Obezitu bychom mohli specifikovat jako nadměrné hromadění energetických zásob v podobě tuku, což má pak za následek zvyšování hmotnosti. Mohli bychom také říct, že se jedná o poruchu energetické bilance. To je nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie, kdy příjem je vyšší než výdej. Obezita představuje velká zdravotní rizika a sama o sobě je nemocí. V současné době bychom mohli příčiny obezity rozdělit do několika okruhů. Vrozené - genetické dispozice většinou nemůžeme ovlivnit. Pokud jsou oba rodiče obézní je mnohem vyšší riziko, že dítě podědí sklony k obezitě. V tomto případě musí rodiče upravit jídelníček v rodině a sami spolupracovat, aby dítěti snížili riziko otylosti. Získané příčiny. Zde řadíme nedostatek pohybu a pohodlný sedavý způsob života. Jeden z nejvíce bolestných aspektů otylosti je citové utrpení. Dnešní společnost klade velký důraz na fyzický vzhled a má přímou vazbu na společenskou oblíbenost. Otylost je spojována s nenasytností, lenivostí nebo obojím. Otylí lidé jsou často diskriminováni v zaměstnání a v sociálních situacích. K depresím potom už není daleko. Každý člověk potřebuje určité množství tělesného tuku jako zdroj své energie a tepelné izolace. Ženy potřebují o 5% více tělesných tuků než muži. Odsávání tuku – liposukce – je chirurgický výkon, během kterého se z drobných kožních řezů provádí zmenšení podkožní tukové vrstvy v místech jeho nadměrného ukládání. Operační řezy jsou 0,5 – 1 cm dlouhé, jsou v místech co nejméně viditelných - např. na bocích v místě, kde budou kryty spodním prádlem, dále v rýze pod hýžděmi, v podkolení ohybové rýze apod. Ihned po zákroku jsou operované oblasti komprimovány elastickými návleky, ztracené tekutiny jsou doplněny nitrožilní infuzí.
dál...
|
Kůže vzniká v embryonální fázi jako nejčasnější a nejcitlivější orgán. Lidské embryo vyvíjí svůj hmat před všemi ostatními smysly. Ve stáří osmi týdnů, při délce pouhých 2,5 cm, vyvolá u embrya pohlazení v oblasti hlavičky mírné uhnutí. Svoji kůži si lidé natírali už v pravěku. Především tukem se chránili proti větru, slunečnímu záření, ale i hmyzu. Primitivní člověk si obličej i tělo líčil barevnými hlinkami nebo šťávami z rostlin. Ornamenty na kůži ho jednak měly chránit před duchy, vyjadřovaly ale rovněž jeho společenské postavení a příslušnost ke kmeni. Ve středověku už koupání tak oblíbené nebylo, nicméně různé balzámy, parfémy a vonné oleje byly u šlechty velmi populární. Urození lidé nosili u pasu takzvaná voňadla, tedy lahvičky s vůní dováženou většinou z Arábie. Jejich úkolem bylo zakrýt zápach, který se kolem nich při nedostatečné hygieně mohl šířit. I faktory životního prostředí jsou rozhodující pro vytvoření suché kůže: převážně v zimních měsících panuje v klimatizovaných nebo vytápěných místnostech příliš nízká vlhkost vzduchu (požadovaná hodnota je minimálně 55 %), což podmiňuje vysýchání rohovatějící vrstvy.
dál...
|
Když my ženy posuzujeme naši vlastní hodnotu zvenčí, když očekáváme nějaké potvrzení z našeho okolí, když chceme pro všechny dobro a přitom přehlížíme vlastní pocity a přesvědčení, pak máme ty nejlepší předpoklady onemocnět. Ženy od přírody bytosti otevřené a senzibilní. Většinou jsme se neučily s touto otevřeností zacházet, chránit se před ní. Jsme potom jako "houba", která nedobrovolně nasává všechno zlo tohoto světa. To jsou opět "výborné" předpoklady pro rozvoj dalších nemocí. Menopauza se obvykle dostaví, když žena dosáhne věku okolo padesátky. Tehdy nastávají hormonální změny, které mohou být spojené s různými příznaky. Pamatujte si však, že menopauza není nemoc, je to přirozený jev v životě ženy. Protože i funkce mozku jsou ovlivněny hladinami hormonů, může u ženy v přechodu docházet k neklidu, nespavosti, podrážděnosti, nebo naopak ke zhoršování zájmu o okolí, apatii, těžké únavě, či k jiným psychickým poruchám. Velmi obvyklými to projeví jak dlouhodobé, většinou úporné a nepříjemné bolesti v zádech či v dlouhých kostech. Tyto nutí často ženu k polykání hrstí prášků od bolesti.
dál...
|
Read our other articles:
|