Citát týdne
"Není to o mně,ale o nás je kniha V.Hučína, kterou jsem přečetla jedním dechem."
St. Blažková, Přerovské noviny 12.1.2008
/Další citáty týdne ZDE/

Měli by být policisté a žalobci,
kteří zosnovali obvinění Hučína,
trestně stíháni?

Hlasujte ZDE

Dílčí informace o zločinných postupech justice v ČR a o nezákonných praktikách bezpečnostních složek PČR a BIS

Dne 10.1.2008 krátce po 9.00 hod. mi na Okr. soudě v Přerově po opakovaných stížnostech byla vrácena jen malá část zabavených písemností a dalších dokumentů, které byly v nočních hodinách ze dne 7.3. na 8.3.2001 zajištěny v průběhu domovní prohlídky v mém bytě zvláštními odbory PČR (Grosstapo) propojenými s Odborem vnitřní bezpečnosti BIS a Inspekcí BIS.

Při navrácení věcí jsem vyjádřil nesouhlas s tím, že mi nebyla vrácena podstatná část důležité dokumentace svědčící o zločinné činnosti bývalých členů StB, LM, PS-VB a dalších příslušníků někdejšího komunisticklého bezpečnostního aparátu. Vráceny nebyly ani veškeré dokumenty týkající se činnosti Občanské komise, které jsem byl v Okr. Přerov v r. 1990-91 předsedou. Přítomný předseda senátu Okr.soudu v Přerově Mgr. Michal Jelínek na mou žádost doplnil protokol o předání věcí a tak umožnil mé vyjádření k předání zabavených věcí o následující text: "Věci uvedené v tomto protokole jsem převzal. Dále chci uvést, že mi nebyly vráceny dokumenty, které byly spalovány krátce po 17. listopadu 1989 a které měly povahu kádrových charakteristik pracovníků státní správy - justice, bezpečnostních složek a státního zastupitelství a které mi byly zabaveny neoprávněně, neboť ohrožovaly jejich způsobilost a především bezpečnostní prověrky..."

V daném případě se jedná také např. o seznamy a poznámky k doposud žijícím bývalým příslušníků StB, LM, PS-VB a dalším aktivním prosazovatelům zločinného komunistického režimu, z nichž celá řada stále působí na exponovaných a lukrativních místech. Mezi zabavenými a nevrácenými dokumenty se např. nachází i 5 listů ze dne 14.9.1989 - "Zpráva o nepřátelské činnosti aktivních jednotlivců a skupin z řad antisocialistických sil v okrese". Tyto dokumenty StB, na jejichž stránkách jsem StB Přerov charakterizován jako osoba opakovaně trestaná za protistátní činnost, jsou podepsané náčelníkem StB Přerov pplk. Zdeňkem Blahetou a jsou v seznamech Grosstapem zabavených věcí v utajovaném trestním spise uváděny jako "Tajné". Také nebyla vrácena soukromá korespondence od Milana Řeháka, Živana Loukoty, kteří si po řadu let stěžují na postup justice a mnoho dalších písemností, včetně korespondence od pracovníků PČR, kteří si mi stěžovali, v době mého působení ve funkci předsedy Občanské komise, na postup bývalých komunistických kádrů působících v řadách vedení PČR Přerov a Ostrava.

Krátce po mém vstupu do budovy Okr. soudu v Přerově a po zjištění, že si jdu pro zabavené věci, bylo zřejmé, že pracovníci justiční stráže se uvedli do pohotovosti a ihned se přemístili před kancelář soudce Mgr. Jelínka, kterého v této věci kontaktovali. Předání zabavených věcí se účastnila také vedoucí kanceláře trestního oddělení Kateřina Vlčková. Soudce Mgr. Jelínek na mé námitky o zadržení a nevrácení věcí se vyjádřil s tím, že on u domovní prohlídky nebyl a ani ji nenařizoval a také se podivuje nad zabavením a nevrácením celé řady věcí.

Následující den 11.1.2008 v 9.00 hod. jsem se po předcházející telefonické domluvě dostavil do budovy Okr. ředitelství PČR v Přerově, kanceláře správní činnosti, za vedoucím npor. Josefem Jemelkou v záležitosti vrácení dalších věcí z domovní prohlídky z výše uvedeného data. Jmenovaným příslušníkem mi byly vráceny zabavené věci jako je např. kroužková těsnění, papírové dutinky, třípolový spínač z r. 1930, petardy značky Mega (prodává se za 5 kč kus), zábavná pyrotechnika - Dragon, pasta na matování kovu, šrouby, kovové trubky z domácí dílny, náboje cal. 6,35, zátky, černý střelný prach, bílý motouz apod.

I při tomto předávání jsem vyjádřil protest proti tomu, že mi nebyla vrácena celá řada dalších věcí, které byly v rámci zmiňované domovní prohlídky zabaveny, ale nebyly zaevidovány do protokolu anebo byly zaevidovány v tajných trestních spisech. V daném případě jsem trval na zaprotokolování a konkretizoval jsem např. nevrácení - řekl bych uloupení - historicky cenné sbírky nábojů, která obsahovala mimo jiné i náboje zn. Winchester s r. 1865-70 cal 44.

Pachatelé - soudci, státní zástupci a vedoucí pracovníci bezpečnostních složek, spojení s ČSSD, kteří pod krycími nazvy akcí Seliko a Twist umožnili a sami organizovali zločinný vpád Grosstapa do mého bydliště pod předem vykonstruovanou legendou, že jsem pachatelem bombových útoků v Přerově a okolí - nebyli za mé nezákonné zatčení a uvěznění v nejpřísnějším vazebním režimu doposud potrestání a zastávají nadále významná místa v justici a na státním zastupitelství. Zde v krátkosti zmiňuji některá jména těchto pachatelů:

• JUDr. Lenka Šromová se po mém uvěznění dostala dokonce z pozice okresní státní zástupkyně v Přerově na vrchní státní zástupkyni v Olomouci,
• JUDr. Emilie Richterová doposud pracuje jako předsedkyně senátu Okr. soudu v Přerově,
• JUDr. Jana Staňková nadále pracuje jako vedoucí Okr. státního zastupitelství v Přerově,
• JUDr. Vlasta Zajícová doposud působící jako předsedkyně Krajského soudu v Ostravě,
• JUDr. Ivo Gabler nadále pracuje jako předseda senátu Krajského soudu v Ostravě.

