| 31.cervence Dva dny po navratu z Ogilvie Petru cekala dalsi cesta, tentokrat jela s Kennedym na lodi na fishkemp. Zcela podle meho ocekavani byla opet nadsena krasou Yukonu, skalni utesy, ktere se zdvihaji primo z reky...(podle mne je Yukon jedina opravdova Kanada jak si ji clovek predstavuje:) S Petrou a s Kennedym jel Olin. Rybolov byl dobrej ulovili za dva dny vic ryb nez ocekavali, i kdyz lososi byli trochu mensi nez normalne. Zasli Petre ukazat Forty mile, mestecko ktere existovalo jeste pred zlatou horeckou. Kolik povidek se vztahuje k tomuto mistu!!! Asi nejvic o nem dal svetu vedet Jack London, ve svych povidkach....Ja sama jsem tam stravila jednu opravdu magickou noc, kdy se na brehu Fortymile river sesla cela parta ztroskotancu. Bili i Indiani...vsichni kdo byli v okoli,meli ten vecer problem s motory na lodich a tak stravili spolecnou noc u ohne v jedinem obyvatelnem srubu a o zajimava vypraveni nebyla nouze.:) Dnes je tohle misto zname z Yukon Questu, protoze tam se masri mohou ohrat a odpocinout, bydli tam prechodne Sebastian, Anglican, co nekolik let lovil lososy s Kennedym. Driv pomerne velke mesto (vlastne tehdy nejvetsi severne od Seattllu a zapadne od Winipegu) , probouzi ve mne vzpominky kdyz prochazim busi s miliony komaru kolem sebe (teda tam to misto opravdu patri dnes komarum!!!!)V byvalem General storu, jeste stojicm a osetrovanem srubu se po case usidlil Sebastian, driv to byl jenom sroubek kde se nikdy nezamykalo, kde bylo drivi a kamna a nejake jidlo pro podobne ztroskotance jako jsme byli my, kdyz jsme tam pred lety meli problem s motorem.Na hlavni strance bude popis Fortymilu, zpracovany podle Pierra Burtona, tak jestli vas to zajima, tak si to prectete, podle mne to byla strasne zajimava vesnice. Takze az potud to vsechno bylo perfektni a Petra si to nemohla vynachvalit. Pak prisla cesta zpatky. Ja jsem s nima nebyla, takze vim, co se delo jenom z Petrina a Olinova vypraveni. Trvalo jim asi 4 hodiny nez vykuchali ryby a snedli neco malo jidla. Chleba uz dosel, tak Petra uvarila par brambor a upekla nekolik rybich stejku, jenom ciste na cestu zpatky... Kennedy si velice brzo uvedomil, ze s tak pretizenou lodi a neobvykle silnym proudem, proti kteremu museli jet,to nebude zadna legrace a vyhlasil lodni pohotovost :)). Davka jidla se rozdelila na tri casti a kazdy mel urcity (velice maly) pridel jidla na zbytek cesty. Ja jsem dojela k rece asi kolem seste a cekala jsem, ze se jejich lod uz brzy objevi u Moosehidu. Ale prijel jenom Cor, ktery lovi ryby u Casiar Creeku. Zadna lod ze Sunset creek!!! Kolen osme jsem zacinala uz byt nervozni, zrovna prijel Piglet. To je lod, ktera vozi turisty na okruzni cestu do Eagle Alaska a zpatky. Rybari s ni maji spoustu problemu, protoze nam zapleta site, Kennedymu se jednou stalo, ze mu vlny ktere kolem sebe dela smetly vanicku plnou ryb do vody (musim uznat, ze spolecnost vlastnici Pigleta mu to vsechno zaplatila), protoze nechteji problemy s rybarema, oni maji zajem pouze vozit lidi, ale pro nektere rybare je proste Piglet trnem v obou ocich a delaji co mohou aby prestal jezdit. Ja bych rekla, ze Kennedy to bere tak, ze kazdej chce proste prezivat;)) Kapitan Pigleta (pardon, kdybyste nahodou prijeli do Dawsonu a shaneli se po Pigletu, tak malokdo bude vedet, co je Piglet. To je jenom posmesne jmeno rybaru (Prasatko),,,oficialni jmeno je honosne Yukon Queen II, mi rekl, ze Kennedyho videl u Cassiar creeku, ze jede velmi pomalu a ze tady driv nez za dve hodiny nebude.Tak jsem celkem spokojene jela domu a vratili jsme se s Mishou po desate hodine. Kennedy ale porad nikde, ani Olin ani Petra....nikdo..... Zacala jsem byt nervozni, jela jsem do mesta a stavila jsem se ve Snake Pitu, ze se mi lidi nevratili z reky. Cor mne presvedcoval, ze jestli meli problem s lodi, tak zustali u nej na kempu a jsou v pohode, ze tam je spousta jidla a dva kluci, kteri jsou desne mili..... Vedela jsem, ze to neni pravda, protoze jsem vedela, ze Petra ma zitra