Darius Nosreti argumentuje:
Olga Sommerová má pravdu, když píše, že je normální, když se dokumentarista osobně angažuje v kauzách, které snímá – a opak by byl jistě více podivuhodný a skandalizovatelný. Dokumentarista, který bez mrknutí oka snímá vraždění civilistů ve vietnamské či irácké vesnici není dokumentarista, ale spolupachatel. Navíc ani neexistuje důvod, proč by angažovaný dokumentarista, ale třeba i publicista (redaktor tiskové agentury nebo zpravodajství) měl být při své práci a jejím publikování diskriminován!
To je typická česká křeč – na Západě je běžné, že jsou redaktoři členy politických stran a nikoho v redakci to nezajímá, nikomu to nevadí. Nakonec, jde přeci o profesionály a tahat své partikulární stranické zájmy do práce by jednoduše bylo neprofesionální a neetické a z hlediska pověsti příslušného redaktora krátkozraké. Osobní názor ovšem není stranickým zájmem, je to právě autenticita nezávislého názoru, co v kontextu dalších nezávislých názorů dalších redaktorů tvoří reálnou svobodu médií, podobně jako bez nezávislého - a třeba i od průměru odlišného - názoru straníka v politické straně se stranická demokracie stává pouze formalitou. V česku je naopak běžné, že tvůrčí pracovníci s názorem jsou ve fašizoidním molochu typu televize upozaďováni, marginalizováni, a nejinak je tomu i v postkomunistických politických stranách, kde odlišný názor od názoru úzkého vedení znamená mnohdy automaticky vyhazov. Tato situace v médiích a politice je spojenými nádobami a v součtu znamená, že naše demokracie je v plenkách, je manipulovaná, nefunguje.
Samozřejmě, že i působení Martina Vadase na veřejné scéně může být čistě teoreticky někým řízené, zmanipulované, a to by byl také důvod mu dělat potíže. Protože však nikdo žádné spiknutí s cílem učinit Martina Vadase hvězdou veřejné scény dosud nedokázal, je diskriminace jeho díla společensky nebezpečným činem, trestným činem, diskriminací a manipulací, za který by veřejně prospěšná instituce měla společnosti i občanům vrátit všechny příspěvky za příslušný rok a odpovědní pracovníci by měli být potrestáni. Je dnes příliš mnoho režisérů, novinářů a redaktorů, kteří jsou opět "na tapetě" a nemohou tvořit nebo publikovat jen proto, že si někdy dovolili mít názor nebo se společensky angažovat.
Televize byly v minulosti (v dobách socialismu i postkomunismu) a jsou dodnes rájem bezpáteřních machiavelistů, kteří si vždy dávali velký pozor, aby neměli nějaký názor nebo aby se příliš nepřiblížili k tvůrci, který nějaké názory má. Tento lidský hnůj je třeba ostrým koštětem z různých televizních a filmových společností, tiskových agentur a médií vůbec ostrým koštětem vymést. Tímto koštětem je především adresná veřejná kritika a vyšší požadavky na řídící orgány uvnitř i vně těchto institucí a společností.
A pokud bych z těchto firem někoho vyrazil, tak především osoby, které se nikdy v ničem neangažovaly, pionýrem či klubem filatelistů počínaje a politickými stranami konče. A podobně je třeba i v politických stranách zatočit s těmi, kteří celý život jen hrabali k sobě a nyní mají drzost vylézt na kandidátky a zaclánět na našem politickém nebi, v médiích a ve výborech stran.
Jan Čulík k tomu připomíná:
Pane Nosreti, není tomu úplně tak. Podle předpisů BBC má novinář povinnost projevit svůj profesionální úsudek (po férovém zvážení všech faktů okolností projevit názor, co je spravedlivé, to se prostě pozná) nikoliv však stranickou zaujatost.
Je pravda, že i "nestranné" médium, jako je BBC, stojí implicitně na straně spravedlnosti a lidskosti, i to je tedy, pro někoho, striktně řečeno, "ideologie". Je pravda, že novinář, který natáčí zraněné lidi ve válečném konfliktu, nebo třeba oběti hladomoru, je natočí a pak jim pomůže, nebo naopak. Mezinárodní novináři dávají ovšem přednost použití kamery a mikrofonu před dílčí individuální pomocí, protože vědí, že odvysílání drastických záběrů může radikálněji pomoci daleko většímu množství lidí, než pouhá dílčí pomoc jednotlivcova na místě.
Daleko složitější je to u kontroverzních politických kauz. Zvlášť, když jsou neprůhledné, a la Hučín. Tam samozřejmě médium, které se bere vážně, zaujme striktně nestranný postoj a kriticky zkoumá všechny okolnosti.
Uznávám ovšem, že principy BBC jsou celosvětově docela silnou výjimkou. Mimo tradici anglosaské žurnalistiky většinou v Evropě neexistuje kritický a zároveň nestranný žurnalismus. V Americe se často pěstuje novinářský aktivismus, usuzuje se, že novináři mají právo bojovat za nějakou politickou kauzu, pokud jsou o její užitečnosti přesvědčeni, nikoliv však za osobu.
