[email protected] & MEHDI CHOURRIBA

KEY WORDS: TUNISIA, CHOTT EL-DJERID, SAHARA DESERT, FAUNA, FLORA, VERNACULAR NAMES

Úvod. Tento slovníček lidového názvosloví se vztahuje k saharské fauně a floře z oblasti solného jezera Chott el Djerid a pohoří Dahar v jižním Tunisku. Slovníček vznikl a rozvíjí se jako vedlejší produkt při entomologickém průzkumu danné oblasti. Autoři si v něm nekladou za cíl hledání shody lidového názvosloví s linnéovským systémem, ale snaží se o zpracování názvů živočichů a rostlin, které v danném regionu mají výrazné postavení nebo jsou zajímavé z hlediska výzkumu.

Vymezení zdrojů informací podle geografických oblastí: 1. Oblast oáz v těsném sousedství jezera Chott el Djerid jižně od městeček Kebili a Douz. Většina hesel. 2. Oblast východně od Douzu (Wadi Raml). Názvy pocházejí od příslušníků kmene Merazig. 3. Oblast horského hřebenu Dahar (Zamour).

V odborné evropské literatuře mnoho odkazů k tomuto tématu není. Lépe jsou na tom botanika a zoologie plazů a savců, není mi známá jediná práce tohoto typu s entomologickým tématem. PANOUSE (1957) uvádí arabské a berberské názvy větších savců na 10 stranách textu včetně psané podoby. SCHLEICH, KAESTLE, KABISH (1996) zahrnují arabské i berberské názvy u většiny druhů ale chybí informace, kde se názvů používá. PIERRE (1958) připojil stručný slovníček na straně 291-292, který zahrnuje 21 botanických názvů a JOLY F. at All. (1954) na straně 261-262 citují 6 botanických názvů. Také REYMOND (1950) uvádí pouze botanické názvy ze západního Alžírska. ZAHRADNÍK (1980) obsahuje názvy některých zvířat a rostlin ve spisovné arabštině.

Dotazování a sběr informací. Dotazování na názvy jednotlivých druhů rostlin či živočichů probíhalo až na výjimky vždy při nálezu určitého zástupce. Tato metoda, jakkoliv se jeví jako naprosto spolehlivá, má svoje úskalí. Občas může totiž tazatel na základě svého subjektivního přístupu mylně interpretovat vyjádření domorodce.

Při dotazu na tamaryšek (Tamarix sp.) jsem věděl z literatury, že na Sahaře se vyskytuje více druhů. Už před tím jsem byl seznámen s názvem Tarfa takže když mi přátelé označili jinou skupinu tamaryšků jako Hawaka a střídali je se slovem Tarfa při ukazování na dvě skupiny tamaryšků domníval jsem se, že rozlišují dva druhy tohoto rodu. Hawaka ovšem znamená jen určení směru "Tam" a ve spisovné arabštině se vyslovuje HaDa(ka). Omyl se vyjasnil při kontrole zápisů, kdy Mehdi odstranil slovo z botanického názvosloví a objasnil mi záměnu hlásek w a d, ke které došlo v mém uchu.

Tato poněkud úsměvná historka (až dodatečně si člověk uvědomil nejistý pohled mých přátel při poznámkách typu: přiložíme na oheň hawaku apod.) přesně vystihuje co se děje v komunikaci mezi tazatelem a odpovídajícím. Známá je příhoda kapitána Jamese Cooka, který v roce 1770 trávil nějaký čas průzkumem australské přírody na východním pobřeží. Cook byl velmi zaujat klokany a chtěl znát jejich název v místní řeči. Zeptal se tedy domorodého průvodce a ten ve své řeči odvětil "kan-ga-roo". To ale ve skutečnosti neznamenalo klokan nýbrž "Já nerozumím". Ovšem název kangaroo jako označení byl přejat do angličtiny a už v ní zůstal.