Uvedené osoby, spolu s dalšími, mají přímý podíl viny na zločinném spolčení pracovníků justice, bezpečnostního aparátu včetně BIS, ÚOOZ a státního zastupitelství.

K tomu, aby jejich zločiny nebyly odhaleny zatím využívají zákon o utajovaných skutečnostech. V této zavrženihodné činnosti jim významně napomáhá především nechvalně známá a zprofanovaná Bezpečnostní informační služba ČR, která se sama na zločinném spolčení významně podílela. Za daného stavu věcí a po opakovaném zjištění, že parlamentní komise pro kontrolu BIS je naprosto nezpůsobilý orgán, je zřejmé, že mezi ČSSD a ODS existuje na nejvyšší úrovni v oblasti tajných služeb jakási nepsaná opoziční smlouva. Není přece normální, aby konkrétní osoby, které se opakovaně - nejen v mém případě - dopouštěly za vlády ČSSD zneužití pravomoci veřejného činitele a dalších závažných zločinů, mohly nadále za vlády ODS beztrestně setrvávat ve významných pozicích justice, státního zatupitelství, PČR a BIS.

Všechny občany, kteří se v rámci svých možností zasazují o zpřístupnění trestních spisů a dalších materiálů souvisejících s kauzou Hučín je nutno varovat, neboť lze předpokládat, že aktéři tohoto zločinného spolčení zneužijí svých významných postavení ve státní správě a ve snaze zahladit stopy svých nezákonných postupů mohou sáhnout opět po kriminálních aktivitách.

Vladimír Hučín, 13. ledna, 2008 Přerov

Štětina boří kulisy

Vytrvalá aktivita senátora Jaromíra Štětiny přináší své ovoce. Soustavným tlakem se mu v posledních dnech podařilo donutit parlamentní komisi pro kontrolu BIS, zřejmě poprvé za osmnáct let její existence, k činnosti. Ústy předsedy komise Jeronýma Tejce totiž reagovala na Štětinovy závažné výtky pohrůžkou trestním oznámením. Bylo by hodně naivní očekávat cokoli jiného od významného představitele ČSSD, který byl svou stranou na tento post delegován zřejmě proto, aby zametal stopy po její trestné činnosti.

Nyní však skončila hra na schovávanou. Štětina svým jasným požadavkem na prošetření konkrétních kroků BIS zbortil oblíbenou kulisu z utajovaných skutečností a s otevřeným hledím přechází do protiútoku. Dokumenty, které komisi předložil, usvědčují BIS ze systematického zneužívání pravomoci a odhalují její pravou tvář - máme co dočinění se zločinnou organizaci zneužívanou k likvidaci nepohodlných osob.

Situace je o to závažnější, že se do této trestné činnosti velmi aktivně zapojila i policie a státní zastupitelství.

Tejc pod tíhou důkazů mění strategii, ten tam je jeho předstíraný úsměv a zlehčování závažných argumentů. Namísto aby jako předseda kontrolního orgánu napnul všechny své síly k jejich prověření, vyhrožuje. Marně. Ony křečovité snahy politiků o zahlazení stop nepovedou jistě k ničemu jinému, než k dalšímu "úniku" utajovaných skutečností. Postupné zveřejňování dlouhé řady důkazů prostřednictvím internetu a médií bude nakonec asi ten nejlepší způsob, jak přesvědčit daňové poplatníky o nutnosti rozpuštění BIS a dalších zásadních změn v organizacích, které už dávno zapomněly, na co že to vlastně byly zřízeny.

Tak tedy ještě jednou a opravdu naposledy - k ochraně našeho státu a každého občana ČR, pane Jeronýme Tejci!

Zbyněk Horváth, Ve Zlíně 11.12.2007

Příloha: Dopis senátora Jaromíra Štětiny Jeronýmu Tejcovi z 27.11.2007

Tisková zpráva senátora Jaromíra Štětiny

Senátor Jaromír Štětina předal Stálé komisi pro kontrolu činnosti BIS Poslanecké sněmovny důkazy o tom, že se Česká sociálně demokratická strana a Bezpečnostní informační služba vměšovaly do činnosti orgánů činných v trestním řízení v kauze Vladimíra Hučína.

"Ještě nedávno jsem se domníval, že držet nevinného člověka po dlouhé měsíce či roky ve vězení mohou diktátorské režimy typu Burmy a Kuby," říká senátor Jaromír Štětina. "Zdá se, že jsem se mýlil. Právě tak považuji za nepřípustné v demokratickém státě, aby se politická strana a tajné služby vměšovaly do trestního řízení a přímo se podílely na jeho konstruování."

Senátor Jaromír Štětina uvítal pozvání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS na čtvrtek 29. listopadu v 18.00 hodin

Pavla Hájková
tisková mluvčí senátora J. Štětiny

V Praze dne 28. 11. 2007

Příloha: Dopis senátora Štětiny předsedovi Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS JUDr. Jeronýmu Tejcovi ze dne 27.11. 2007 včetně seznamu důkazů.

Nacházejí se ještě v KPV nějací slušní a trochu stateční lidé?