odjizdet autobusem do Whitehorsu a ze rozhodne Kennedy nesedi nekde a nezvani s nejakejma chlapama, ktery ani nezna. Neni to jeho zvykem..... Ale nebylo mi to nic moc platne, protoze jsem nenasla v celem meste nikoho kdo ma lod a nebyl by namol.Prave skoncil rybolov pro tento tyden a tak vsichni sedeli v Pitu a veselili se.....V takove situaci se s lidima pak tezko jedna.... Po zhavem dni a slunicku ktere palilo az spalovalo kuzi nastala velice studena noc. Na lodi byla deprese, vsichni meli strasny hlad a otazky "Za jak dlouho tam budem?" se opakovaly cim dal casteji. Nektery moment se lod v silnem proudu zacala vracet dozadu, benzin Petra dolevala uz za jizdy, protoze kdyz Kennedy byt i jen na tu chvilku zastavil motor, ztratili pul hodiny jak je snesl proud zpatky. Jidlo uz nebylo zadne, vitr profukoval k zesileni. Petra zabaila Olinka do vseho co meli, vcetne plovaci vesty aby ho hrala a nakonec prehodila pres ne oba spacak. Kennedy na tom byl hur. ten celou dobu prostal u kormidla, ridil a hledal mista s nejslabsim proudem,proti kteremu se museli prodrat. Nejmin obleceny ze vsech, bez sance na minutu spanku, protoze po lonske zkusenosti s Olinkem, kdy usnul za jizdy a probudil se uprostred kamenite plaze s celou lodi, nastesti jednom z mala mist ktere bylo bezpecne, protoze jinde by narazil na prikrou skalu a rozbil lod, sebe i decko, si usinat moc netroufal.... Nnakonec jsem tedy jela domu, protoze se stejne nsdalo nic moc jineho delat,nez cekat.....Byla to dlouha noc, nechtela jsem jit ani na internet aby mi utekl cas, protoze jsem doufala, ze Kennedy muze kdykoliv zavolat.....Spat se nedalo, vedela jsem ze ti tri v lodi maji nejaky vazny problem.....ale nevedela jsem co delat. Rano o pul osme jsem zavolala na RCMP (policajti) Hovor vzalo nase hlavni mesto Whitehorse. V Dawsonu policajti zacinaji az od deviti hodin!!!!!!!! Na moje nervozni vysvetlovani, ze mam na rece maleko kluka mi rekli, ze mi constable z Dawsonu zavola. Nezavolal, ozvali se znovu, s tim, ze constable mi bude volat v devet rano!!!! Ty hodiny cekani byly velice neprijemne ale asi o pul devate se ozval v telefonu starostlivy hlasek: "Mami, my jsme tady...tata vzkazuje, ze pro nas mas prijet!" Spadlo mi ze srdce asi deset balvanu najednou. "A co dela tata?" ""Mami on je strasne unavenej, ridil 16 hodin lod, je mu hrozna zima , prijed pro nas prosimte rychle......" No tak jsem vylitla, vytahla Mishu z postele, sedli jsme do vana a jeli na pomoc nasim trosecnikum. predtim jsem zavolala policajtum, ze jejich pomoc uz nebude potreba.Kdyz jde neco spatne jde spousta veci spatne:( Kousek za Medvedim potokem dosel benzin v aute. Meli jsme nahradni nadrz v aute (to vozime vzdycky) ale nemeli jsme klice od hlavni nadrze!!!!!!Ty mel u sebe Kennedy...... Tak Misha musel bezet pro druhe auto az k nasemu srubu, privezt je a teprve jsme mohli jet pro Kennedyho. Olinek cekal pred hotelem, Kennedy sedel uvnitr. porad jeste se trasl zimou...... Zajeli jsme pro Petru, ktera sedela u lode a hlidala veci a pak jsme se museli vratit zpatky pro vana, protoze Kennedy vezl 27 lososu a to bychom nikam nedali v malem aute. Vsichni predevsim narikali na hlad, Olin ze mne vymamil dva dolary na cokoladu a poctive se rozdelil s Petrou.Jelikoz ovsem ryby jsou ryby a uz lezely prilis dlouho v lodi, tak se muselo rychle s nima neco udelat. Jeli jsme jeste s Kennedym a s Mishou prodat ryby a zbytek ulozit do mrazaku. Petra s Olinkem se jeli domu najist;))) zaver tehle story? Odpoledne mi volali policajti, ze potrebuji moje jmeno a adresu, datum narozeni Olinka a Kennedyho..Nechapala jsem "proc to chcete? Vzdyt jste pro nas vubec nic neudelali!" No to je prazda,odpovedel mi hlas z telefonu. ale musime to mit zaregistrovane, ze jste zadali o pomoc!!!! A z toho vyplyva, ze Verejna Bezpecnost, nebo Kanadska Jizdni stejne jsou, nebo-li potkate-li chytreho policajta, pozadejte ho o autogram, protoze takove stesti uz podruhe mit nebudete!!!!!" |
| Yukonsky denik #18 |