Bejvaj takovy noci v nehybnym svetle mesice. Podle potoka vedly ve snehu stopy cesta necesta. Bylo jich sest. Zrychlil jsem krok a vopatrne prolez pod bilejma vetvema k bilymu vohnisti - nic. Vlevo ani vpravo. Postal jsem u poslednich tapot, poslouchal a pokracoval dal hlubokym snehem. Za takovy noci je to normalni. Tak nekdy kolem roku 1920, v dobe Baden Powellovych skautu a slavnostnich lovu knizete Mansfielda, byly Brdy tajemnym kralovstvim strasidel a pytlaku. V ty dobe se krcil u prvniho vohynku pod drnovou chysi u jezirka El Passo nejakej Bafnuc a prvni dobrodruzi Hladikovy party se vyypravili pres hrebeny do srdce hvozdu. V patach za nimi se vyrojili z revnickeho vlacku drsny hosi v pumpkach a vyzbroji z vyprodeje prvni svetovy valky. Vostrou strelbou vohlasovali prichod hostinskymu Zrzavymu Pavianovi v Halounech a jiny tahli kanonem nahoru az na Stribrnou Lhotku. Naboje k pistolnickym orgiim se smelily v hospode Pod destnikem ve Vojtessky ulici. Nastaly deste a sedivak zatlacil trampy z Proudu a Zlate reky k Vachalovskymu pod pipu, na pivni skauty dolehly zly casy. V udoli Hadru vznikl T.C.Westend, prvni chatrce nastavily snehy svy zada na El Passu a u Kytina - dav brdskych trampu se zacal delit. Skupinky Setonovskejch zalesaku lakaly neznamy cerny hrebeny, zamirili nahoru k Bilejm skalam. Tehdy jeste spavali pod dlouhejma drevenejma striskama brdsti uhliri a mezi smrkama stoupal dym miliru. Za Stozcem slouzila havirna a u rybnicka Hladovce Medvedi bouda za utulky po zdolani Velky Aeverozapadni hrebenovy cesty. Hodne vystrelu doznelo vzdycky pro vodchodu rady trampu na vojnu, hodne jich zrezavelo v h hlavnich devitek na stenach srubu na Kytine a Westendu. Roku 1928 zalozil kamarad Krsek, zvanej general Packard pocetnou" Brdskou zimni" jinak taky "Pivni armadu" se znakem skautsky lilie a pullitrem. Desitky muzu ve stetsonech se rozchazely ruznymi smerem a v nedeli pak cestou od vosmicky ze Smichova v celym proudu slapaly pri muzice spolecne az k Andelu. Kdyz snih stekl ze skal, slunce zatlacilo zbytky ledu do stinu v korytach potoku, prekonala armada o velikonocnich svatcich udoli Litavky a dorazila na zriceninu Valdeku. Cilem pochodu byl horni Padrtskej rybnik na Velkejch Brdech. Ze skupin ktery prekonaly kamenity a zarostly strmaky, vznikli "skalni trampove" v roce 1927 to byl "Dicey club" a roku 1929 "Brdsti supove". Ustrednima postavama ty doby byli Hobbard, Packard a Broches. Po snehu se prodluzuje sest stinu, klouzou po vejmolech vod Haloun po potoce smerem k jezirku na zachovalej "Andyho lagr" a camp R.N.W.M.P. "Nema straz serzantu", sest stinu vzpominek na stary kempy. Cejtim je pred sebou a sotva dechu popadam - bejvaj takovy bily noci, kdy vidite uz z dalky strechu seniku nad "Mulatem" - dnesnim Empty campem" ve svahu nad Drahovicama, pak jen ctvrt hodinky cesty a muzete spatrit v zarostlym lumku stejne zarostlyho muzika pred sroubkem pobityma kuzema jako v pohadce na "Bonanza campu" Sest stinu se ted natahlo az na hrebenovku a uhejbaj vlevo smrcim a kamenim dolu na "Poledni potoky" kam jinam nez na "Dice camp stary prosluly "Zlaty dno" z roku 1929. Tady kolovala "kochmasina" s grogem uz pred ctyriceti lety, tohle je je generalni taboriste a pomnicek kamaradu Packarda a Brochese, kteri draho zaplatili svou ilegalni cinnost ve triactyricatem roce. Kousek cestou ke Knizecim studankam stoji brloh "Fox-Hall. Na potucku pod rybnickerm nalezneme dodnes "Sovi camp" a za Kanci rokli" nahore na tretim Poslednim potoku zbejva kousek mohyloveho vohniste z "Poledni studanky". Rozlehlej zapomenutej lom pod Stozcem ukryva v nejnizsi kameninovy prolakline kemp "Bily Sup" a u nejvetsiho ze tri rybniku pod voznici je k nalezeni udrzovanej kemp "Dobrej humor" Zaver nocni hlidky patri "Windy campu" u Dobrise, nedaleko nejvetsiho brdskeho seniku "Lucerny" Tady taborila v letech 1938-1945 parta kamarada Melicha a je to se "Zlatym dnem" jedina predvalecna zachovala mohyla. Poslyste, nebude pristi sobotu zase takova bila noc? Mam nahore takovy maly mistecko _ "U stromu nadeje" tam zalezu do stinu, abych nezaclanel a cekam, az zase mesic vosviti spicky sesti smrku, aby mohly natahnout znovu svy stiny. Marko Cermak - T.O. Paberky |