Strach nutí zkompromitované vedení KPV pod vedením Naděždy Kavalírové a spol, aby podnikalo stále křečovitější kroky k utajení svých nekalých aktivit. Jsem zvědav, jak se bude např. vedení KPV vyjadřovat, až se do medií dostanou dokumenty o jejich nezákonných činnostech. Je třeba veřejnost informovat kdo se zakonzervoval ve vedoucích pozicích KPV za pomocí kryptokomunistických struktur z ČSSD! Chápu rozhořčení politického vězně Františka Cigánka, ale i toto jeho hořké poznání může napomoci k důkladné katarzi, která je nutná k očičtění KPV. Snad nejvýstižněji to charakterizovala sestra bratří Mašínů, Zdeňka Mašínová, která prohlásila, že pokud se ještě v KPV nachazejí nějací slušní a trochu stateční lidé, tak ať urychleně zajistí rozpuštění KPV pod vedením nechvalně známé Naděždy Kavalírové.

Vladimír Hučín

Nechceme být rodinný podnik, protestují političtí vězni

V Konfederaci politických vězňů to vře. A to poté, co se členové předsednictva dodatečně dozvěděli, že předsedkyně Naděžda Kavalírová za jejich zády letos na jaře do Rady České televize navrhla jménem organizace svoji dceru Blanku Matějíčkovou. Ta dokonce ani není členkou konfederace. Předsednictvo přitom pár dní předtím odsouhlasilo jiné jméno – dlouholetého politického vězně Leo Žídka.

"Budeme řešit tento týden na předsednictvu, jak se to mohlo stát," potvrdil místopředseda konfederace Mirko Šťastný. Ani on, jako druhý člověk konfederace, o změně nevěděl. I kdyby ale Žídek z kandidatury sám odstoupil, tak případnou změnu mělo podle něj projednat předsednictvo. Stanovisko Žídka se Deníku nepodařilo získat, nyní údajně pobývá u syna ve Finsku.

Další člen předsednictva a současně správce Muzea třetího odboje v Příbrami František Zahrádka proti postupu Kavalírové protestuje ještě ostřeji. "Prosazuje si osobní zájmy, dělá si z toho rodinný podnik," říká.

"Stavíme se jako výstavní skříň morálky a moc jí nejsme," připouští další člen Otakar Raulím. Současně ale důsledky kroku Kavalírové zlehčuje. "Stejně by se tam nikdo z nás nedostal," říká.

Když její dcera sítem kandidátky ve sněmovně neprošla, zaměstnala ji Kavalírová jako svoji tajemnici na sekretariátu konfederace. "Donedávna na kancelář stačil jeden tajemník, nyní jsou tam už tři lidi," říká Zahrádka, podle něhož tak Kavalírová zbytečně utrácí peníze konfederace, které zůstávají v její rodině. "Aniž by nás na to dřív upozornila, najednou ji zaměstnala. Až dodatečně jsem se dozvěděli, že je to její dcera," dodává.

Sama Kavalírová se k tomu, proč vyměnila schváleného Žídka za svou dceru, odmítá vyjádřit. A ani k tomu, proč ji následně zaměstnala v sekretariátu konfederace. "Za koho lobbujete? Já se zodpovídám pouze předsednictvu a radě," řekla.

Uvedený konflikt přitom Kavalírové zřejmě zhorší její pozici při obhajobě svého funkce na sjezdu příští měsíc. "Je to škoda. Je to vynikající rétorička a dává image naší konfederaci," říká již citovaný Raulím.

I kdyby svůj post na říjnovém sjezdu neobhájila, tak má Kavalírová šanci na další uplatnění: před dvěma týdny ji prezident Václav Klaus nominoval do vedení nově vzniklého Ústavu paměti národa. O tom, kdo v něm zasedne, rozhodnou senátoři během října.

Marek Pokorný, Deník.cz 21.9.2007

Zákeřné protiamerické aktivity v Přerově

Dne 11.září 2007 bylo zjištěno, že na skle vitriny KAN v Přerově je opět nalepen samolepící plakátek s nápisem: "NE RADARŮM - YANKEES NECHTE SI RADAR DOMA". Mezi nápisy je zkratka "GUE/NGL". Při pokusu o odstranění tohoto samolepícího plakátku jsem zjistil, že na druhé straně plakátku jsou přilepeny kousky žiletek, které zřejmě mají zranit toho, kdo se pokusí plakátek ze skla odstranit. Já osobně jsem se při sundávání tohoto plakátku pořezal. Kousky žiletek jsou rozmístěny po obvodu plakátku tak, aby se při odstraňovaní nečekaně zařízly pod nehet. Doporučuji proto všem, kteří budou příležitostně odstraňovat podobné samolepky, aby při této činnosti počítali s rafinovanou protiamerickou nástrahou v podobě přilepených kousků žiletek.

Vladimír Hučín 12. září 2007 Přerov

[Pozn: co je GUE/NGL, kdo je v GUE/NGL]

Poutní setkání KPV na sv. Hostýně 2007

Po dnešních náboženských obřadech v chrámu na sv.Hostýně se účastníci této akce sešli v nedalekém poutním sále, aby vyslechli projevy představitelů KPV a dalších, včetně někdejších politiků a církevních hodnostářů.

Tato veřejná akce však byla téměř o půl hodiny opožděna, neboť vedení KPV došlo opět k názoru, že je nutno zabránit případnému projevu či dotazům známého a nezávislého aktivity Jana Šinágla, který chtěl mimo jiné otevřít téma cauzy "Hučín". Vedení KPV v čele s Naděždou Kavalírovou dokonce opět pověřilo nechvalně známého člena olomoucké pobočky KPV Bohumila Kovaříka, aby doslova vlastním tělem zabránil Janu Šináglovi k účasti na této veřejné poutní akci. Toto podlé jednání Bohumila Kovaříka odradilo několik dalších bývalých politických vězňů a jejich rodinných příslušníků od účasti na veřejném vystoupení vedení KPV, politiků a představitelů kléru.