Je to věc názoru: podle mě nemá význam sledovat cokoliv, co vychází z apriori zaujatého aktivismu. Kdysi měly Lidové noviny reklamní heslo: "Deník pro lidi pravicového přesvědčení". Už z hlediska komunikační teorie z toho vyplývá, že nové informace, které takový deník bude přinášet, jsou minimální. Inzeruji-li předem, že informace, které přináším, budou výlučně určitého druhu, omezuji tím komunikaci na minimum, anebo ji zcela zruším. Médium, které pouze potvrzuje existující předsudky u tak či onak politické části veřejnosti, není ničím než demokracii neprospěšnou propagandou.
Většina českých dokumentárních filmů, které jsem v posledních letech zhlédl, nedokáže dodržet princip férovosti a při jejich sledování u diváka vyvstává vždycky množství nezodpovězených otázek. To, co českým dokumentům chybí na přesvědčivosti, nahrazují emocionalitou a stranickostí. Vadasův film jsem neviděl, je ovšem fakt, že Česká televize běžně vysílá množstí jiných nedokonalých dokumentů, takže se svět asi nezboří, když odvysílá i Vadasův film.
Jiná věc samozřejmě je, zda má ČT vysílat filmy, které zjevně porušují zákon (aktivistický film podporující kandidáta do voleb v době předvolební kampaně; film od člověka, který se účastnil na předvolební kampani daného kandidáta). Je znepokojující, že i v Etickém panelu České televize existuje tak silná nevědomost, že někteří jeho členové zřejmě nejsou schopni respektovat zákon. Je to snad součástí typické české postkomunistické anarchie, typu "je svoboda a demokracie, tak se přece nenecháme svazovat zákonnými ustanoveními"? Pokud se někomu zákony nelíbí, měl by usilovat o jejich změnu, nikoliv je však anarchisticky porušovat.
Jan Čulík, Britské listy 18.11.2006
Viděl jsem v minulosti některé filmy pana Vadase a nepřipadají mi jako vzor profesionální uměřenosti, nestrannosti a nezávislosti.
Každý člověk má svou integritu, způsob, jak vystupuje. Způsob, jímž Martin Vadas argumentuje ve prospěch svého filmu o panu Hučínovi, způsob, jímž zachází s fakty a s emocemi, a co považuje za "objektivní informace", je myslím dobře zdokumentován ve dvou článcích, které jsme mu publikovali v Britských listech.
Právě na základě těchto dvou článků lze přesvědčivě usoudit, že rozhodnutí odvysílat páně Vadasův film o Hučínovi nebude konstruktivním příspěvkem ke kultivaci demokracie v České republice.
Jan Čulík, Britské listy 19.11.2006
Vazeny pane Culiku, mozna trochu manipulativne vyvracíte, co jsem nerekl, ja prece nejsem za to, aby redaktori projevovali sve stanovisko stranicke, ale svuj osobní nazor (samozrejme tam, kde je to vhodne a vhodnou formou), pripadne, aby nevahali se i aktivisticky angazovat. Strannost není stranickost, trebaze ani strannost/zaujatost není jiste vhodna vzdy a za kazdou cenu. Chapu, ze jste se nezdrzel komentare, když se bavime o věci, která je Vasi profesi, ale trosku jste zneuzil sveho postaveni, kdy muzete "znamkovat", co se Vam zlibi. No nevadi, lepsi takovy ohlas nez zadny; nakonec, je to aspon ohlas pouceny.
Mate svou pravdu, ale jedno nebylo receno: Je to především tvurce, kdo je zodpovědný za to, zda strannost byla pouzita adekvátně, zda nebyly věci netypicke vydavany za typicke, nepravdy za pravdu, pocity za fakta. Každý tvurce by mel vedet, ze k tomu, aby mohl něco kvalitne popsat, musí k tomu mit určitý odstup, tedy, ze i pripadne emoce musí byt nějakým zpusobem zazite, vyhodnocene, nazor vyzraly. Ale zadna komise, zadny dramaturg, zadna instituce nemuze tuto osobní zodpovědnost (a s ni související pravo na vlastní tvurci nazor) nahradit a tvurce k necemu nutit.
Vzpomente si, kolik skody se nadelalo, když se zacalo pochybovat o puvodnim architektu opery v Sydney a do projektu zacal kafrat kde kdo.
Pokud se chce tvurce dobrovolne o sva prava a povinnosti ohledne tvurciho nazoru podelit, je to jeho věc, vse ostatní je ale hazard se svobodou tvurci a svobodou projevu.
S pozdravem
D. Nosreti 19.11.2006
nikdo nikoho k ničemu samozřejmě nenutí, panu Vadasovi nikdo nezakazuje natáčet filmy! Jiná věc je, když veřejnoprávní televize usoudí, že z určitých konkrétních důvodů film, který jim byl předložen, nesplňuje zákonné nároky - nemá povinnost vysílat VŠECHNO. V tom má samozřejmě pan Savický pravdu. Jen trockisté a la revolucionáři z České televize v roce 2000 nerespektují zákony.
