII - S�dli�t� boh�: Caesar hodlal za�lenit vesnici do ��msk� ��e tak, �e kolem postavil m�sto, v n�m� je vesnice bezv�znamn� p�edm�st�, kter� se bu� p�ipoj�, nebo zmiz�
- XXIII - Obelix & spol.: S pomoc� Sarcasma zkou�el Caesar na Galy omamn� ��inky zlata
- XXVI - Odysea: tentokr�t m�l �pion Zerozerosix z�skat n�vod na v�robu kouzeln�ho n�poje, aby se Caesar mohl kone�n� st�t neomezen�m vl�dcem ��msk� ��e
- XXIX - La rose et le glaive: pro p�epad galsk� vesnice pou�ili ��man� �enskou vojenskou jednotku, proto�e Galov� d�ky sv� galantnosti nemohou �enu uhodit
- II - Asterix a zlat� srp
- III - Asterix a G�tov�
- V - Asterix a cesta kolem Galie
- VII - Souboj n��eln�k�
- IX - Asterix a Normani
- XIII - Asterix a kotl�k
- XVI - Asterix v Helvetii
- XX - Asterix na Korsice
- XXII - Asterix a velk� z�mo�sk� plavba
- XXV - Le grand Foss�
Caesar v jednotliv�ch d�lech Asterixov�ch p��b�h�:
Na sam�m za��tku vid�me Caesara v kr�tk� sc�n�, kdy mu po por�ce Gal� Vercing�torix h�e k noh�m zbra�. Toto se odehr�v� v �vodu do Asterixov�ch p��b�h�, proto�e se jedn� o prvn� se�it.
Na konci Caesar k�r� Gaia Bona za to, �e mu sl�bil z�skat kouzeln� n�poj a uskute�nit to, co se mu do nyn�j�ka nepoda�ilo.
Galsk� prefekt Kakabus daruje Caesarovi jednoho neporaziteln�ho Gala (Trubadixe). Proto�e se nehod� na gladi�tora, m� b�t p�edhozen lv�m.
Pozd�ji je Caesar v Cirku Maximu jako �estn� host spolu s tren�rem gladi�tor� Caiem Hlupem. Asterix s Obelixem ale p�im�li ostatn� gladi�tory ke hr�m, kter� Caesara p�iv�d�j� a� k zu�ivosti. Proto na n� po�lou legion��e. Proto�e se ale tato bitva lidu l�b�, d� Caesar Gal�m a gladi�tor�m na Asterixovo p��n� svobodu.
Caesar se vsadil s Kleopatrou, �e jej� n�rod u� jen p�e��v� pod vl�dou ��man� a �e nedok�e za t�i m�s�ce postavit pal�c.
Pozd�ji ale zjist�, �e Kleopatra, kter� si pozvala na pomoc Galy s kouzeln�m n�pojem, by mohla s�zku vyhr�t a po�le na stavbu sv�ho �piona D�infise. Nato se rozhodne obklopit stavbu katapulty a stavbu zni�it. O tomto se dozv� Kleopatra, na staveni�t� p�ijede - a Caesar mus� v�e uv�st do p�vodn�ho stavu.
V z�v�ru pak Caesar p�enech� Kleopat�e tu �est p�est�ihnout p�sku p�ed nov�m pal�cem.
Zde se Caesar objevuje jen kr�tce jako dobyvatel Brit�nie, stoj�c� na vlajkov� lodi a vedouc� sv� vojska p�es kan�l.
Julius Caesar se brzy roz��l�, kdy� si jeho velitelsk� stan pr�v� doraziv�� nov��ci posstupn� spletou se stanem "hlavn�ho organiz�tora rekrea�n�ho st�ediska" nebo hospodou. Caesar chyst� bitvu proti Scipiovi. Proto po�le do nep��telsk�ho le�en� sv�ho �pi�na HCL, aby zjistil situaci. Kdy� se Asterix s Obelixem pokou�ej� v noci z t�bora odej�t, maj� je v�ichni za Scipionovy zv�dy a na��d� je zav��t. To se mu nepoda��, ale d�ky tomu vyhraje nastalou bitvu se Scipionov�m vojskem. Proto mohou ��dat cokoli, dostane se jim toho. Asterix s Obelixem si p�ej�, aby mohli s Tragikomixem odjet zp�t do Galie.
