| Vlastne i ted kdyz to pisu tak porad jeste u toho placu..... No ale potom uz se zacali lidi zajimat radostnejsimi vecmi, jako napriklad tim, ze mam dneska narozniny. Dostala jsem od vsech veliky dort ( a uz jsem brecela nanovo:)) kytku a spoustu prani od vsech vandraku co jich tam bylo... za Australii, za Texas, Svycarsko i Cesko a ja nevim co jeste protoze jsem nic takoveho necekala a strasne mne to dojalo. Najednou, jsem poprve tento tyden byla stastna a uvedomovala jsm si jak je to uzasne slavit narozeniny v uzkem kruhu 159 kamaradu:)) Ovsem to jsem nevedela co jeste prijde;) Najednou..ja fakt nevim jak..se tam objevil stan a z neho vylezl polonahy chlap a Habesan mi sdelil, ze to je muj osobni dzin, ktery mi sice splni prani jenom jedno, ale zato trikrat :-))) Kouzelny dzin mel na sobe jenom slipy a z nich mu couhala nejaka okurka a brambory..ale to mi az potom lidi vypraveli, ja jsem byla tak uzasla, ze jsem nestihla vnimat:) Dzin se ke mne vinul a ja jsem v te chvili mela jenom jedine prani: aby ten muj kouzelny dzin zmizel, treba trikrat;))) Ale vsichni, (vcetne mne ) se strasne bavili a potom mi Lampa, (kamarad jeste z Brna) kdyz pochopil moje rozpaky, zacal hrat pisnicku kterou jsem po nem vzdycky chtela, je to uz tak davno..... Kdo vi, proc se vracim z toulek sam kdo vi proc se vracim nepoznan quen sabe kde je dum, drevenej dum,kde mne ceka kamarad, Quen sabe Kdo vi kde je Mekka vsech mejch cest Kdo vi, kdy se vratim z cizich mest Quen sabe, kde je hrobnik ktery ma pro mne rakev cedrovou Quen sabe.... Kdo vi....... Lampuv hluboky hlas jsem vzdycky mela strasne rada a v tehle pisnicce obvzlast vynika. Na zaver prisla jeste z kuchyne, manzelka Stepana Kormendyho, Peggy ( byla tez po nekolik let nacelnici kmene Han) a dala mi nadherny indiansky dream catcher.... tak jsem probrecela cele narozeniny:) A kamaradi, co jste tam byli moc vam vsem dekuju, byly to nejuzasenjsi narozeniny v mem zivote a navzdycky na ne budu vzpominat, protoze tomu se uz nikdy nic nevyrovna........nebyla jsem vam to schopna rict jak vas vsechny mam rada a jak jste mne prekvapili:))) Tak vam to rikam aspon ted:))) Kdyz se konecne zacalo hrat, bylo to moc hezky, jenomze jsem uz byla strsne unavena a tak jsme sli s Olinkem za chvili spat. Druhy den jsem zjistila, ze nemam zase svoje prasky a budu muset domu. Jela jsem zas s Petrem a ted uz i s Olinkem, ktery celou tu cestu po rece absolvoval s celou partou, ale ted uz byl take unaveny a chtel domu a do svoji postylky:) Misha odjel uz den predtim..... Kdyz jsme s Olinkem prijeli do Dawsonu, byli jsme tam prvni, protoze ten den odjizdelo jeste nekolik dalsich lidi, kteri chteli poznat Dawson City. Ja se nedivim, protoze Dawson je opravdu mesto, ktere je neobvykle. Mestecko na konci sveta, s drevenymi chodniky ve westernovem stylu, jeste par polozborenych srubu z doby zlate horecky, litaci dvere u baru..zijici skanzen....Ja mam Dawson velice rada......i pres to, ze je to mesto nemesto, divila bych se ze vubec v zime ma 1000 lidi....ale je tu krasne;) Takze jsem s jednou partou, ktera sestavala z Ivana, Ady Vostreho a jeste par dalsich sla na drink do Downtown hotelu, protoze kluci chteli na "Sourtoe Coctail". Uz jsem tady driv psala co to je, tak se nebudu opakovat: Jenze uz bylo dost pozde a vsichni jsme meli hlad, tak jsme radeji sli na veceri do Klondike Kate. Tam vari asi nejlip ve meste. A pak uz bylo zas pozde na coctail, tak jsme sli spat s tim, ze rano se sejdeme kolem desate ve meste a ja je vezmu podivat po okoli Dawsonu. Pocasi bylo zase nadherne jak na objednavku. Vzala jsem je autem k hrobu Welzla, pak na uzasnou vyhlidku nad mestem, z Midnight Domu, kde se jim strasne libilo, je tam vyhled na cele mesto, soutok Yukonu a Klondiku a na sever zase divoce rozeklane hrebeny hor Ogilvie ...fakt nadherny a vsichni byli desne radi, ze jsem je tam dovezla:) Totiz, problem vsech techhle lidi byl, ze nemeli auta, nechali je v Carmacksu kdyz nasedali do kanoi smerem na Dawson. Pak jsme jeli jeste na zlata pole a tim jsme okruzni cestu ukoncili u Bonanzy na Discovery clajmu:) Nevim uz ktery dobrodinec to byl, ale nekdo zabalil