| Spolecne se probojovali do maleho srubu na nasem pozemku a udelali z nej kryty bazen. Slo to tak rychle! Mela jsem na lince Kennedyho v nemocnici, ktery na dalku udeloval rady, co mame delat. Ucpat dvere....kluci behali v ledove vode, Misha si obalil nohy plastikovym pytlikem protoze nemeli gumaky a zablokovavali dvere. Voda z druhe strany baraku stoupala primo pred ocima, lezla uz po venkovni zdi.. Uz i zadni schudky do patra na balkon byly castecne pod vodou. Predni dvere uz zablokovane.... pouzivali jsme tedy tyhle nouzove. Na lodicce se k nam dostali policajti. Jestli jsme v poradku. Jo byli jsme v poradku. Zatimco jsem mluvila s policajtkou, Kennedy silel na druhem konci telefonu. ze nas jenom zdrzuje. Vsechno pryc z predsine kam se zacala probojovavat voda. Odnest mouku a vsechno ostatni! Kompjutery nahoru! Sousedi naproti se meli bezvadne jezdili si po nove vytvorene rece na motorovem clunu a Olin jim to desne zavidel. Naseho souseda odvedle privezli nakladacem v naberaku. Pak prijel stejny bagr znovu. Jestli se protrhne ledova bariera o kousek vys proti proudu reky, vyplavi nas to jako mysi. "Rychle rychle odsud! policejni evakuace! nikdo nesmi zustat!"
Co se dela kdyz se evakuuje? Kde mam proboha boty? Co si mam vzit sebou? Uplne bezmyslenkovite jsem si nakonec vzala sebou nahradni dziny. Nevedela jsem najednou co dalsiho......Misha mi nastesti sbalil vsechny prasky, krome masticky na oci (mela jsem v jednom oku zrovna zanet, byla sobota, tedy nemoznost ji nekde koupit a ja ji potrebovala nejvic ze vseho) Nejak jsem predpokladala, ze prijdeme za chvili zpatky, protoze ja jsem duvod k evakuaci nevidela. Doma bylo jeste sucho, jen divoka reka za oknem sebou nesla pneumatiky, kyble. kastroly a psi boudy....vsechno co si stacila pobrat. Docela se nam to libilo. Olin nadsene komentoval vsechno co tam plavalo. Teprve kdyz nam reka strhla molo a odnesla ho nekam do nenavratna tak jsem s ni prestala byt spokojena. Kluci se dockali jizdy v naberaku bagru. Me tam nekdo prenesl, protoze jsem boty nenasla. Evakuace v backorach....no ja jsem teda dopadla! Ani jsm nestacila dat vedet Kennedymu protoze oba kluci mne honili, jako bychom v pristim okamziku meli utonout. Ja jsem chtela zustat doma. Muj dum, muj hrad.Co s autama? O moje nove auticko jsem mela nejvetsi strach. Olin zase o svuj snezny skutr. Pripadalo mi, ze dokud jsem doma mam vsechno pod kontrolou. Belu jsme vzali sebou do naberaku. Moje backorky byly suche jen do te doby nez jsme vjeli do hluboke vody a ridic zapomel zvednout lopatu. Pak uz to vubec nemelo smysl, ze mne nekdo nosil. Jezisi, ten Klondike byl ledovej! Jak by ne, kdyz vsude kolem plavaly kry! Byli jsme dovezeni na suche misto na druhe strane Rock creeku, kde se cesta zvedala na uroven hlavni silnice, ta byla jeste sucha. Byl tam shromazdeny cely protestujici Rock creek. malo lidi touzilo po evakuaci. Snad jenom ti co bydleli v castech opravdu zatopenych Pak nas taxikem odvezli do mesta...mne a Olina, Misha zustal, chtel se jeste vratit na posledni ceste bagru pro moji masticku a par veci. Ono mu o masticku ani neslo, ale zapomel si vzit sebou knizku na cteni! A Misha bez knizky je polovicni Misha....Jenze se uz k baraku nedostali ani v bagru. Prisla dalsi privalova vlna, protrhla se ta hraz z ker nahore na Klondiku kvuli ktere nas evakuovali. A konecne se elektrikarum podarilo vypojit elektrinu na celem Rock creeku. Dal uz to bylo jenom to pekne. Evakuace jsou nadherne a velice odpocinkove. Zavezli nas do nejlepsiho hotelu ve meste, dostali jsme kazdy 50 dolaru na den na jidlo v mistni restauraci. Kdybych nesilela strachem co se deje doma, tak bych byla uplne spokojena. Takhle jsem se trapila a desila...o auto, komputery.....barak....dostala se voda dovnitr? Belu jsme dali k Jenny, tu jsme v hotelu mit nemohli. Byla chudinka vydesena. Tolik novych veci. A ona se tak boji vseho neznameho... Druhy den nas Jenny zavezla na Rock creek, jak to vypada s