Hned na za��tku op�t vid�me, jak Vercing�torix h�e k noh�m caesarovi sv� zbran�. Je mezi nimi i �t�t, na kter�m bude Caesar pozd�ji triumf�ln� p�inesen do ��ma. Bohu�el byl potom tento �t�t ukraden a tak, kdy� se Caesar rozhodne uk�zat se Gal�m na tomto slavn�m �t�tu, rozb�h� se velk� p�tr�n�.
Caesar se inkognito vyprav� do Gergovie, aby se informoval o postupu p�tr�n�. P�itom uvid�, jak je na �t�tu nesen n��eln�k Majestatix p�i sv�m slavn�m n�vratu z Gergovie. Caesar se v�eho dovt�p� a pos�l� sv�ho vyslance Tullia Posucuse do Numidie. Caesar p�icestuje inkognito do Gergovie, aby se p�esv�d�il o stavu hled�n� �t�tu. Zde v�ak uvid�, jak na n�m z Gergovie triumf�ln� odch�z� Majestatix. Caesar v�e pochopil a pos�l� Tullia Posuca do Numidie. Krom� toho povy�uje legion��e Posuca na centuri�na a centuri�na Georgebuse na velitele pos�dky v Gergovii, nebo� jedin� tito dva legion��i nebyli zapr�en� uheln�m mourem.
Caesar zde vystupuje a� na konci, kdy�, ani� by byl ov�em na obr�zku, povy�uje v�t�ze voj�na Tvrdoko�use na centuriona a sv�ho centuriona Zub�kuse jmenuje tribunem. Pr� je to jedin� p��pad, kdy m� b�t Caesar spokojen.
Julius Caesar, rok po sv�m v�t�zstv� nad pompejsk�mi u Thapsu a po v�t�zn� bitv� u Mundy, kterou si podrobil celou Hisp�nii, kr��� p�ed nastoupenou X.legi�, svou starou gardou. Na znamen� uzn�n� jim brnk� po u�n�ch boltc�ch. A� ve sv�m stanu se dozv�, �e je�t� jedna docela mal� vesni�ka pobl� Mundy se odm�t� vzd�t a podrobit se ��msk� nadvl�d�. Caesar se osobn� p�ijede pod�vat na ono m�sto, p�i�em� se mu poda�� zajmout syna n��eln�ka, mal�ho chlapce Pep�ho. Aby mu rukojm� nikdo nevzal, po�le ho do Galie, p��mo do t�bora Grogarum.
Tentokr�t se Caesar dostal do nep��jemn�ho tlaku, kdy� sen�tor Stradivarius po�aduje zaji�t�n� po��dku na cel�m galsk�m �zem�, ne� podpo�� Caesarovy dal�� v�pady na nov� �zem�. Samoz�ejm� p�itom m� na mysli na�i galskou vesni�ku. Julius Caesar se druh� den rad� se sv�mi p��znivci ve sv�m v�letn�m pal�ci na dal��m postupu. Jeden z jeho pomocn�k� mu �ekne, �e by v�d�l o �lov�ku jm�nem Destructus, kter� by um�l mezi Galy rozdm�chat spory, ��m� by se rozpadla jejich jednota a byli by snadno p�emo�iteln�. Caesar se rozhodne zat�m je�t� uv�zn�n�mu Destruktovi nab�dnout svobodu a zlato, kdy� se mu to poda��.
Caesar si usmyslel, �e m�sto lesa, kter� obklopuje galskou vesni�ku, postav� m�sto. Z vesnice se tak stane bezv�znamn� p�edm�st�, kter� se bu� p�izp�sob� nebo zanikne. P�ed sen�tory ale ned� zn�t, �e jde o jeho n�pad a mluv� ve t�et� osob�. Pro v�stavbu Caesar najme nejnadan�j��ho stavebn�ho mistra - Lecorbuse. Zde uvid�me pot�et� v Asterixov�ch p��b�z�ch sc�nu, kdy Vercing�torix kapituluje a h�e sv� zbran� Caesarovi k noh�m.
Pozd�ji, kdy� u� m� b�t postavena prvn� budova, navrhuje Lecorbus Caesarovi, �e by se m�la rozb�hnout kampa� na obsazen� byt� ve m�st�.
Caesar m�l b�t p��tomen tomu, jak v Cirku Maximu budou Asterix s Obelixem p�edhozeni lv�m. Podle slov �al��n�ka se ale ��astn� ta�en� proti pir�t�m.