kaminek do zlateho papirku a vsichni jsme strasne litovali, ze neuvidime, jak tam Japonci skacou do vody a lovi zlato. Pak jsem sli na obed a to uz jel Kennedy a tahl asi 15 kanoji :) Vecer jsme sli vsichni do Gerties, ja az pozdeji, protoze jsem mela nejake zarizovani na Rock creeku, ale o nic jsem asi neprisla. Prekvapilo mne, ze jsme sedeli u malych stolku, to se mi moc neliilo, protoze to nebylo moc domacke a tak nejak to bylo divne, ale bylo nas tam 200 lidi a nemeli jsme jinou moznost, kde by umistili tolik lidi. Gerties se to vyplatilo, nechali jsem tam asi 15 000 $. S Lampou jsme odtud behem vecera odskocili do Snake Pitu, kde uz byla cela parta s Ivanem, ktera uz take byla ochutnat Sourtoe coctail:) Dostali certifikat, ze jsou osoby vseho schopne, ja to vedela uz predtim, ale ted to meli cerne na bilem:)Pak jsme se jeste s Lampou domlouvali na zitra, ze vezmeme jeho vana a meho vana a Jirinino auto a pojedeme na celou tu objizdku co jsme vcera delali s Ivanem a Adou. Pozvali jsme s Kennedym par lidi...... Domu jsme dojeli hodne pozde, asi ve tri rano a nez jsme usnuli byly ctyri. Druhy den jsem vstavala rano v sedm protoze jsem slibila klukum, ze je prevezem z campu na autobus. Budim se nastesti sama v cas nastaveny nekde na mem mentalnim budiku. Nikdy v zivote jsem nepotrebobovala byt buzena. Ale bylo to tvrde:) v deset hodin jsem musela byt u visitor centru. Kdo tam bohuzel nebyl byl Lampa a ja jsem byla dost nastvana, protoze jsme tam meli opravdu par lidi, odhaduju ze asi 30.... deset jich bylo v nasem vanu, asi 20 se jich veslo do Kudrnova RVcka, nevim kolik jich tam mela Flineckova parta a Jirina jich taky mela asi 6, a to bylo male auto.... Takze kdyz k nam dojeli dalsi 4 Cesi s vanem a my jsme se jich zeptali, jestli by nemohli nekoho vzit a oni nam rekli, ze ne, ze by byli pretizeni..bylo to legracni skoro k placi...... Jenze pocasi se nam zacalo kazit, ale presto jsme jeste stihli Dom se slunickem ale na Bonanze uz prselo. Zavezli jsme vsechny k Dredgi c.4, na Discovery clajm, soutok Bonanzi s Eldoradem,kde byvalo 10ti tisicove mesto Grand Forks a zase zpatky ke kabine Jacka Londona. Tam bylo opravdu uz ohavne a lilo jak z konve, Perfektni cas na hospodu...... Odjel Flynecek a spol, kteri u nas bydleli a pristehovali se Svycari a Milena s Henrym z Toronta. Meli jsme krasnej vecer, odpoledne jsme jeste jeli do Visitor centru se podivat na filmy ze zlate horecky a potom domu, kde jsme udelali veceri, medvedo-knedlo-zelo :-)) Rano jsme je odvezli na autobus....a byl konec.....Konec tech par uzasnych dnu a ja jsem byla utahana jak maly stene.....ale stastna, protoze to byly dny na ktere clovek vzpomina navzdycky:)) 6.rijna 03 No jo, i kdyz jsem dala denik co uz jsem napsala do draftu, nekam se mi vyparil a ja ho marne hledam, takze radeji ho napisu znovu:) Nekde se mozna nejde ale nerucim za to jesrli za rok nevo za dva..nebo vubec.....snad se mi podari chytit Kennedyho aby mi ho dal do draftu..... Takze jak jsem psala posledne, Yukon 2003 skoncil a ted uz vsichni jenom na nej vzpominaji a zda se, ze nebylo nespokojeneho clovicka. Je mi taky lito, ze to skoncilo, protoze zacal normalni zivot....tech par dni se nejak vymykalo vsemu. Takze zase u nas bylo par navstev, vsechny byly fajn, a navstevy pro letos uzavreli Pavel s Darjou, kteri ale utekli hned jak se kapku ochladilo :) Skoda.... No Kennedy se pak s Mishou a Sylvainem pustili do spravovani strechy na Rock creeku, dost mu to ponicilo uz tak dost znicene zada, ale je to dodelane, coz je hlavni vec, ze to mas konecne z krku..... Olinek protoze asi mel malo toho te cesty na rece odjel s Mladyma rangerama na Klondike. Dost jsem ho obdivovala, bylo 15 pod nulou, ale jemu to nevadilo. Spali ve stanu, ucili se strilet, starsi sli na lov losa...Olin byl naprosto spokojenej:) Mladi rangeri (CanadienYouth rangers) jsou trenovani na prezivani v extremnich podminkach. Olin se vratil s parma modrinama jak mu ujela puska, kterou si dobre neoprel (trenovali s 303 a s 20....ta byla na drobounkeho Olinka ale hodne silna.presto se mu to strasne libilo. Pristi akci maji v lednu..... |
| Ykonsky Denik #20 |