| Yukonsky denik #47 |
| 22.listopadu. 06 Vcera bylo nejmin 40 pod nulou a Olin neudelal dost drivi, uvedomila jsem si kdyz jsem sesla dolu do pokoje Na kompu byla cedulka "Vzbud mne v sedm!." Jiste nic jineho jsem ani delat nemohla. Voda v koupelne z vany zase neodtekala, asi je to zamrzle nekde v trubkach..ale s tim nic nenadelam az do jara. Takze sice pohodicka, tece nam voda a mame vanu, ale vyndavat ji musime rucne. Nerekli byste kolik ma takova vana kyblu. Vzala jsem dovnitr stenata. Ani nebyla jina moznost. Zatimco Olin sekal drivi, prisla ke dverim Bella a v zapeti se objevovalo jedno stene po druhem. Jeste ze jsou uz jenom tri, rikala jsem si....daleko jednodussi je mit doma. Dalsi tri nasli dobre rodiny, jsem spokojena. Nerada davam stenata do rukou lidem, ktere neznam a nemaji zde koreny. Spousta letnaku,v predstave ze tady zustanou i pres zimu si veznou stene a s prvnimi mraziky si to rozmysli....pes by jim ve meste prekazel a tak ho tu proste nechaji. Kdyz Olin odesel do skoly, rozhodla jsem se zavolat elektrikare. Uz manzel mi to doporucoval, musel bypasovat pumpu aby bezela, Navic, kdyz jsme zapnuli auto do elektriny (tady je nutne auto predehrivat nekolik hodin nez ho muzete nastartovat) tak se nam vzdycky nevyhodily pojistky. Terry (elektrikar) mel na telefonu answering system. "Nemam cas az do noveho roku, ale jestli je to je to neco vazneho tak se nato kouknu.' Ze nenastartuju auto je docela vazne, rikala jsem si a nechala mu vzkaz. Odpovedel mi behem pul hodiny. "jdu k doktorovi a pak se hned zastavim'. Asi za dve hodiny zakepal na dvere "Uz vim v cem to je" rekl mi jobovu zpravu. To neni elektrina, to je auto. Block heater (to je to co je v aute aby se ohrivalo)vyhazuje pojistky., Musis ho nechat odtahnout do garaze a nechat tam dat novej" "No to bude zase penez" zhrozila jsem se. Ale co nadelam, bez auta byt nemohu. Zavolala jsem do garaze. "Jo mame tady jeste asi tri auta na odtazeni, ale neboj...udelam ti to. Nech v aute klic, jo?" "A kdy to bude hotovy?""No mela bys to dostat zpatky zitra tak kolem poledne" Spadl mi kamen ze srdce. To bych jeste stihla Olinovo rodicovske sdruzeni ve skole...Bylo uz skoro pul pate a Olin nikde. Jestli mu ujel autobus....co bude delat? Zavolala jsem do skoly sekretarce Bonny. "Jezdi jen jeden autobus, druhej se polamal, takze prijede pozdeji." No jesteze tak. Stenata se mi pletla pod nohy kam jsem se pohla, skakala mi po nohachVetsinou ale chodila curat na pripraveny papir, nastesti.. Bylo taky daleko jednodussi je krmit doma nez behat ven do zimy s jidlem a cekat az se naji....zradlo jim skoro okamzite venku mrzlo. Behem dne jsem dostala dva mejly. Jeden byl od manzela....jel do Texasu na svetovej potlach a pak musi jet zase do Ceska vyrizovat dedictvi. Ted psal od ze si sjedou s kamaradama Rio Grande na raftech....ach jo...Rio Grande....Dalsi mejl byl od Mishy z Kambodzi, ze tam je desne horko. No jo to potesi a zahreje. Aspon oni jsou v teple, rikala jsem si kdyz jsem sla stipat dalsi drivi.......existuji zpusoby jak se ohrat i tady. Dneska ubyla prace s vynasenim vody. Studna vyschla. Pro auto zatim nikdo neprijel. Vlastne nastesti....odpoledne bylo "jenom' -23 stupnu a Olinovi se podarilo nastartovat za studena. Ja vim. ze je to pro auto sok, ale platit Buh vi kolik za odtazeni, by byl zase sok pro mne. Takze jsme zajeli do garaze a domluvili se s Boydem ze prijedu za hodinu. Skolu jsme prolitli, promluvila jsem s uciteli a vratila se do opravny. Nakonec to bylo jenom uplna hloupost nejaky dratek, ktery Boyd opravil behem par minut.. Kdybych kvuli tomu mela platit odtazeni tak mne budou omejvat! Na oslavu (ze jsme usetrili)jsme zasli s Olinkem do restaurace na veceri a pohodove....(no az na tu vodu, ale co nadelame,) se vraceli domu. Kdyz jsem prilozila do kamen ,ze vsech rour, se dral do mistnosti cerny kour, do toho rval pozarni alarm a Olin otviral dvere ven abychom se neudusili. Do pokoje se hrnull ledovy vzduch, a ja si rikala, ze mozna existuji na svete prijemnejsi mista k ziti. Druhej den Olin nesel do skoly, protoze musel vycistit komin. Nedalo se nic delat. Jeste ze mu s tim pomohl Donovan .Zlaty hodny Donovan! Odpoledne jsme zajeli pro vodu k hasicum a udelali silenou chybu ktera se nam nevyplatila. Protoze jsme nemohli vyjet z yardu....zaparkovali jsme auto na silnici. A jeste si libovali, jak se nam bude krasne vyjizdet. Az vecer si Olin vzpomenul! "Ale my tam to auto nemuzeme nijak zapojit do elektriny!" Takze jsme bez auta. Dalsi tyden uz nebude ani jeden den tak teplo aby se dalo nastastovat .a aby bylo jeste hur? Olin onemocnel. Tak ted uz mi neni pomoci. Pocasi na tento tyden 44 pod nulou! Nastesti se z toho Olin rychle dostal, a doufam, ze bude v poradku. V nasi momentalne dvouclenne rodine jeden clovek velice chybi. Olin nakonec i to auto nastartoval, dal znave uhliky z kamen pod motor. A fakt....pomohlo to! Za chvili jsme mohli vyjet. Naprosto necekane jsem dostala telefon z kancelare ministra skolstvi. Olin udelal nejaky obrazek, ktery sklidil veliky uspech a je jeden a nadejnych mladych yukonskych umelcu. Je vybrano celkem deset deti z celeho Yukonu, kteri jsou k ministrovi pozvani a ministersky kabinet jim zaplati cestu, jidlo i hotel. No a mne se to hodi na predvanocni nakup! Taky nutne potrebuju nove gumy na auto. Obe zadni uz jsou na tom hodne bidne.Jinak ovsem nas potkavaji same hruzy. Prestal splachovat zachod, vana neodteka uz dlouho. Nevime co udelame se dvema stenatama tak je budeme muset vzit sebou. Snad je udame ve Whiehorsu. Ovsem cesta se dvema neposednyma stenatama bude taky zazitek. Krome stenat povezeme i muj komp.....ma nejake problemy. No proste co se mohlo rozsypat se sype. A Misha nekde snad v Cine...nebo v Laosu? Neozval se uz aspon dva tydny nebo dele..... Kennedy asi v Arizone.......ten by si s tim taky vedel rady..... No snad uz se na nas zase usmeje stesti :)) . |