Pozd�ji vystupuje kr�tce triumfuj�c� mu�, kdy� tu, jedouce na voze m�stem, n�hle zjist�, �e dostal chu� na rybu na fenyklu. To je taky p��m� d�sledek faktu, �e otrok, kter� m�l hl�dat Caesar�v va��nov� v�nec, ho nahradil jin�m ko�en�m-fenyklem, aby Majestatix mohl vyhr�t s�zku.
Zde se mihne Caesar jen kr�tce na obr�zc�ch v z�vorce, kde je n�zorn� p�edv�d�na �innost v�tc�. Jeden z nich rad� Caesarovi, aby se dr�el Bruta, proto�e pak bude st�le v bezpe��. Jak u� te� v�ichni v�me, m�lo to pro n�ho i pro historii tragick� d�sledky.
�vodem Caesar odm��uje d�rky legion��e, kte�� si odslou�ili 20 let vojensk� slu�by. Legion�� Romeomontekus, kter� noc p�edt�m v opilosti Caesara urazil, dost�v� jako "zvl p�kn� d�rek" vesnici na pob�e�� Armoriky, na�i zn�mou vesnici nepoddajn�ch Gal�.
Pot�, co Obelix v r�mci oslav sv�ch narozenin pobije ��msk� voj�ky, nach�zej�c� se zrovna v t�bo�e Grogarum pobl� vesnice, podaj� tito Caesarovi hl�en�. Caesar si nech� od sv�ch poradc� p�edlo�it n�vrhy, jak s Galy zato�it. Caius Sarcasmus navrhuje, aby se Galov� nechali nal�kat na zlato. Caesar vid� ve sv�ch dekadentn�ch poradc�ch dobr� p��klad a d� Sarcasmovi k dispozici tolik zlata, kolik jen bude pot�ebovat.
Pomoc� t�chto finan�n�ch prost�edk� nakoup� Sarcasmus menhiry a skladuje je v Caesarov� pal�ci. Caesar m� tyto menhiry op�t prodat, aby se st�tn� kasa znovu naplnila. Sarcasmus p�edkl�d� Caesarovi v�sledky pr�zkumu trhu a p�esv�d�uje ho, �e prodej menhir� m��e b�t dobr� obchod.
��m�t� v�robci menhir� ale cht�j� taky z tohoto boomu profitovat. Caesarovi se to nel�b�, ��m� zp�sob� st�vku otrok�. Caesar tedy p�ik�e Sarcasmovi, aby stornoval v�echny dod�vky galsk�ch menhir�.
Julius Caesar byl, ani� to ov�em tu��, vybr�n n��eln�kem Majestatixem jako soudce v p��padu, zda jsou v�t�� hrdinov� v belgick�m nebo v galsk�m kmeni.
Po prvn�m zni�en�m ��msk�m t�bo�e je v sen�tu zpraven o tom, �e m��e b�t zni�eno p��li� mnoho op�rn�ch bod�. Caesar se proto ihned vyprav� zjistit, o co jde.
Pot�, co postavi�ky Dupond a Dupont ozn�m� Caesar�v p��jezd, vyhledaj� ho Galov� s b�lou vlajkou a vysv�tl� mu, �e jako soudce mus� nyn� vy�knout sv� rozhodnut�. Proto�e byl p�ed malou chv�l� osloven i pir�ty, kte�� byli potopeni po z�sahu lodi kamenem, je Caesar u� u konce sv�ch sil. Chyst� se k rozhoduj�c� bitv� proti domn�l�mu povst�n�.
V dal��m prohraje jeho legie bitvu s Belgi�any a vracej� se zp�t k ��mu. Caesar se spol�h� na to, �e kv�li takov� mal� af�rce nevznikne mezi legion��i ��dn� povst�n�. Je�t� p�edt�m se ho ale Belgi�an� s Galy ptaj�, kdo je tedy udatn�j��. Na to �ekl:"Nejstate�n�j��? To nev�m. Jedno V�m ale ��ct m��u. Jste v�ichni jedna banda!"
Juliovi Caesarovi neust�le vad� ti nezkrotn� Galov�, kte�� si z jeho ��sk� moci d�laj� jen legraci. ��f jeho tajn� policie Kaius Musencus mu navrhne, aby do vesnice vyslal �piona Zerozerosixe, kter� by odhalil tajemstv� v�roby kouzeln�ho n�poje.