V ČR prostě vládne anarchie, jíž mnozí zneužívají k prosazování svých politických zájmů. Myslíte si, že já bych prosadil do BBC svůj film, kdybych začal křičet jako pan Šinágl? To se prostě nedělá. V Británii by mu to taky neprošlo. České instituce jsou bohužel, slabé. Už jednou na to Češi dojeli, v případě televize Nova...
Mějte se
Jan Čulík, Britské listy 19.11.2006
s touto argumentací plnou virtuálních hypotéz, jaké staví pan Čulík, se porozumění opravdu, ale opravdu, nemůžeme dobrat. Není účelem jeho vstupů do diskuse samotné ono nedorozumění? Vraťme se k faktům.
Tak tedy: Jaké zákonné nároky film Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína údajně nesplňuje?
1/
2/
3/
Ví to lépe pan Čulík, který film ani neviděl, nebo Mgr.David Strupek, právník a odborný poradce určený Televizním studiem Brno, se kterým byl film podrobně konzultován před jeho dokončením a jehož jméno je uvedeno i v titulcích filmu? Ač o tom nic nevím, jsem přesvědčen, že brněnská dramaturgie film konzultovala i s jinými právníky a dalšími odborníky. Sami dramaturgové z Brna jsou zkušenými autory a dramaturgy řady filmů - na rozdíl od g.ř. Jiřího Janečka, nebo Františka Lamberta, ředitele programu ČT, či Dr.Savického, Dr.Jiřího Baumruka a dalších. Neviděl jsem žádný dokument ani od paní Jitky Jelínkové, která si píše za jméno "redaktor" České televize.
Kdo komu a kdy tvrdil, že ČT má povinnost vysílat všechno? Zákon v tomto směru hovoří celkem jasně. Trochu se to komplikuje, když právě jeden z "trockistů a la revolucionáři z České televize v roce 2000", o kterých píše pan Čulík, Českou televizi dnes řídí a cenzuruje.
Kdo tedy podle pana Čulíka zneužívá anarchie a pro jaké politické zájmy?
Nevím nic o tom, že by pan Šinágl prosazoval do BBC ani kamkoliv jinam jakýkoliv jeho film.
Tak oč tedy panu Čulíkovi jde - pouhá exhibice? Jaký mrav platí v Britských listech?
Děkuji panu Čulíkovi za uveřejnění mého otevřeného dopisu zákonodárcům
Zdravím
Martin Vadas, 19.11.2006
Jan Čulík a jeho Britské listy bez ohledu na fakta, pouze na základě hypotéz postavených samotnými redaktory Čulíkem a Kotrbou, házejí okolo sebe bláto - http://www.blisty.cz/2006/11/16/art31304.html. Že zrovna tyto dva čistokrevné propagandisty ústa nepálí, když už ta hanba nefackuje, hovoří-li o údajném aktivismu, či "stranické zaujatosti" v souvislosti s aktuálním dokumentem "Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína" - ač sami přiznávají, že film ani neviděli.
Aktivista Kotrba snad má být dokonce členem jakési mediální komise ČSSD, údajně si tyká s vysokými funkcionáři KSČM. Kampaň těmto stranám dělají přímo na svém webu. Kde Ti pánové nechali kritický odstup, ověřování informací, vlastní doktrínu o zpochybňování všeho (bez ohledu na fakta), jako základní metodě novinářské práce...?
Čeho všeho je členem Jan Čulík? Plná ústa britské tradice žurnalismu, produkčních směrnic BBC a "skutek utek".
Sympatické je jeho obecné přiznání, že člověk (Čulík) se v komplikovaných kauzách nevyzná... To je přesné.
Může někdo ze čtenářů, kteří film Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína viděli, prozradit panu Čulíkovi, které politické straně autor filmu údajně straní?
Podobně předpojatý je článek Dr.Savického na Českých médiích http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=180577. Ten je obrazem a paralelou ponížení sebe sama, které zřejmě zažívali někteří zaměstnanci prověřovaní okolo roku 1970 prověrkovými komisemi v rámci tzv. normalizace. I tehdy se našla velká část zaměstnanců, kteří chtěli být za každou cenu "prověřeni", aby uhájili kus žvance a snad i budoucnost svých dětí. Jak hluboko dokáže klesnout formálně vzdělaný člověk, jen aby si zachoval naději na příští špinavou práci. Zaměstnanec České televize aktivisticky podkuřuje vedení České televize, aby prostřednictvím webu Česká média kryl zřejmou cenzuru svých šéfů.
Dne 18.11.2006 Dr. Savický přes diskusi na Českých médiích oznámil: ..."Zadávaci dopis Jiřího Janečka Etickému panelu bude zveřejněn nejpozději v pondělí 20. listopadu 2006. Usneseni Etického panelu 7. prosince 2006, neboť teprve 6. prosince 2006 se Etický panel speciálně na toto téma sejde".
