| 15.srpna 03 Petra uz oodjela, coz mne hodne mrzi, ale zustala tu tri tydny (ani mi to neprislo ze je to tak dlouho!) a to bylo vic nez puvodne planovala. Ted uz se leto chyli pomalu ke konci, ale letos je porad naprosto uzasne pocasi a teplo i v noci, coz opravdu nepamatuju...... Petru vystridala Robertova parta, tentokrat opravdu mezinarodni. Prijel i se svoji pritelkyni Luckou a privezl ssebou jeste Lupena z Australie a Bretu se zenou a 13ti letou dcerou Dasou z Chicaga. Jsou to Kennedyho pratele, takze s nima byla absolutni pohoda. Upekla jsem jim medveda s ryzi a moc jim vsem chutnal.Byli s Kennedym na rece, ale tentokrat si prozretelne Kennedy vzal druhou lod!:) Vystridala je parta Cechu, kteri uz jeli na potlach, zastavili se u nas na par dni,narezali nam vsechno drivi co jsme meli kolem srubu, coz byla neskutecna pomoc, protoze Kennedyho porad strasne boli zada.Moc jim chutnal cariboo gulas:)) Opet nesmirne pohodovi a mili lidi. Jeste prijeli dalsi dva behem te doby co tady byli ale vsichni byli kamaradi a nemeli problemy ani mezi ssebou ani s nama. Dalsi navsteva byl Brumla, ktery nas mile prekvapil kdyz privezl spoustu veci a vzapeti prijel Honza Kubicek s Hankou. Honza je tu doted, jede na potlach na rece "Yukon River 2003". S Kennedym pojede Olin v jedne lodi, Honza a Hanka pojedou ve velke kanoi. Je myslim pro deset lidi, kteri nechteji sami na reku. Celou akci porada Solim z Vanouveru a tvrdi ze na to objednal pocasi (coz mu docela verim) i s polarni zari. Holt nekteri lidi to maji obslapnuty na vyssich instancich!! K svatku Aleny (ktery se v Canade moc neslavi) jsem dostala od Kennedyho flasku meho oblibeneho kavoveho likeru (Amarrillo) a nadhernou kytku v akvariu. Zni to hrozne, ale je to uzasnej arrangement (jak jinak, kdyz to arranzoval Kennedy). Ma smysl pro umeni.... Odpoledne se stavili dalsi Cesi, Marcela s Petrem a dcerou Karinou. Karina sice cesky castecne rozumi, ale odmita mluvit, takze i s klukama se bavi anglicky. Petr mi prinesl dalsi lahev kavoveho likeru a pro Kennedyho calvados. Byl velice rad kdyz zjistil, ze mi prinesl darek k svatku;) Byla jsem taky ve skole se domluvit s reditelem do ktere tridy Olin pujde a oznamit mu, ze prijde pozdeji, protoze tady skola zacina uz 19. srpna a to Olin vyjizdi na reku. Myslim, ze zmeska prvni dva tydny.Jeho ucitelka bydli tady na Medvedim potoce, tak se s ni musim podrobneji domluvit. Na reku jede celkem 155 lidi, dalsich pocitam 50 chce jet jako doprovod po silnici, jenom stihnout akci v Carmacksu pred vyjezdem a potom v Dawsonu zaverecnou party. Ja nejedu, musim dovezt Kennedyho do Carmacksu a odvezt zpatky auto....Trochu se bojim, nejsem zvykla vana ridit.....budu muset jet hodne pomalu. Ale asi si na neho zvyknu behem tech 400 kilaku, jinak se neda nic delat;) Do Carmacksu by mela prijet Hanka Kapkova, ktera je moje dobra kamaradka a i kdyz zije v Praze, jeji bratr zije kousek od Whitehorsu a ona zrovna za nim jede do Canady. Ma se stavit na par dni i u nas....Taky nam volal Flinecek s Naftakem, oba sem take jedou, ale jsou uz mesic v Americe, rikali jsme jim, aby prijeli jeste pred potlachem k nam, ale rikali, ze uz to nestihnou :( noskoda ze stravili tolik casi po prasnych hloupych mestech, vime, ze az prijedou sem, tak toho budou