Je těžko posoudit, zda člen olomoucké KPV Bohumil Kovařík se spolu s dalšími tohoto hanebného úkolu velmi ochotně zhostil díky své primitivní prostoduchosti, nebo je vtažen do nekalých praktik vedení KPV, které se obává tématu "Hučín". A čím byl ještě Jan Šinágl také nebezpečný? Např. tím, že mezi členskou základnu KPV rozšířil kritický názor zesnulého spisovatele a člena předsednictva KPV Jana Beneše na předsedkyni KPV Naděždu Kavalírovou a spol. Strach z tohoto textu již dnes mrtvého Jana Beneše nutí vedoucí představitele KPV ke křečovitým opatřením a výsledkem toho je např. dnešní násilné a především hanebné zabránění Janu Šináglovi v účasti na veřejné akci KPV.

Dnešní akce KPV na sv. Hostýně opět názorně ukázala, že KPV je jakousi uměle udržovanou kulisou, která je - slovy Jana Beneše "vedena do stavu hnoje a zasviněného uprdnuta". Po dnešní nepříjemné zkušenosti z pouti na sv Hostýně jsem spolu s dalšími nabyl přesvědčení, že závěrečná kritická slova spisovatele Jana Beneše o KPV jsou natolik aktuální, že nelze jinak, než-li je brat vážně.

Vladimír Hučín, místopředseda KPV Přerov, 1.září 2007

Doplňující informace k ing. T. Hradílkovi a k dalším

V mém okolí je obecně známo, že s Tomášem Hradílkem jsem se seznámil po mém propuštění z výkonu trestu (Minkovice) koncem r. 1986. V té době jsem byl také odsouzen k tak zvanému ochrannému dohledu. Hradílek začal v polovině r. 1988 docházet do mého bytu a každý měsíc se z jeho iniciativy u nás doma scházelo až 20 osob.

Moje máma Hradílkovi nikdy nevěřila a mrzelo ji, že nemůže svůj názor sdělit paní Libuši Čeřovské, která tehdy pracovala v RFE (Radio Svobodná Evropa) a která nám pomáhala. Bylo jí také podezřelé, že Hradílek nikdy nebyl za své aktivity uvězněn (až na několik hodin, max. 24-48 hod). Většinou se vždy bez problémů dostal na nejrůznější protestní akce po celé ČR. Tento názor o pochybnostech na Hradílka sdílí i JUDr. Stanislav Devátý a další.

Poté, co jsem měl v BIS možnost se dostat k dokumentům StB jsem zjistil, že od té chvíle, co jsem poznal Hradílka, měla StB o mé osobě velice podrobné informace, které se vždy vztahovaly k datu, kdy u mne doma byl Hradílek, nebo ke kontaktu mezi mnou a jeho osobou. V době, kdy jsem byl předsedou Občanské komise v Přerově a prověřoval příslušníky StB, jsem získal informace, které nasvědčovaly tomu, že Hradílek byl v podstatě jakousi pěstovanou opozicí, pod kontrolou StB.

Krátce po 17. listopadu 1989 mne Hradílek před svědky velice aktivně nábádal k tomu, že se proti skartacím dokumentů StB nesmí v žádném případě zakročit. V té době jsem mu již nevěřil a to mimo jiné i z toho důvodu, že mi opakově nabízel - ba přímo vnucoval - pomoc advokáta JUDr. Josefa Danisze, který byl významným agentem StB, angažujícím se v komisi pro vyšetření událostí kolem 17. listopadu 1989.

Hradílek jako ministr vnitra ČR byl u členů Občanských komisí neoblíben. Na základě podezřelých aktivit Hradílka došlo dokonce k mimořádnému jednání Občanských komisí v Ostravě, kde Hradílek byl někdejšími politickými vězni a dalšími výrazně kritizován za svou nečinnost ve věci očisty bezpečnostního aparátu od komunistických struktur. Já tehdy jako předseda Občanské komise za okr. Přerov jsem si nebyl jist, zda Hradílkovo jednání je způsobeno jeho neschopností, nebo je to jeho promyšlená taktika.

V té době jsem byl před Hradílkem varován tehdejším ředitelem Krajské správy policie Ing. Jiřím Sprušilem, který měl ve svých rukou část dokumentů o tom, že StB měla zájem na upevnění pozice Hradílka v CH 77. Jak jsem později zjistil, tak varování Sprušila mělo své důvody a zcela se naplnilo. To však byl již Sprušil z policie odstraněn.

V r. 1990 nastoupil k FBIS (později BIS) jistý Vít Zukal, který je zetěm Hradílka. Zukal měl v r. 1999-2000 možnost vypovídat jako svědek o zločinných aktivitách komunistů. Zukal však v rozhodující chvíli odmítl svědčit a tím mne dostal do velice těžké situace a tím také do jisté míry nepřímo urychlil mé propuštění z BIS a zatčení. Zukal jako Hradílkův zeť se "vyznamenal" v BIS např i tím, že svým automobilem naboural sanitku s pacientem (nedal jí přednost ač vyjížděl z vedlejší silnice). Zukal také např. po požití alkoholu poztrácel služební průkazy BIS. Tyto průkazy byly dokonce zveřejněny v komunistickém tisku Nové Bruntálsko. Je pravděpodobné, že Hradílek měl na tato Zukalova porušení služebních poviností vliv a prostřednictvím svých známostí se věc zaretušovala.

Počátkem 90. let bylo realizováno vyšetřování proti synovi Hradílka, který pod nejrůznějšími legendami si od občanů půjčoval peníze a ty potom nevracel. Tyto peníze většinou utrácel v herních automatech. Já osobně jsem Hradílkovi v době jeho působení na ministerstvu vnitra jednání jeho syna vytkl a to poté, co i od mé mámy vymámil peníze a samozřejmě nevrátil.

Za tohoto stavu nelze vyloučit, že Hradílek je mnoha okolnostmi kompromitován a může to mít vliv na jeho nynější podlé aktivity. Zde považuji také za potřebné upozornit na mnohaleté a důvěrné kontakty mezi Hradílkem a ředitelem BIS Janem Princem (pozn. manželka Jana Prince Ing. Květoslava Princová pochází z Lipníka nad Bečvou, tak jako Hradílek).