O PPPVH na http://www.ceskatelevize.cz/press/tiskinfo.php oficialne neni ani řádka, ani v rubrikách O nás bez nás či podobných. Veřejná služba je němá. Cenzura triumfuje. Jan Čulík je spokojený.
Jak to teď vypadá podle Dr.Savického, tak zasedání Etického panelu dne 8.11.2006 se nekonalo(?), přestože Jiří Janeček Radě ČT říkal něco jiného. Případně bylo a bude tajné(?). Můžeme se jen dohadovat, zda Etický panel 6. prosince bude zkoumat i etické oprávnění České televize šířit pomluvy o autorovi aktuálního dokumentu? Jako plátce televizního poplatku a pomluvený autor dokumentu navrhuji veřejné zasedání a audiovizuální přímý přenos - alespoň po internetu.
Poznamenávám znovu, že film PPPVH prošel velmi přísnou a podrobnou dramaturgickou přípravou, výrobou a dokončením v České televizi - včetně oponentury odborným poradcem určeným Televizním studiem Brno - vše plně v souladu s Kodexem ČT. Dokončen byl dne 14.8.2006 v době, kdy nikdo - včetně autora aktuálního dokumentu - nevěděl, že Vladimír Hučín uplatní své občanské právo a bude kandidovat do senátu. Přesto byl generálním ředitelem Jiřím Jabečkem zcenzurován z vysílání 7.11.2006 - čtrnáct dnů po datu konání senátních voleb.
Nechť laskavý čtenář porovná aktivistické Britské listy s daleko objektivnějšími a komplexními informacemi např. z http://www.geocities.com/rudyjoska/
M.V. 19.11.2006
Od: Jan Culik [mailto:[email protected]]
Odesláno: 8. prosince 2006 11:24
Komu: Vladimir Rott
Kopie: Martin Vadas; Pavel Trtík
Předmět: Re: Hrubý sestřih, pane Čulíku, bohužel ne víc -- Re: Chaos emocionálních, neartikulovaných útržků
Jenže to není o meritu věci. A pan Vadas interviewoval - s jedinou výjimkou - jen Hučínovy stoupence. To je přece nuda! Nevysvětlil nic.
A na racionální reakci reaguje obviněním, že jsem agent KGB, které dokonce ještě rozesílá hromadnými maily - je to žalovatelné...:) To už znám, za komunismu zas zastrašovali estébáci mé přátele v Praze, že jsem agent CIA:) (Pravděpodobně budu agent Kanárských ostrovů.)
Ta neschopnost racionálně, analyticky a nestranně se podívat na jakýkoliv problém mě fascinuje.
Vám to možná nevadí, ale mě nestačí sestřih sekundárního bědování nad problémem, který má nahradit analýzu problému. Je to myšlenkově chabé.
Mějte se.
JČ
From: Martin Vadas
Sent: Friday, 8 December 2006 12:29:00 PM
Subject: Chaos pisálka Čulíka
Vážený soudruhu Čulíku,
chováte-li se jako komunista, doufám, že Vám nebude vadit to soudružské oslovení, které jsem si vypůjčil. Před časem jste mě potěšil zprávou, že moji adresu zařazujete do spamového filtru, nevím tedy, zda právě nyní neodepisuji jen tak do větru.
Způsob Vašeho psaní je opravdu Kojzarovský. Kladu-li si otázku "Komu ku prospěchu?", nemohu pominout spekulativní a jen velmi obtížně ověřitelný hypotetický závěr, že Vaše desinformace, kterými se Britské listy jen hemží, ač se na oko halí do roucha počestného "britského" žurnalismu, slouží zájmům cizí mocnosti, se kterou máme u nás doma neblahé dloholeté zkušenosti. Vaše Britské listy jsou především propaganda a desinformace.
Nechci můj film hájit, myslím, že není na autorovi, aby tak činil, proto se vyjádřím jen k několika Vašim nepravdivým tvrzením. Jeden můj krátký dokument zcela jistě nemůže všechny Vaše desinformace uvést na pravou míru, ani neměl ty ambice. Film Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína se konečně dostává k divákům a pro mě, jako autora tohoto krátkého aktuálního dokumentu, je potěšením, že oslovuje a inspiruje těch 250.000 diváků, kteří dali v úterý přednost rozporuplnému dokumentu, před jinými televizními šarádami a podle výzkumu sledovanosti ani nepřepínali jako Čulík. Film totiž podle řady ohlasů - ať už se líbí nebo ne - inspiruje k přemýšlení o otázkách, které předtím, než ho diváci shlédli, si vůbec nekladli. Vy sám jste toho důkazem. Váš naprosto nezaujatý a objektivní komentář o chaosu však vypovídá více o Vás samotném, než o mém filmu a jeho obsahu. Zmíním jen několik hloupých lží, kterými argumentujete.