strasne litovat, protoze jim uz nezbyva skoro zadnej cas a navic tu bude tak silena spousta lidi, ze venovat se jim tak jak bychom chteli, je utopie. No reknete, kdyby vam prislo do baraku 200 lidi, kolik casu byste meli na kazdeho z nich? A ze kazdy se u nas aspon zastavi, to je uplne jasne. Oba kluci si desne stezovali, ze mi tahli celou dobu na zadech kazdy balik knih. Kdyz jsem odjizdela z Ceska, tak jsem se jich zeptala, jestli by mi nevzali par knizek co se nam nikam nevejdou a oni, dobraci jak opravdu jsou, rekli ze jasne, tak jsem kazdemu balicek nabalila.....no knizky se desne pronesou, to znam a on kazdej ten balicek byl pet kilo.....Nicmene doufam, ze mne nebudou lynchovat!!!! Na Welzluv hrob jsem dala navstevni knihu, skoda ze mi to nenapadlo driv, ale rika se pozde ale prece:) Jezdi tam spousta spousta lidi a takhle budeme mit prehled kolik lidi vlastne sem vlastne Welzl privede. V dlouhych zimnich vecerech popovidam, kdo byl Jan Welzl a jak se sem dostal, ale ted by to bylo moc casu, ktery fakt nemam. V lete mame se strankou totiz strasny problemy, jednak clovek se k nicemu nedostane kvuli navstevam, jednak leto je desne kratke pouhe ctyri mesice a za tu dobu se musi delat spousta veci, abychom byli v zime OK. Proto pres leto nase stranka neni pravidelne doplnovana, omlouvam se vsem...... 4.zari 03 Pred potlachem jsme odjeli do Carmacksu, vezli jsme tam Kennedyho motorovou lod a ja se pak s autem za dva dny vracela nazpatek. Lidi se prave sjizdeli a bylo to neskutecne, nikdy a nikde jsem nezazila takovou atmosferu. Nemohla jsem jet...nemela jsem prasky a Kennedy bude s Olinkem spat v lodi, kam bychom se tri rozhodne nevesli. Jezisi, mne se nechtelo odjizdet!!!! Asi jsem vedela proc. Kdyz jsem se vratila domu, tak na mne cekal e-mail od Bobina "Jaruscina svicicka pomalu dohoriva. Uz skoro nevnima..." Jaruscina svicicka! Jedna z mych nejlepsich pritelkyn z Vancouveru! To prece neni mozna! Vzdyt jsem ji pred parma dnama volala a byly jsme domluvene, ze zavolam za tyden! Jarka ma rakovinu ale nejak jsem nepredpokladala.....Vylozene mne to zmatlo. Zavolala jsem Bobinovi. Vzal to a rikal mi, ze prave jde dat morphium Jarce, tak jsem rekla aby se nezdrzoval se mnou, ze zavolam znovu. Jenze kdyz jsem zavolala znovu, tak uz mi jenom rekl, ze Jarka je mrtva!!!! Zemrela asi 20 minut po mem prvnim telefonatu Bobinovi. Jaruska! Myslela jsem na ni cely tyden, byla jsem rada, ze jedu na reku a nebudu mit cas se zabyvat vlastnima cernyma myslenkama. Jak Jarka, kdyz jsem byla nemocna a potrebovala jsem pomoct (dojela jsem do Vancouveru s asi 3mesicnim Mishankem a musela jsem do nemocnice. Jelikoz mam ve Vancouveru spoustu pratel, domluvila jsem se ze jednotlive kamaradky si budou Mishu brat po tydnech domu. Jenze na letiste prisla i Jarka a resolutne odmitla, ze bych mela Mishu strkat od jednoho k druhemu a vzala si ho sama, na celou dobu, co jsem musela byt v nemocnici. Kennedy si ho sice chtel nechat doma, ale ja jsem odmitla jet do Vancouveru,, kdyz se mnou nepojede i Misha. Desne se mi po nem styskalo.....Jarka obetave mi vozila Mishu kazdy den do nemocnice, pak kazdy druhy den, protoze to bylo strasne daleko a ona nezvladala. Mela jsem se na co tesit a o cem premyslet......A oni cela rodina se o nej starali jak o vlastniho.Na cestu mu jeste ssebou dali celej kufr detskeho obleceni, Jarka musela obrat vsechny kamaradky:) Kdyz si vzpomenu na Jarku, tak mam hned lepsi naladu....Nebyla jsem jedina komu pomohla. Nekomu sehnala job, jinemu zase penize kdyz prijel do Canady jako emigrant...nikomu neublizila, jenom pomahala... a urcite neni nikdo kdo by o ni mohl rict spatne slovo. 