Ten vítr znám, co nad mořem se toulá rád
Je samá sůl a vůni má, již měl bych znát
A vzpomínám, jak z útesu sto houslí hraje v mol
Když cítím zas ten vítr vát.
Byl neklidný jak horký dech a z dálek vál
A najednou rád měl jsem víc, než jsem si přál
Než přes měsíc zas přešel mrak jak stín přes tichou tvář
Můj sebeklam však neobstál.
Dnes po stopách už smazaných se zkouším dát
A bezradný a v rozpacích jsem zůstal stát
Však pokaždé mě zavolá ten známý malý hlas
Když cítím zas ten vítr vát - ten vítr vát.