Tak tedy jste buď mimořádně nepozorný recenzent, nebo prachsprostý lhář, jestliže píšete: "pan Vadas interviewoval - s jedinou výjimkou - jen Hučínovy stoupence"... Kam Vás vede slepá vášeň? Jak víte, kdo je a není "Hučínovým stoupencem"? Je Hučínovým stoupencem Váš oblíbenec z KSM David Pěcha? Nebo soudce Michal Jelínek? Soudkyně Steinbachová, komunistický soudce Čestmír Duda? Máte za stoupence Hučína bývalou poslankyni Táňu Fischerovou, poslance Jana Klase, MUDr.Naděždu Kavalírovou, nebo dokonce generála Radovana Procházku? V titulku na konci filmu zmiňujeme, další z těch, kdo odpovídat odmítli.
"Film o druhotných reakcích různých aktivistů se může natočit až potom, co je ten problém jasně vysvětlen, prostřednictvím zdokumentovaných faktů a vyjádření obou stran". Proč jste Vy sám "problém" už dávno jasně nevysvětlil? Relevantní dokumenty jsou nikoliv Vaší zásluhou veřejně dostupné. Janeček aspoň uvádí množství desinformačních reportáží a dalších příspěvků, které vysílala ČT. Že se mu "problém" nepodařilo vysvětlit i pro Vás, je také trochu Vaše věc.
Podívejte se do vlastních úst a přečtěte si, jak o všech těch "problémech" okolo Vladimíra Hučína referovaly celé roky Britské listy? Myšlenkově mimořádně chabé? Nikoliv! Slušná desinformační práce. Rudé právo v dobách největšího rozkvětu by se nemuselo stydět. Chucpe!
Nevím, v jakém rozpoložení jste se nacházel při sledování filmu, ze kterého jste navíc "přepínal", jak sám uvádíte. To se vůbec nestydíte psát o něčem, co jste zřejmě ani neviděl? Snad proto "přepínání" Vám unikly popisky pod jednotlivými mluvčími, které zřetelně definovaly odpovědnost vypovídajících osob k martyriu Vladimíra Hučína. V okamžiku konfrontace skvělého občanského aktivisty (dnes již zemřelého) Františka Bubeníka na invalidním vozíku s krajským komunistickým soudcem Čestmírem Dudou jste si zřejmě přepnul jinam. Konfrontaci lživých tvrzení pomlouvajícího generála Procházky s přímým nadřízeným Vladimíra Hučína, bývalým ředitelem teritoriálního odboru Olomouc plk.Částečkou, jste zřejmě znuděně zaspal. Další konfrontace protichůdných stran Vám nebudu připomínat. Pozorný divák si udělá a udělal obraz sám a Váš z prstu vycucaný "názor" mu může být ukradený.
Popis působení vlivových osob BIS v zájmovém sdružení KPV, ústy jejího předsedy a místopředsedy je pro Vás každodenní nuda, budiž. Máte zřejmě své zkušenosti. Oč v celé věci šlo hovoří na základě důkladného poznání mnoha souvislostí senátor Štětina, který ve filmu zmínil i neuvěřitelně pomlouvačné stanovisko "protistrany", když citoval ředitele BIS "Hučín je blázen". Je Váš problém, že jako učitel češtiny nerozumíte češtině senátora Štětiny. Fakt, že žijeme v moci podivných zastupitelů a vyživujeme si nebezpečné instituce, o tom ten film také trochu byl. Že jste Vy čekal něco jiného, a nedokázal jste ani vnímat objektivně existující obsahy, to je Váš problém.
Jděte se vyluftovat na vzduch a podívejte se v noci ještě jednou 01,30 po půlnoci na ČT2, když už potřebujete šlukovat dvakrát.
S pozdravem Míru zdar
[email protected]
Od: Věra Heidlerová [[email protected]]
Předmět: Re: Pochopení Vadasova Dokumentu
Datum: 09.12.2006
nemám právnické vzdělání. Veřejnosti byly předkládány jednostranné zprávy o vině p. Hučína. Údajně několik nezávislých demokratických soudů prošlo několik tisícovek spisů a nějak rozhodla. Část veřejnosti, i ti, kteří p. Hučína znají osobně, neměli platformu, kde by se mohli ozvat až při této příležitosti.
Pan Hučín byl pronásledován i mimo soudní síň - to o něčem vypovídá. Neměl finanční prostředky k obživě. Byla šikanována jeho matka apod. Je to demokratické? Přerovští komunisté se činili a jistě nespali ani ti na vyšších postech. Proto vítám pohled do zákulisí, který vypovídá o tom, že s naší justicí atd. je něco silně v nepořádku. Pan Hučín je osoba možná kontroverzní, ale veřejnost má právo dozvědět se, co se kolem něho dělo. A to pěkné ani spravedlivé nebylo. Soudnictví se ještě zhoršilo za vlády ČSSD - proč asi?
Dokument je věc, která je nazírána očima autora, a nutně za ním musí být cítit i jeho postoj, ale musí být natočen na základě pravdy. A tu jsem se z dokumentu dozvěděla. Pokud někdo nesouhlasí, ať uvede protidokumentem věc na pravou míru. Důležité je, že část veřejnosti se rozhoupala alespoň k diskusi!