V r. 1997 jsem v archivu BIS narazil na několik dokumentů, které v rámci akce StB "Redaktor" vypovídaly o tom, že Hradílek byl součástí operativní kombinace zpravodajských aktivit StB.

Ze záznamu StB vedeném pod č. 68 922 ze dne 23.12.1988 signovaném příslušníkem II.odboru StB Ostrava kpt. Ing. Alexandrem Kadarem (nar.  15.6.1951) je zřejmé, že StB měla vliv na postoje Hradílka a že toho využívala.

Z dalších záznamů StB s krycími názvy "Redaktor" a "Útok" je zřejmé, že StB se velmi obávala toho, že moje osoba může do společenství CH 77 infiltrovat názor, že s KSČ bude nutno zkoncovat a to i za pomocí ozbrojeného postupu.

Ze záznamu StB vedeném pod č. 69 621 ze dne 25.2.1988 signovaném nstržm. Radomírem Pršalou je dále popisován průběh jisté konspirativní schůzky o které se StB dozvěděla. Dle mého názoru je velmi pravděpodobné, že StB informaci o schůzce získala od Hradílka!!!

Z dalších záznamů StB jednoznačně vyplývalo, že StB měla zájem na tom, aby Hradílek byl čelným představitelem CH 77!!! K této okolnosti mohu prohlásit, že pokud byl StB na několik hodin zadržen Hradílek, tak vždy to bylo provedeno velmi jemnými prostředky. Pokud jsem byl StB zadržován já, tak se to většinou neobešlo bez bolestivých zranění, včetně přeražení prstu, tržných ran na noze a jiných místech a tak pod.

Osobně jsem přesvědčen, že Ing. Tomáš Hradílek byl pro pragmatickou frakci StB v čele s gen. Aloizem Lorencem doslova božím požehnáním.

Je samozřejmě i mou chybou, že jsem ve svém bytě umožňoval Hradílkovi provádět svou propagační činnost, která nakonec směřovala k tomu, aby nebyla provedena skutečná revoluce. Ihned po 17. listopadu 1989 jsem však nekalé jednání Hradílka postupně odsuzoval a v rámci svých možností jsem se osobně angažoval na činnostech, které jsou popsány v knize "Vladimír Hučín - není to o mně, ale o nás" anebo v knize "Hrdinům se neděkuje". Od lidí z blízkého okolí Hradílka vím, že tyto knihy mu jsou jakýmsi trnem v oku.

Mám za to, že nejlepším řešením na Hradílkovy podlé výpady v tisku by byla nějaká veřejná konfrontace mezi ním a mnou. To vše samozřejmě za přítomnosti veřejnosti, sdělovacích prostředků a ujištění, že po předložení jistých důkazů nebudu zase obviněn z nějakého ohrožování utajovaných skutečností. Odborná veřejnost, ale i další, by měli této situace maximálně využít a napomoci k zorganizování mnou navrhované veřejné konfrontace. Je stále ještě dost neobjasněných okolností kolem 17. listopadu 1989 a proto si myslím, že můj návrh by napomohl dobré věci.

Vladimír Hučín, v Přerově dne 5. srpna 2007

Žádost o odtajnění zpravodajských svazků pro potřeby Senátu ČR

Výbor Okresní pobočky KPV ČR č. 51 Přerov, tímto žádá kompetentní orgány Vlády ČR, aby se zasadily o odtajnění zpravodajských materiálů BIS, vedených pod krycími názvy SILON, DÝKA, HROB, LÍPA, ŠPUNT, KÁRA a služební záznamy s těmito související. Jedná se o služební záznamy uložené na Analytickém odboru BIS.

Tyto zpravodajské materiály mají souvislost s problematikou bezpečnostních prověrek, které dle našeho názoru nebyly provedeny dle zákonných stanov a za současného stavu ohrožují vnitřní bezpečnost a demokratický vývoj v ČR.

Za Výbor Okresní pobočky Přerov

předseda František Přeslička
místopředseda Vladimír Hučín
předseda kontr. komise Jiří Zajíc
členka kontr. komise Blažena Sládková
člen výboru Ladislav Koutný
členka výboru Marie Koutná
člen-jednatel výboru František Cigánek
členka-hospodářka výboru Božena Přesličková

Zapsané v Přerově dne 29.května 2007 a následně odeslané vládě ČR a senátoru Jaromíru Štětinovi.

From : Paul Zverina
Sent : Wednesday, 2 May 2007 2:36:42 PM
To : [email protected]
Subject : dobry napad

Jak tak koukam na ty noviny
http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=250163
napadlo me, ze kdybyste se snad chteli
Vladimiru Hucinovi verejne omluvit,
ze nejlepsi by asi bylo hned ted.
Pavel.

Hučína krajský soud zprostil obžaloby z neuposlechnutí rozkazu

Olomoucký odvolací krajský soud dnes zprostil obžaloby bývalého důstojníka Bezpečnostní informační služby Vladimíra Hučína z neuposlechnutí rozkazu. Případ se dostal před soud znovu na podnět Nejvyššího soudu, na který se obrátila nejvyšší státní zástupkyně.

Hučín byl původně obžalován z šesti trestných činů, neuposlechnutí rozkazu bylo jedním z nich. Bývalý zpravodaj čelil obžalobě z toho, že v 90. letech, kdy pracoval v BIS, podněcoval levicový extremismus, aby mohl na jeho hrozbu upozornit.

Obžaloby jej loni v srpnu v plném rozsahu zprostil krajský soud. V případě neuposlechnutí rozkazu krajský soud trestní stíhání tehdy zcela zastavil.

České noviny-ČTK 2.5.2007

Závažná informace - podvody s bezpečnostními prověrkami v BIS a PČR

Za dramatických okolností byl počátkem r.2007 z prostředí budovy BIS v Olomouci získán obsáhlý spis "Závěry Občanských komisí". Z tohoto spisu je zřejmé, že v r. 1990 docházelo k závažným a účelovým porušením zákona v souvislosti s pronikáním komunistických exponentů do řad polistopadových bezpečnostních složek.