Tento pl�n ztroskotal, ale Zerozerosix zjistil, Galov� jsou na cest� do Mezopot�mie a je rozhodnut zastavit lo� d��v, ne� doraz� do p��stavu. Caesar rozk�e sv�m prefekt�m zablokovat v�echny p��stavy v Doln�m mo�i (St�edozemn�m mo�i). Caesar varuje Musencuse, �e tentokr�t se u� akce mus� poda�it.
Pozd�ji dostane zpr�vu, �e Galov� nemohou vyrobit sv�j n�poj a rozk�e tedy za�to�it na vesnici - ne�sp�n�.
Cäsar, gerade aus Obergermanien zurückgekehrt, rügt seinen Sohn Brutus, der die Legionen Cäsars auf der Suche nach einem Kind im Kampf gegen die Gallier dezimiert hat. Im folgenden Gespräch taucht auch Kleopatra auf und verkündet, daß dieses Kind, das Brutus entführen und töten wollte um einen weiteren Erben aus dem Weg zu schaffen, der Sohn von Kleopatra und Cäsar wäre.
Cäsar schwört, daß seine Pioniertruppen das Dorf der Gallier, das im Kampf zerstört wurde, wieder aufbauen. Das abschließende Bankett findet diesmal auf der prunkvollen Galeere von Kleopatra im Beisein von Cäsar statt. Immerhin ist er ja auch der Vater des jungen Helden, dem es im Traum nicht einfiele, dereinst in Ägypten zu herrschen, nämlich unter dem Namen Ptolemäus XVI.
Caesar m� jen malou vedlej�� roli: Trp� asijskou ch�ipkou a je sv�m l�ka�em vyveden na chv�li na balkon, aby se nad�chal �erstv�ho vzduchu, proto�e ve sv�ch hore�nat�ch snech vid�l ty nezkrotn� Galy z Armoriky. Pr�v� v tomto okam�iku ale kolem prol�taj� Asterix, Obelix a Trubadix na l�taj�c�m koberci na sv� cest� do Indie. Caesar i doktor se z toho �pln� pom�tnou a nesouvisle vyk�ikuj� n�co o nepoddajn�ch Galech. Slovo "Galov�" hne Caesarovi v�dy o n�co v�c �lu�� (n�mecky "die Galle")...
Claudius Nimdenbus dostane od Caesara p��kaz p�iv�st super elitn� centurii, kter� by zato�ila s Galy. Centurie je ji� p�ipravena a jej� velitel zd�raz�uje, �e se s nik�m p�rat nebudou.
Po ne�sp�n� akci m� cel� ��m dobrou n�ladu: ��man� se sm�j� Caesarovi, kter� proto na n�jak� �as odj�d� do sv� vily na venkov�.
Julius Caesar je znepokojen: je c�sa�sk� gal�ra byla ukradena bandou ni�em�. Sv�mu admir�lovi sd�l�, �e mus� gal�ru p�iv�zt co nejd��ve, jinak se bude zbytek �ivota neust�le plavit, ale jako otrok na galej�ch.
Admir�lovi se to nepoda��, ale p�i "nehod�" se prom�n� v �ulovou sochu, ji� nech� d�t Caesar do st�edu Cirku Maximu s n�pisem: "V�nov�no nejv�t��mu ��msk�mu ka�parovi"
Historick� data o Juliu Caesarovi:
Narodil se 13. �ervence 100 p�.n.l. v ��m� jako syn ze staropatricijsk�ho rodu Iuli�. Svou prvn� v�le�nou zku�enost si odbyl jako 20 let� mlad� mu�. Pozd�ji se mu velmi hodil i �e�nick� v�cvik, kter� prod�lal na ostrov� Rhodos kolem roku 76 p�.n.l.
Zde je v kr�tkosti jeho politick� kari�ra:
- 80-78 p�.n.l. �t�bn� d�stojn�k v Asii
- 69 �pan�lsk� kvestor (m�stodr�itel provincie �pan�lsko)
- od 63 p�.n.l. nejvy��� pontifik
- 62 Prätor
- 60 p�.n.l. zalo�il �1. triumvir�t� s Pompeiem a Crassem
- 59 konzulem (nejvy��� ��ad ��msk� republiky)
- 58-51 p�.n.l. prokonzulem v Zaalpsk� Galii
- 49 p�.n.l. na 11 dn� dikt�torem
- 48 konzul II, od ��jna dikt�tor II
- 47 dikt�tor III
- 46 konzul III, dikt�tor IV (od dubna na 10 let)
- 45 konzul IV, dikt�tor V
- 44 konzul V, dikt�tor VI (od �nora do konce �ivota)
Vysv�tlivky:
dikt�tor, nejvy���, mimo��dn� ��edn�k starov�k�ho ��ma v dob� republiky; jmenov�n v krizov�ch situac�ch na �est m�s�c�. M�l neomezenou moc, v�echny ��ady mu byly pod��zeny. Jako sv�ho pomocn�ka jmenoval magistra equitum, velitele j�zdy. V pozdn� republice hodnost dikt�tora ud�lov�na mu��m vl�dnouc�m na z�klad� mimo��dn�ch pln�ch moc� (Sulla, Caesar).