Nevím, co je na tom emotivního, když jsem se chtěla dozvědět, co se dělo okolo soudních pří. Nic víc nemohu žádat, soudní spisy prostudovat nemohu, už z ohledem na jejich délku a můj věk. Uvítám, když se někdo jiný pokusí o jiný objektivní dokument, takové věci - jako kausa Hučín, batří Mašínovi, bestie Grebeníček a další - nesmí zůstat utajovány. A ještě ten cirkus kolem toho - zda zveřejnit, či nezveřejnit.
Po pravdě Vám napíšu, že jsem už znavena přemírou dokumentů o Hitlerovi a jeho mužích, ženách, mládeži, výtvarném cítění - chybí protipól, informace o zatajovaných skutečnostech o zločinech komunismu - Lenin, Stalin, atd. Občas se něco málo objeví (spíše v 90. letech), ale to je pro tento ideologií popletený národ málo. Mistrné byly dokumenty p. Maryšky a Kvasničky?- a také vycházely z určitého názoru, a ne všichni s nimi souhlasili. A ty byly sakra emotivní - třeba o Sibiři, našich legionářích a jejich stopách v Rusku, o Čečně atd. Neměla jsem tehdy video, takže se k nim nemohu vrátit a televize je znovu neuvede. Právě proto, že jsem byla informována jen výběrově, sporadicky - právě proto mi dokument p. Vadase velmi konvenoval. A na to snad právo mám.
To, že se Vám zdám tupá, málo racionální, třeba i hysterická - mne už nijak nerozesmutní. Až budete mít za sebou co já, bude Vám 70 let, tak to po Vás sjede jak voda po husím peří. Jen jedno nepustím z hlavy do konce svého života: proti komunistickému zlu je nutno bojovat ze všech, byť chabých sil, nebýt netečný a lhostejný. No a pan Vadas svým dokumentem vyplnil zase část mozaiky o komunistických skutcích - je to věčně nekončící práce. Zda to byl úspěch malý či velký nebo i prohra, posoudí diváci sami. Já osobně jsem za informace přenesené p. Vadasem vděčná.
Nechci Vás otravovat, jsem babka, která má dost času, ale ne na planou a druhého unavující diskusi, mám spoustu dalších aktivit, tak Vás zdravím, přijímám Váš názor a ponechávám si svůj. Nastává advent, tak Vám přeji jeho klidné a radostné prožití. Jenom v ostrých diskusích se učíme my, kterým byla demokracie po celý život upřena, jejím pravidlům, a proto se dopouštíme i chyb. Snad další generace už nebudou mít s orientací v historii i současnosti takové problémy. Pěkné vánoce a nový rok 2007.
Zdravím Vás. Babka Věra Heidlerová z Moravy.
Paní Heidlerová,
vidíte, a to je právě ono. Já se s vámi vůbec nepřu o meritum věci, zda je či není pan Hučín vinen. To, co píšete, je přesně potvrzením mého článku - že vám nešlo o racionální vysvětlení případu, padni komu padni, ale že bez analýzy, o co vlastně jde, emocionálně bouříte. "Vůbec nepochybuji," to není důkaz. To by u soudu asi neprošlo. Vidíte, vy mluvíte přesně tak, jako všichni "svědci" v páně Vadasově filmu.
Pokud chtěl pan Vadas nastolit ve společnosti téma Hučín, měl vysvětlit, o co jde. Samozřejmě, že to na prostoru 28 minut jde. Pokud vám to ušlo, já se ve své recenzi vůbec nestavím na stranu pana Hučína ani proti němu, jen požaduju racionální rozbor. Pokud mě za to pan Vadas napadá, že jsem agent KGB, mohu se nad úrovní takovéhoto diskursu jen usmát.
Mějte se
Pokud chcete o své věci přesvědčit českou společnost, asi budete muset hledat pomoc u schopnějších filmařů.
S pozdravem
Jan Čulík
s vaší odpovědí (http://www.svedomi.cz/aktuality/a2006/rof_061209_vadas_culik.htm) na Čulíkův článek (Vadasův film o Hučínovi: Chaos emocionálních, neartikulovaných útržků, http://www.blisty.cz/2006/12/8/art31665.html) o vašem velmi informativním dokumentárním filmu Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína nelze jinak než souhlasit. Kritizovat něco na základě zlomkovitých dojmů je arogantní povrchnost hraničící se slabomyslností. To si seriózní kritik nemůže dovolit. Pakliže si dá šéfredaktor Britských listů do záhlaví časopisu motto: Deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví, pak mu doporučme nahradit to osvědčeným "Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Britské listy už od samého počátku vykazovaly značně kolísavou úroveň, ale v poslední době nabývají kvality bulvárního škváru. Mimochodem stejně jako většina denního tisku v Česku. O to víc si vážím Vaší občanské kuráže a otevřenosti, s níž jste se Hučínova případu ujal. Chaotický mi váš film na rozdíl od stavu mysli pana Čulíka nikterak nepřipadal. Snad i proto, že jsem Hučínův případ průběžně sledoval, a mohl si to, co pana šéfredaktora přimělo k přepínání, domyslet.