V závěrečné zprávě o výsledcích a jednáních pohovorové komise u MS SNB Ostrava - město, je např. obsáhlá a členy Pohovorové komise podesaná zpráva, ze dne 5. června 1990, kde se členové komise jednoznačně shodují na tom, že policista - dnes náměstek ředitele PČR, Správy Sm kraje Ostrava, plk. JUDr. Jiří Pščolka (nar. 4.4.1949), je nezpůsobilý další služby a to i dle rozhodnutí tehdejší Občanské komise.

Spis vedený pod názvem "Závěry Občanských komisí" byl víc jak 15 let ukrýván plk. Janem Princem (nar. 11.12.1948) v budově BIS Olomouc. Je velmi pravděpodobné, že se plk. Jan Princ tohoto spisu zmocnil spolu s bývalými příslušníky StB v r. 1990-91 za pomocí svého postavení, jako ředitel FBIS Olomouc.

K osobě náměstka ředitele PČR, správy Sm kraje Ostrava plk. JUDr. Jiřímu Pščolkovi je nutno upozornit, že se jedná o osobu, která řídila a koordinovala účelové vyšetřování, doposud neobjasněných bombových útoků v Přerově a Olomouci tak, abych byl z těchto teroristických aktivit obviněn. Celé toto vyšetřování bylo účelové s cílem odstranit mne po nástupu ČSSD z BIS, na dlouhou dobu uvěznit a tím zastavit mou operativní činnost proti levicovému extrémismu - terorismu. Jedním z dalších podstatných důvodů, proč byly proti mé osobě prováděny tyto zločinné aktivity PČR, BIS a státního zastupitelství je, že jsem soustavně upozorňoval na podvody s bezpečnostními prověrkami u vysokých představitelů PČR, státních zástupců, soudců a dalších vyznamných činitelů.

K výše uvedenému zločinnému spolčení značně přispělo i to, že ředitel BIS Olomouc plk. Jan Princ a plk. JUDr. Jiří Pščolka jsou vzájemně natolik kompromitováni, že jedině mé odstranění z BIS a následné uvěznění jim mohlo upevnit jejich pozice a to především za vlády ČSSD.

Vladimír Hučín, 23.února 2007 Přerov

K článku Rosti Hedvíčka "Proč jsem byl milicionářem"

Po mém nástupu do FBIS (tehdy ještě federální) jsem založil svazek s kr. názvem "Silon". Smyslem této zpravodajské operace bylo, monitorovat nebezpečné aktivity členů LM, jejich neodevzdání výbušnin a zbraní všeho druhu, tajné skartace dokumentů, podvody s lustracemi a další nezákonné aktivity.

Jak vešlo ve známost, že jsem takovou zpravodajskou operaci zahájil, tak bylo zle. Nejprve na mne útočili pracovníci BIS, kteří se později angažovali pro ČSSD. Někdejší ředitel BIS Stanislav Devátý pochopil smysl mé práce a ponechal mi volnou ruku. Po jeho odchodu však se začaly kolem mé osoby stahovat mraky a po nástupu ČSSD jsem musel svazek "Silon" ukončit, potom mi sebrali osvědčení ke styku s utajovanými skutečnostmi, následně mne z BIS na hodinu propustili, obvinili s mnoha trestných činů, zatkli a na rok uvěznili. Při domovní prohlídce u mne Grosstapo hledalo seznam členů LM. Něco sice našli, ale podstatné originální dokumenty byly ukryty mimo Přerov.

Asi by bylo dobré, iniciovat politiky k tomu, aby odtajnili zpravodajský spis s kr. názvem "Silon" a přesvědčili se, co členové LM po listopadu 1989 vlastně prováděli a provádějí¨a jaké nebezpečí pro demokracii představují. Možná by bylo i dobré, na toto odtajnění svazku přizvat pana Lamberta, aby si uvědomil, čemu sloužil a o čem to vlastně bylo. Určitě by bylo vůbec nejlepší, kdyby u odtajnění zmíněného zpravodajského svazku byl se svou kamerou jako dokumentarista Mgr. Martin Vadas.

Vladimír Hučín, 21.2.2005 Přerov

Svazek Silon by měl brzy spatřit světlo světa. Pracoval jsem do revoluce jako vedoucí projektant v Tatře Kopřivnici a tam Lidové milice byly silně zakořeněné, obávané ze strany slušných lidí, sloužily k zastrašování, jako ozbrojená pěst komunismu. Vše se jim platilo, výjezdy na cvičné střelby a teoretická výuka. Dělali si co chtěli a zasévali strach ve svém okolí. Po revoluci v únoru 1990 jsem byl kooptován na radnici jako místopředseda MNV, komunistické vedení města bylo tak jednorázově odstaveno. Ale v Tatře byly ještě v březnu 1990 Lidové milice vyzbrojeny a čekaly, jak to vše u nás politicky dopadne. Dodnes Kopřivničané neví, kolik zbraní nakonec milicionáři vydali a kolik zbraní a munice se ztratilo, objektivní seznamy určitě už neexistovaly. Komunisté a LM v Tatře Kopřivnici měli min. 4 měsíce na to, aby zakryli stopy a rozkradli, co se dalo !! Budu podporovat, aby svazek SILON, který založil pan Hučín byl otevřen a bylo pokračováno v bádání na rozkrytí historického zla okolo nás.

Jaroslav Šula, bývalý senátor, 220207

Dopis ministru vnitra

Na dnešním zasedání výboru KPV Přerov byl napsán a odeslán dopis s tímto textem:

Tento dopis byl také předán k zveřejnění týdeníku Nové Přerovsko. Zda jej však šéfredaktor pan Richard Kapustka zveřejní, zatím nevíme.