Nedorozumění jiného druhu vzniklo při mém dotazu na beztrnou akácii (Acacia sp. cyanophila?), která se v teplejších oblastech Tuniska vysazuje a není zde původní. Při vycházce na palivové dříví zvané "hatab" jsem ukázal na dotyčný strom a Mehdi odvětil: Jábes. Jábes ale není druh akácie o nic více než hawaka druh tamaryšku. Jak se později vysvětlilo, je to označení pro jakoukoliv suchou rostlinu nebo její část vhodnou sice na oheň ale nikoliv k zařazení do botanického názvosloví.

Na druhou stranu je možné se dozvědět názvy organismů, které pro jejich plachost či skrytý způsob života nemůže tazatel vidět hned a jejich přítomnost na lokalitě odvodí například ze stop nebo z následků po jejich činnosti. Například pro plachou a vzácnou perličku, jejíž stopy lze občas najít v poušti nebo pro divoké prase, které pro jeho opatrnost a noční aktivitu uvidíte i v naší přírodě jen zřídka, avšak jeho "práce" je pro mnohé osadníky oáz často trpkou "odměnou" za jejich pěstitelské úspěchy.

Některá jména byla ověřena s pomocí předkládaných fotografií a kreseb, ale jako způsob získávání prvotní informace se tato metoda co do spolehlivosti příliš neosvědčila.

Etymologie.
Slova, u kterých existuje shoda lidového názvu s latinským názvoslovím:

rtam = Retama sp.

swída = Suaeda sp.

Terfés = Terfezia sp.

fenak = fenek Fennecus zerda
Zajímavý doklad o zdomácnění latinských jmen (konkrétně motýlů) mezi obyvateli Sahary uvádí Tennent (1996, str. XX): Goodman, writing of a visit (El Kantara, Algerian Sahara) in 1926, related that his train was met by a deputation of Arab guides with such words as "Sir charlonia is just out, but pechi is over."

Slova francouzská nebo francouzského původu:

žerbua = Gerboise (= ?)

renar = Renard (= liška)

Význam některých slov:

šwijak - odvozeno od slova šuk = trn.

lefá - odvozeno od vyobrazení pro hlásku "f" starých egypťanů (Keimer 1945)

ogurban - odvozeno z arabského "matka 40ti noh'" (což je mimochodem mnohem přesnější, než český název stonožka).

POUŽITÁ LITERATURA

• JOLY F. at All. 1954: Les Hamada Sud-Marocain.Travaux de l Institut Scientifique Chérifien, Sér.Génér.No.2: 289 pp.
• KEIMER L. 1945: Études d'égyptologie. Fascicule VII.Notes au sujet l'hiéroglyphe ... et des viperes dans l'Égypte anciene. Cairo. 52 pp. 8 pl.)
• PANOUSE J.B. 1957: Les Mammiféres du Maroc. Primates, Carnivores, Pinnipedes, Artiodactyles. Travaux de l Institut Scientifique Chérifien, Sér.Zool.No.5: 206 pp.
• PIERRE F. 1958: Ecologie et peuplement entomologique des sables vifs du Sahara nord-occidental. C.N.R.S. Paris. 332 pp.
• REYMOND A. 1950: Premiers résultats d'un voyage dans le Grand erg occidental et de recherches dans la région de Beni-Abbes et de la vallée de la Saura. Bulletin de la Société des Sciences Naturelles du Maroc 30: 49-79.
• SCHLEICH, KAESTLE, KABISH 1996: Amphibians and Reptiles of North Africa, Biology, Systematics and Field Guide. 625 pp.
• TENNENT J. 1996: The butterflies of Morocco, Algeria and Tunisia. 217 pp.+ xxxvi. Gem publishing company.
• ZAHRADNÍK J. 1980: Sedmijazyčný biologický slovník. 325 pp.Univerzita Karlova, Praha.

FLORA

FAUNA