vodou, ale k baraku jsme se nedostali. A ja jsem mela za tri dny jet pro Kennedyho do Whitehorsu! Co kdyz auto nenastartuje? Nadejne bylo ze voda zacala opadavat.Snad zitra? Dalsi den jsem se rozhodla ze se dostanu domu v kazdem pripade. Tak jsem to vzala vodou a narikajici Jenny (to jsou moje posledni suchy boty!!! sla se mnou. No a kluci pochopitelne. taky. Olin si chytre sundal boty aby si je nenamocil. Prochazka ledovou vodou nebyla nejprijemnejsi. Ale vysledek byl sladky! Dostala jsem se k autu....nastartovala....chytilo na prvni pokus. Kolem srubu uz nebyla voda jenom kaluze. Elektrina byla zapojena, i kdyz uvnitr byla silena zima. Ale porad neprislo povoleni se stehovat zpatky a na to jsme cekali. Ale Misha uz auto prevezl do mesta a tak jsme byli pojizdni i ve meste. Zustali jsme v hotelu jeste dva dny a rovnou odtud jeli do Whitehorsu pro Kennedyho. Jeli jsme jenom s Mishou, Olin zustal doma kvuli zviratum. Kennedy se vratil o berlich a hodne bolel.Letadlo bylo z neznamych duvodu hodinu a pul zpozdeno a cekani v letadle mu hodne vadilo na operovanou kycli, A jeste ho cekala cesta domu do Dawsonu! Ale nakonec jsme to zvladli. Doma jsme zjistili, ze slapani do loznice po schodech na Rock creeku pro nej rozhodne neni a nemoznost si prakticky lehnout cely den taky ne.Jenze kluci porad chodili do skoly a stehovat se jenom na leto kdyz na zimu jsem kvuli Olinovi, aby to mel bliz na autobus chtela bydlet tady bylo dost problematicke. Skolni psycholog tvrdil, ze Olin si nemuze dovolit vynechavat tolik skolu jako driv z duvodu, ze se kvuli velke zime nedostane na autobus, protoze zatimco Misha je schopny dohnat vsechno. Olin proste neni. Ale zjistila jsem ze ve 12 tride i Mishovi chybel kazdej denl. Oni to tady berou strasne lehounce v prvnich asi 7 tridach a pak to zacne byt tezsi a tezsi. A Olin dokoncil ted 8 tridu a devata fakt uz neni prochazka ruzovym sadem a je mi jasne, Olin problemy mit bude, Takze Kennedyho jsme odvezli na Bear creek a ja jsem za nim kazdy den jezdila, ale beham par dni uz doma chodil bez berli a bral si je jenom kdyz sel ven..pro jistotu. 15. cervna Na konci.kvetna prijela Elsa z Aljasky, ktera jela do Whitehorsu navstivit sestru a bydlela u nas asi tyden. Behem toho tydne Misha ukoncil 12 tridu a mel slavnostni graduaci, na kterou sla Elsa s nama. Bylo to vazne moc pekne a ja jsem se nemohla ubranit slzam, kdyz jsem ho videla v tom cernem plasti, s kravatou a tou pitomou hranatou cepici....bylo tam moc lidi a bylo to v divadle a dostavali pamatecni prsteny, maturitni papiry. Tento rok maturovala neobycejne velka trida, 16 deti! Teda deti....ony to uz moc deti nejsou jsem si uvedomovala, kdyz jsem videla mlade slecny a mlade muze s rasicimi vousy. Byly jich cele dve rady, coz je na Dawson naprosto neobvykle. Obycejne je jich tak 5-6. Pred divadlem na ulici..velika slava a gratulace..rodicum, maturantum. Zahadne se tam objevila Dada se svymi rodici, kazdej objimal kazdeho, fotilo se..... A vecer byl ples. Mishova partnerka Ayla byla moc hezka, vecere styl bufet teda podle mne nic moc......Romy upekla dort, do ktereho dala rum a tak ho Misha odmitl jist. Proste plnoletost ani maturita ho nezmenila ani v nejmensim. Takova mala zajimavustka byla, ze maturitni zkousky budou az za tri tydny! premyslela jsem, zo udelaji s detma, ktere maturitu neudelaji. Seberou jim diplom? Nebo to proste daji i kdyz nekdo propadne? Kdo vi....ale proc se vubec jeste necemu divim co se tyka kanadskeho skolstvi?Myslim, ze za ty roky uz jsem si mohla zvyknout....a hele...porad se dokazu jeste nad tim rozcilovat. Olin zacal hned posledni den skoly pracovat v hotelu Eldorado. myt tam nadobi. Byl strasne rad ze sehnal praci,,jakoukoliv. Vydelaval si tam slusne penize, ale ja jsem na to doplacela, protoze jsem ho musela vozit. Vzhledem k cene benzinu to nebylo rozhodne nzanedbatelne, 4 cesty denne uz byly citit financne. Uz aby mel svuj vlastni ridicak!!!! |
Yukonsky denik #44 |