KONZERVATIVNÍ STRANA

Vážený pan
Mirek Topolánek
předseda vlády ČR
Praha

V Praze, 14. února 2007

Vážený pane předsedo vlády,

už v září m.r. (19.9.) a znovu pak 10.11.2006 jsem se na Vás obrátil ve věci bývalého důstojníka BIS pana Vladimíra Hučína a žádal Vás, abyste se osobně zasadil o to, aby byla panu Hučínovi vrácena jeho hodnost, vrácen zbrojní průkaz a aby byl finančně odškodněn za příkoří, kterým byl vystaven v uplynulých několika letech. Také jsem Vás žádal, aby byly odtajněny všechny dosud utajované části spisu, který je veden v záležitosti Vladimíra Hučína a aby byly zpřístupněny veřejnosti.

Musím bohužel s podivem konstatovat, že jsem dosud neobdržel Vaší odpověď a proto Vás opět zdvořile, ale důrazně žádám, abyste se záležitostí pana Hučína osobně zajímal a zjednal nápravu. Zatím byl panu Hučínovi vrácen zbrojní průkaz a je-li to i Vaší zásluhou, děkuji Vám.

S podivem musím konstatovat, že ani režisér Martin Vadas, který Vám v podobné věci napsal dopis již 9.září 2006 a teprve koncem října jej prohlásil za otevřený (http://www.virtually.cz/?art=12979) dodnes také neobdržel (dokonce ani formální) odpověď. Chápu, že k požadovaným úkonům, jedná-li se o odtajnění, potřebujete jistý čas, ale přesto prosím, abyste se touto záležitostí důsledně zabýval.

Myslím, že v situaci, kdy i ministr vnitra Vaší vlády pan Langer je znepokojen zaměstnáváním asi 800 příslušníků STB v rámci působnosti jeho ministerstva, je pobuřující, že důstojník BIS, Vladimír Hučín, který mj. i na tuto skutečnost dlouhodobě upozorňoval, nemůže v BIS pracovat. Jsem přesvědčen, že i Vás znepokojuje, že v bezpečnostních složkách demokratického státu i v médiích veřejné služby 17 let po "sametové revoluci" pracují lidé, kteří sloužili totalitnímu režimu. Není nesnadné uhodnout, komu mnoho z těchto lidí dodnes slouží.

Věřím ve Vaši brzkou odpověď a děkuji Vám za ni.

S úctou

Martin Rejman
kancléř

KONZERVATIVNÍ STRANA, U Průhonu 6, 170 00 Praha 7
TEL./FAX: +420 220 808 572
e-mail: [email protected] , WWW.KONZERVATIVNISTRANA.CZ

Pplk. JUDr. Ján Murček byl skutečně nomenklaturní kádr OV KSČ Přerov!

Dne 30.listopadu 2006 definitivně rozhodl Nejvyšší soud v Brně svým usnesením (č.j. 30 C do 131/2006-364), že učitel Střední policejní školy v Holešově pplk.JUDr. Ján Murček byl nomenklaturním kádrem OV KSČ a že zpracovával negativní kádrové posudky pro StB na Vladimíra Hučína a na další odpůrce komunismu. Nejvyšší soud tímto svým rozhodnutím zamítl dovolání, které proti rozhodnutí Krajského soudu v Olomouci podal pplk. JUDr. Ján Murček prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Věroslava Alana (bývalého komunistického kádrováka Ministerstva vnitra ČSSR).

Krajský soud v Olomouci na základě předložených důkazů již před lety rozhodl, že žaloba na Živana Loukotu, který zveřejnil informace o komunistické minulosti pplk. JUDr. Jána Murčeka, se zamítá, neboť Živanem Loukotou předložené důkazy prokazují, že učitel Střední policejní školy - bývalý náčelník SNB v Přerově je skutečně komunistický kádr a pomáhal StB v boji proti odpůrcům komunistického režimu.

Soud vycházel z materiálů vyšetřovacích spisů vedených StB na Vladimíra Hučína a na Ladislava Brázdu, kde je pplk. JUDr. Ján Murček podepsán na několika dokumentech, které charakterizují V. Hučína jako nepřítele socialistického zřízení a jako osobu, která má kontakty s emigranty. Soud dále vycházel z kádrového spisu pplk. JUDr. Jána Murčeka, který Vladimír Hučín krátce po listopadu 1989 zachránil před zničením.

Tato kauza se začala vyhrocovat v době, kdy Vladimír Hučín při svých rehabilitačních soudech upozorňoval na bývalé komunistické zločince v souvislosti s tím, že jsou doposud na vedoucích místech. U těchto soudů byl přítomen Živan Loukota, který tyto informace šířil dál a mimo jiné i mezi studenty na Střední policejní škole v Holešově. Za tuto svoji osvětovou činnost byl Živan Loukota někdejším komunistickým nomenklaturníkem pplk. JUDr. Jánem Murčekem zažalován a za to byl řadu let předvoláván k soudům.

Na celé věci je důležité také to, že v r. 2000 byl Vladimír Hučín jako důstojník BIS kárně řešen současným ředitelem BIS Jiřím Langem za to, že se o pplk. JUDr. Jánu Murčekovi v průběhu svého rehabilitačního řízení u Okr. soudu v Přerově vyjádřil s tím, že je to komunistický nomenklaturní kádr zločinecké KSČ! Na základě kárného řízení proti kpt. Vladimíru Hučínovi, které inicioval tehdejší náměstek BIS Jiří Lang spolu s dalšími byla v podstatě přerušena Hučínova operativní činnost ve věci rozpracovaní bombových útoků v Přerově a okolí a také další operativní činnost na problematice levicového extrémismu na kterou se tehdejší kpt. V. Hučín specializoval. Toto kárné řízení vedené proti V. Hučínovi bylo velmi pozitivně přijato v řadách komunistů.

