vážený filozofe, senátore a letče
•••
George W. Bush
president Spojených států amerických
Bílý dům
1600 Pennsylvania Ave., N.W.
Washington, D.C. 20500
USA
Vážený pane presidente,
dovolte mi, abych vyjádřil své znepokojení z Vašeho rozhodnutí stáhnout americká vojska z Německa. Nepatřím k těm, kteří podléhají nacionální nenávisti; znám v Německu mnoho vynikajících lidí a mnozí z nich jsou mými přáteli. Demokratický kapitalismus, který jste této zemi násilím vnutili vy Američané po druhé světové válce, přivedl Německo v neuvěřitelně krátké době k prosperitě a dnes je pro naprostou většinu Němců tento systém samozřejmostí. Současné Německo je největší demokratickou a hospodářskou mocností Evropy a chovám plnou důvěru v to, že jí zůstane i nadále.
Jako český politik však nemohu přehlížet, že mnoho našich občanů i tolik let po válce má z Německa strach. Zdrojem jejich obav jsou rostoucí projevy antisemitismu a neonacismu. Právě v těchto dnech německý soud povolil konání slavnosti u hrobu válečného zločince Rudolfa Hesse. Bojí se také, že Německo využije svého velkého vlivu k revizi některých výsledků druhé světové války. Pro tyto naše občany je přítomnost amerických vojáku v Německu jakousi zárukou, že poválečné smlouvy stále platí a budou dodrženy.
Jsou zde však ještě další důvody, proč se, vážený pane presidente, domnívám, že by stažení amerických vojsk z Evropy bylo moudré odložit. Ačkoli jako Evropané můžeme být hrdi na hospodářské, kulturní a další úspěchy při sjednocování našeho kontinentu, zůstává faktem, že dosud nemáme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Je smutné a zahanbující, že v případe ohrožení Evropa nemá efektivní postup politického rozhodnutí o nasazení společné armády. Ve skutečnosti však nemá ani tuto armádu.
Napravit tuto situaci do jisté míry muže přijetí ústavy Evropské unie; jenže její ratifikační proces ještě ani nezačal a již jej mnozí zpochybňují. Kdy tato ústava vstoupí v platnost a zda vůbec, zůstává nejisté.
Je zřejmé, že tak, jako si Evropané nedokázali poradit s válkou v bývalé Jugoslávii a nakonec to byl zákrok Spojených státu, který ukončil prolévání krve, nedokážeme si pomoci sami ani v dohledné budoucnosti. Stručně řečeno, přítomnost amerických vojsk v Evropě je i nadále velmi potřebná.
Vím, že postavení USA jako jediné supervelmoci v dnešním světě, která disponuje dostatečnou silou a schopností řešit konflikty, klade na vaší zemi i na Vás osobně velkou odpovědnost. Vím také, že válka proti terorismu, jejíž úspěch si velmi přeji, vyžaduje racionální využití armády. Věřím však, že po zvážení důvodů, které jsem výše uvedl, dospějete ke správnému rozhodnutí.
S úctou a s přáním úspěchu ve vašem boji,
Daniel Kroupa, senátor Parlamentu České republiky
V Praze dne 23. srpna 2004
•••
•••
Vážený filozofe, senátore a letče,
jako občanka České republiky Vás vyzývám, abyste složil veškeré politické a pedagogické funkce a zůstal jen aviatikem. Domnívám se totiž, že jste podněcovatel nacionální nenávisti a jako takový že nemáte ani v politice, ani mezi studenty co pohledávat. Tento názor jsem získala po přečtení Vašeho dopisu prezidentu G. Bushovi z 23. srpna 2004, zveřejněného MfDnes.
Váš dopis je buď projevem schizofrenie, nebo nevzdělanosti nebo obého. Německo jste v něm označil jak za "největší demokratickou mocnost Evropy", tak za svým sousedům nebezpečný stát, neboť v něm "rostou projevy antisemitismu a neonacismu"! Svůj dopis končíte militantním "přáním úspěchu v boji".
Obsah Vašeho dopisu dále dokládá, že svým duchovnem nejste filozof a svou morálkou křesťan. Co tedy jste? Pouhý "znovukandidát", který se v předvolebním boji neštítí ničeho. Nevidím rozdíl mezi Vámi, který chcete udržovat bezpečnost českých občanů americkými vojsky, a těmi, kteří v roce 1968 pozvali do Československa vojska sovětská.
Obávám se, že Vám unikl fakt, že je šedesát let po válce, že se před patnácti lety zhroutil bipolární svět a že je ČR členem NATO a EU, nikoli Varšavské smlouvy a RVHP. Obavy některých českých lidí z Německa, po generace jitřené politiky Vašeho typu, by se měly rozptylovat konstruktivním budováním česko-německých vztahů na všech úrovních, nikoli je dále impregnovat.
Posílám Vám svůj román Ach, národe hříšný. Popsala jsem v něm soužití Čechů, Němců a Židů, postihující nejen období 1942-1945, ale díky vzpomínkám hlavních postav i život mnoha předešlých generací. Dokud Beneš, Stalinův poskok a loutka v rukou českých stalinistů, nespustil svou genocidní politiku vůči sudetským Němcům, toto soužití bylo prosto xenofobie a nesmiřitelných rozporů. Moje kniha postihuje nejen likvidaci a vyhnání sudetských Němců, ale i likvidaci těch Čechů, kteří nekolaborovali s nacisty a nebyli ochotni kolaborovat se stalinisty.
Slušní lidé nemají důvod bát se Němců, Židů, Romů, teroristů jakéhokoli zbarvení, slušní lidé by se měli bát politiků, kteří namísto aby stavěli, boří.
dr. Irena Sehnerová, spisovatelka
•••
JOSKA
fórum otevřené angažovaným občanům