Doufal jsem jen v koutku duše, že navzdory zákazu zveřejnit Pravdě podobný příběh v ČT před volbami, voliči přece jen pochopí a že si nenechají ujít jedinečnou šanci zvolit Vladimíra Hučína senátorem, čímž by umožnili čestnému a schopnému člověku dát se konečně do vyklízení Augiášova chléva. Bohužel, opět jednou se ukázalo, že národ, vystavený po desetiletí masivnímu brainwashingu za pěveckého mlžení Karla Gotta aj. stálic normalizačního nebe, byl úspěšně upraven na stádo přežvýkavců bulvárních banalit (o symbiotické nepostradatelnosti těchto normalizačních veličin viz zasvěcený román Kniha smíchu a zapomnění pamětníka nad jiné povolaného, Milana Kundery), si očividně nedokáže uvědomit, jakou habaďůru na něj zkompromitovaní restaurátoři staronových pořádků v nejvyšších politických funkcích ušili, jinak by s nimi totiž udělali to, co se dělá běžně s hosty v hospodě, kteří si o sobě myslí, že nepotřebují nikomu ze svých pletich a kulišáren skládat účty: popadnout je za flígr a vyrazit s nimi dveře.
Už sama skutečnost, že ani Václav Klaus, který by po svém debaklu ve funkci premiéra bez komunistických hlasů dodnes nejspíš docházel místo na Hrad na psychoterapii do ordinace MUDr. Béma, ani jeho předchůdce ve funkci prezidenta republiky, nehnul pro Vladimíra Hučína prstem, přestože museli být informováni o skandálním bezpráví páchaném estébáckými quizlingy v soudních a policejních orgánech, je výmluvným důkazem, že pojem demokracie v souvislosti s poměry na všech mocenských úrovních v České republice postrádá legitimitu.
V téhle polistopadové truchlohře jsou pavlovské reflexy strachu a švejkovské vychcanosti tak standardně zafixovány v podvědomí většiny, že to potrvá nejspíš celé generace, než lidem dojde, že byli svými "lídry" systematicky voděni na porážku. Mimochodem, v Česku tak oblíbený patvar politický/stranický lídr není jak víme nic jiného než počeštěný derivát anglického leader, což je zase kalk z nacisticko-stalinského Führer resp. vožď, popř. italského duce nebo španělského caudillo. U nás běžně eufemisticky používáno pro špičkové politické prospěcháře, je to slovo jen jedním z mnoha příkladů otřesného úpadku nejen jazykové kultury v Česku (viz Vladimír Just. Slovník floskulí I+II). Proč ne rovnou vůdce místo lídra? Že by to až příliš zavánělo nějakým fašistickým nebo komunistickým diktátorem?
Nicméně největší tragikomickou fraškou polistopadového vývoje u nás je, že Václav Havel v době, kdy měl z titulu prestiže jak na domácím, tak na mezinárodním politickém fóru, jedinečnou šanci poslat hyeny do pouště, dal bohužel přednost s hyenami výt a vyčachrovat jím do té doby tak vehementně proklamované humanistické ideály za mísu čočovice z estébácké kantýny. Byl to on, kdo dal kravským handlem s komunisty startovní povel ke všem následným privatizačním neplechám včetně "pěti českých na stůl", s nimiž se česká politika dodnes potýká. Byl to on, kdo v rozhodující okamžik nastavil laťku eticko-morálních zásad na úroveň železniční výhybky do tunelu, a je výsměchem spravedlnosti, že se mu za tenhle historický výkon dostalo mezinárodních poct.
Jeho moralistní bláboly o "chrámech konzumu" nebo "králíkárnách na předměstí" zpoza volantu posledního luxusního modelu mercedesu hraničí s groteskou a jsou stejně věrohodné jako kázání nachmeleného feldkuráta Katze o škodlivosti pití. O výrocích jeho nástupce v prezidentské kanceláři na adresu Evropské unie, např. jeho skandální srovnání EU s RVHP, raději pomlčme. Zde už groteska přechází fortissimo v debilní extempore.