triumvir�t, ve star�m ��m� (a obdobn� i v sou�asnosti) ozna�en� t���lenn�ho kolegia, pop�. t���lenn� mimo��dn� komise, pov��en�ho konkr�tn�m �kolem
konzul, konsul, nejvy��� ��edn�k ve star�m ��m�, podle tradice od doby vyhn�n� posledn�ho kr�le 510 p�. n. l. Reprezentanti ��msk� moci vybaven� imperiem, vrchn� velitel� vojensk�ch sil; doz�rali na prov�d�n� z�kon� a na v�e, co souviselo se st�tn� spr�vou. Ka�doro�n� voleni dva konzulov�, p�vodem oba z patricij�, 366 p�. n. l. jeden z �ad plebej�, od 324 p�. n. l. pravideln� jeden z plebej�, oba plebej�t� konzulov� a� 172 p�. n. l. Ur�it� ��sti jejich agendy postupn� p�eb�rali censo�i, pr�to�i a kvesto�i. Za ��msk�ho c�sa�stv� jejich pravomoc omezov�na, konzul�t se v�ak udr�el a� do 6. stol.
kvestor, spr�vce st�tn� pokladny ve star�m ��m�. P�vodn� dva kvesto�i jmenov�ni na jeden rok od konzul�, od 447 voleni tributn�m sn�mem. 421 p�. n. l. p�ipojeni dal�� dva kvesto�i jako pomocn�ci vojensk�ch velitel� a z�rove� jejich ��ad zp��stupn�n i plebejc�m. Ve 3. stol. p�. n. l. po�et kvestor� zv��en na osm, pozd�ji p�id�leni spr�vc�m ka�d� provincie t�i kvesto�i (s pravomoc� soudn�, finan�n� a spr�vn�). Postupn� jejich po�et zv��en a� na �ty�icet
Galov� nebyli pod Caesarovou nadvl�dou v�bec ��astni. Roku 52 p�.n.l. musel Caesar dokonce potla�ovat povst�n�, veden� arver�anem Vercing�torixem. �toky na jeho legie p�estaly a� tehdy, kdy� se musel tento galsk� vojev�dce vzd�t p�esile u Alesie. Vercing�torix byl o �est let pozd�ji slavnostn� proveden ��mem a pak s�at.
V b�eznu roku 44 p�.n.l. byl Caesar d�ky spiknut�, kter� vedli Brutus a Cassius, v sen�tu zavra�d�n.
Mimo jin� napsal i knihy o v�lce v Galii (De bello Gallico - Z�pisky o v�lce galsk�) a ob�ansk� v�lce (De bello civili-Z�pisky o v�lce ob�ansk�), kter� vypukla v It�lii po Caesarov� p�ekro�en� �eky Rubico mezi 10. a 11. lednem 49 p�.n.l.
Na Caesar�v popud vznikl "Juli�nsk� kalend��", kde jsou roky n�sleduj�c� po roku 46 p�.n.l. vylep�eny t�m, �e slune�n� rok je rozd�len na 365 � dn� a ka�d� �tvrt� rok je p�estupn� (m� 366 dn�).
Jm�no �Caesar� je v ru�tin� p�evzato jako "Car" a v n�m��n� jako "C�sa�" - "Kaiser". Pod pojmem "caesarismus" se skr�v� druh absolutistick� monarchie, kter� se odli�uje svou demokratickou podstatou.
 |
Tato str�nka vznikla d�ky Webmasterovi a m��e b�t pro osobn� ��ely libovoln� kop�rov�na.
|
© by Marco Mütz 1998-99
Deutsches Asterix Lexikon im Internet
v�echny obr�zky na t�to str�nce: Albert Uderzo - © Les Editions ALBERT-RENÉ, GOSCINNY-UDERZO
�esk� p�eklad Z. Sl�va 2000