Tento konkrétní případ opět prokazuje celkovou nezpůsobilost současného ředitele BIS Jiřího Langa, který ochraňoval takovéto komunistické zločince a ještě navíc bránil v objasňování teroristických útoků v Přerově, které i jeho zásluhou nejsou dodnes vyšetřeny.

Vladimír Hučín, Přerov, 8.1.2007

Vyjádření Vladimíra Hučína k cenzuře filmu Martina Vadase Českou televizí

Ten film vyvolává v řadách vedoucích pracovníků bezpečnostního aparátu strach, a to hlavně u těch, kteří se na mé likvidaci podíleli. Stejně tak u konkrétních státních zástupců a dalších. No a také generalissimus Radovan Procházka, Jiří Růžek a další temné postavy mají sevřené svěrače. No a Naděžda Kavalírovna je také nervozní. Zítra mne budou na KPV v Praze řešit. Je tam svolána celá rada za účasti vedení okr. předsedů KPV ČR. Údajně by mne nejraději z KPV vyloučili, ale věc se již dostala velmi daleko, tak nevím co tam budou zítra předvádět. Já jsem pořádal Kavalírovou, aby toto jednání bylo veřejné a zároveň dokumentované Martinem Vadasem, neboť výroky Jana Šinágla byly vyřčeny na Žofíně před plným sálem.

Ten film názorně ukazuje zločinné spolčení postkomunistických bezpečnostních složek. Nejde o jedince, ale i o celou řadu významných osob v justici, státních zastupitelstvích a dalších. Je pochopitelné, že ti, kteří organizovali celý ten zločinný komplot, nemají zájem na tom, aby se jejich podlé aktivity zveřejnily. Film je svou náplní vyjímečný a může oslovit i ty, kteří rezignovali a netečně přihlížejí dosavadnímu politickému marasmu.

Mám zjištěno, že v BIS to kolem toho fimu vře a panuje nervozita. Vedení BIS už ve věci zmiňovaného filmu konalo nejednu poradu. Vše probíhá ve vysokém stupni utajení.

Vladimír Hučín, Přerov, 7., 19. a 21.11.2006

Otevřený dopis Martina Vadase se stížností Radě ČT,
týkající se generálního ředitele ČT Mgr.Jiřího Janečka
a se žádostí o zajištění veřejné služby České televize tak,
jak je to určeno zákonem, je ZDE

A pro ty, co to nestihli v TV...
VIDEO (206MB ve formátu .avi)
VIDEO (streaming na stránkách ČT)

"Vychovatel" z komunistické věznice poslancem demokratického státu? HANBA!
Osobní svědectví Vladimíra Hučína o poslanci KSČM Josefu Vondruškovi

Velice dobře znám npor. Josefa Vondrušku, neboť jsem byl v letech 1983-1986 umístěn v nápravně výchovném ústavu v Minkovicích. On osobně mi navrhl po výkonu trestu ještě další trest a to tak zvaný ochranný dohled na 2 roky. Tento návrh Vondruška učinil poté, co mi zemřel táta a já na pohřeb nemohl jít. Do konce trestu mi ještě zbývaly 3 měsíce! Vondruška mi např. v Minkovicích navrhl víc jak 55 kázeňských trestů a dával si na mně opravdu záležet! V důsledku toho jsem strávil celkově 10 měsíců v zostřené korekci !!!

Já jsem byl v Minkovicích jako jeden z mála označen zeleným a bílým pruhem na vězeňském munduru. To bylo z toho důvodu, že jsem byl odsouzen za pobuřování § 100, hanobení státu svět. soc. soustavy a jeho představitele § 104, nedovolené ozbrojování a za další tr. činy mající charakter nepřátelství proti socialistickému stát. zřízení. Dnes je má tak zvaná trestná činnost rehabilitována dle zákona o protiprávnosti komunistického režimu.

To, že je Vondruška jako poslanec v parlamentu je svým způsobem i důvod mé kandidatury do Senátu, neboť v rámci svých možností a zkušeností chci zabránit podobným zločincům v působení ve veřejných funkcích!

Vladimír Hučín, Přerov, 3.září 2006

Petice pro Parlament České republiky

Dne 20. září 2006 shromáždění zahraničních Čechů u příležitosti Týdne zahraničních Čechů, který se koná ve dnech 17. – 22. září 2006 v Praze, přijalo následující rezoluci:

V minulých volbách do Sněmovny Parlamentu České republiky byl za KSČM zvolen poslanec Josef Vondruška, který podle svědectví politických vězňů je bil a mučil. Tento aktivní mučitel, který sadisticky kopal, mlátil a týral vězně, je zákonodárcem placeným z daní českých občanů.

Rovněž tak byl zvolen místopředsedou Poslanecké Sněmovny předseda KSČM Vojtěch Filip, který byl prokazatelně spolupracovníkem státních tajných služeb komunistického Československého státu před rokem 1989.

Tyto příklady jsou tím nejvýmluvnějším svědectvím, kam dospěl popřevratový vývoj KSČM a jak pokrytecký je oficielní program této strany, zdánlivě vyhovující podmínkám zákona o politických stranách, ale současně se hlásící ke své historické tradici násilí, ničení a zmaru všech demokratických hodnot a pluralitního demokratického zřízení.

Shromáždění Týdne zahraničních Čechů, lidí, kteří v převážné většině opustili svoji vlast, protože nechtěli žít v nesvobodné zemi ovládané komunisty, důrazně protestuje proti politickým nominacím poslanců s kriminální komunistickou minulostí a spolupracovníků represivních bezpečnostních složek. Je to nejen neomluvitelnou ostudou KSČM, ale i celé české politické scény.

Jménem shromáždění Týdne zahraničních Čechů a pro informace:

Dr. Oldřich Černý, předseda Koordinačního výboru Týdne zahraničních Čechů, mobil 605/440792
Miloš Šuchma, spoluautor petice a předseda Českého a Slovenského sdružení v Kanadě, mobil 608/211929, e-mail: [email protected]