8.zari 2003 Ke konci tydne jsem odjela konecne na reku, jeste pred tim mi telefonoval Lampa, ktery uz dorazil na Kormadiuv kemp. Jestli se nekdo podivi ze to neni indianske jmeno, tak on stary pan Stepan Kormendy, jeste zije, je to uz stary pan pres 80 let, je puvodem madarsky slovak a do Canady prisel pred hodne dlouhou dobou, ozenil se tady s Indiankou a meli spolu nekolik deti. jeho syn si vzal eskymackou divku, ktera byla napul Irka, maji kemp v usti Galena creeku do Yukonu, kam Lampa a spol. dorazili jako prvni:) Sdelil mi strasne dulezitou vec, totiz ze nemaji co pit a jetli bych mohla zitra neco dovezt. No a tak jsem druhy den vykoupila v mistnim liquer storu vsechno plzenske pivo co meli.... Na kemp jsme jeli s Mishou a vezl nas tam lodi Peter Kormendy, moc milej chlap. Bavili jsme se pres hluk motoru o Mexiku, o nasi ceste do Ceska a byli jsme tam behem pul hodiny. Byla jsem zklamana, ze tam jeste nebyl Kennedy a Olinek a vubec malo lidi co jsem znala a tak, kdyz zacali narikat, ze nemaji co pit a ze jsem toho mela vzit vic a ne jenom to objednane, tak jsem zase sedla do lode s Peterem a dalsima dvema Cechama a jeli jsme zpatky do mesta. Bylo to velice chytre,protoze jsem tam mela auto na nabrezi a tim padem jsem mohla lahve dopravit na lod, jinak nevim, jak by to tahali. Kdyz jsme odjizdeli s Mishou, tak Misha zapomel na aute piti a asi pet dolaru polozenych na kapote auta. Byla jsem prekvapena, ze tam jeste porad oboji bylo, hlavne ty penize :) Ukazalo se, ze jsem udelala dobre, kdyz jsem s nimi jela, protoze 19 beden piva po 24 lahvich by v zivote nedotahli k lodi. Ono se mi to neveslo ani do auta, musela jsem jet nadvakrat;)) Nastesti do lode se to veslo... A tak jsem privezla Kennedymu ke svym narozeninam bedynku piv coz velice ocenil :) Tentokrat uz tam byli a vsichni mi rikali, jak Olinek byl strasne zklamanej, kdyz prijeli a ja jsem tam nebyla. To uz mi bezel naproti a skocil mi to naruce:) Uz se mi po nem tolik styskalo..... Vecer jsme sedeli u Kormadiu na verande a vedle horel ohynek a jak na verande, tak kolem ohne se zpivalo. Kormadiovi jsou vsichni moc prijemni lidi a pro tuhle akci opravdu udelali vsechno co mohli .... bylo to uzasny:) Druhy den sli nekteri kluci se Zroutem prospektovat, jini jenom posedavali kolem kempu a vsude se hralo a zpivalo. Ivan mel ssebou tahaci harmoniku a bezvadne hral vsechny lidovky, ty cesky pisnicky strhavali kazdeho.....i kdyz ja spis ty trampske;) Navecer me hrali k narozeninam kter jsem prave mela a pak uz se serviroval los, polevka i maso s bramborem a salatema bylo toho moc a vsichni se najedli dokonce i nekolikrat:) Kdyz se skoro setmelo sli vsichni k ohni. Zacalo to smutne. Solim pripomel, ze pred par dny zemrela Jarka Haluskova, nekolik holek vcetne mne nezakryte brecelo a z jedne strany jsem zaslechla hlasity prekvapeny vzlyk. Meli jsme ji vsichni radi a moc..... |
| Yukonsky denik # 19 |