Podle posledních demoskopických průzkumů je prof. Václav Klaus nejpopulárnějším politikem v Česku. Inu, teď už máme, co jsme chtěli…
S přátelským pozdravem a přáním veselých vánoc,
Vladislav Herink
Kolín nad Rýnem 19.12.2006
dovoluji si předložit k zveřejnění dopis, který jsem napsal jako odpověď na reakci šéfredaktora Britských listů pana Čulíka na Vadasův film /Pravděpodobný příběh Vladimíra Hučína/. Jelikož považuji tento film za velmi zdařilou mozaiku, která, je jak jistě víte, autorovou selekcí stěžejních kamínků z obrovského konvolutu materiálu (pokud vím, cca. 110 hodin), nesoustředil jsem se přitom na akademickou kritiku formálních nedostatků. Zaujal mne ale o to víc jeho dopad na publikum, zde šéfredaktora listu, jehož jsem si navzdory kolísavé kvalitě dlouho vážil, neboť signalizoval nový trend a snad i skromný začátek solidnější publicistické kultury. Není pro mne tajemstvím, že se BL potýkají, stejně jako každá nezisková organizace, s nemalými finančními problémy a že autoři článků nemohou být honorováni. Což vysvětluje i zmiňovanou kolísavost kvality, protože jeho autoři musí věnovat o to více času výdělečné činnosti jinde. Na druhé straně by tento handicap mohl, či spíše měl být vyvážen vysokou mírou objektivity a nezávislosti. Bohužel tomu tak v Hučínově případě není. Už ve článku Štěpána Kotrby v BL ze 7.12.2001 je řeč o "dobře informovaných zdrojích BL".
Cituji: /Podle těchto zdrojů, které získaly Britské listy z důvěryhodných zdrojů v BIS , Hučín zkresloval zprávy, které předával svým nadřízeným, budoval si svou vlastní síť agentů a analytické zázemí mimo rámec BIS a v mnoha případech falšoval výsledky svých pátrání a podsouval je službě. Hučína po několik měsíců sledovali detektivové ze zvláštních složek MV. Vzhledem k mnoha politicky orientovaným dezinformacím vedení BIS se stal nejdříve objektem prověřování, posléze vyšetřování, propuštění a následně zatčení a obvinění/.
Celý článek je psán zaujatě a čte se jako tisková zpráva BIS , z níž nedvojznačně vyplývá, že Hučín je kriminální živel, který si BIS plete s trafikou, a tudíž patří za mříže. Ve skutečnosti tomu bylo přesně naopak: BL se staly obětí dezinformace "spolehlivých zdrojů" v BIS , o jejichž skutečné povaze dnes už víme své.
V jiném čísle BL se ale dočítáme o akci Krajské rady občanské iniciativy občanské komise v Ostravě, která naléhavě protestuje proti Hučínově zatčení. Ve výčtu článků o Hučínovi "pro a kontra", zveřejněných za posledních pět let v BL, bychom mohli pokračovat. Zjistili bychom, že jsme konfrontováni s mozaikou kontroverzních událostí, která by samotnému šéfredaktorovi BL patrně připadala neméně chaotická, než jak mu za daných okolností připadal i Vadasův film.
Ve svém článku se proto snažím pojmout celou kauzu v širším kontextu politické kultury polistopadové éry, neboť Hučínův obdivuhodný boj s dědictvím komunizmu a jeho dopad na veřejné mínění je pro ni příznačný.
Byl bych rád, kdybyste článek, pakliže se vás nedotkne jeho nekompromisní břitkost, zveřejnili v plném znění. Konec konců, ani Rostislav Hedvíček (Ross Hedvicek), který je pro levicově orientovaná média trnem v oku, se v BL nestal jako jinde obětí cenzury, za což vám zachovávám nejen jako čtenář nezkalenou přízeň.
S pozdravem a přáním hodně štěstí v novém roce
Vladislav Herink
Kolín nad Rýnem 19.12.2006
From: Jan Čulík [mailto:[email protected]]
To: Vladislav Herink [[email protected]]
tato diskuse je v Britských listech uzavřená. Kromě toho, váš dopis nepřináší žádné věcné informace, pouze opakuje bigotní zaujaté názory, jimž jsme v Britských listech už dali prostor. Snažíme se přinášet nové informace a nikoliv opakovat tytéž banality.
Děkujeme za porozumění.
S pozdravem
Jan Čulík
Britské listy 20.12.2006
Milý pane Vadasi,
měl jste pravdu - soudruh Čulík nezklamal a dle očekávání odmítl text zveřejnit. Pro něj je diskuse na dané téma uzavřená a na denní agendě jsou zase obvyklé čulíkárny.
Ono totiž přiznat ve vlastním plátku, že se vůči Vám zachoval nejen neférově, ale navíc jako logického úsudku neschopný mamlas ("film jsem sice neshlédl celý, protože jsem musel přepínat, ale stojí stejně za hovno") vyžaduje nezbytnou míru introspekce, schopnosti sebekritického nadhledu a hlavně charakteru, což bychom u dotyčného hledali jak vidno marně.
Každý člověk, který film pozorně a nezaujatě sledoval, nemůže nevidět, že to není žádná "chaotická směs", ale dokument mimořádného historického významu a nezanedbatelné umělecké kvality. Ujišťuji Vás, že přežije ještě dlouho poté, co po BL neštěkne ani pes.
S pozdravem a přáním všeho nejlepšího
Vladislav Herink 20.12.2006
Vážený pane Herinku,
pan Čulík zas a znovu dokládá, že férové novinářství mu je zcela cizí, desinformační službu však svým chlebodárcům odvedl k jejich plné spokojenosti.
Veselé Vánoce a šťastný Nový rok
Martin Vadas 20.12.2006
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2006