NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZÁSTUPKYNĚ RENATA VESECKÁ:
* Tento týden jste prezidenta Václava Klause požádala o udělení milosti pro někdejší dělnickou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou, nedávno odsouzenou za justiční vraždu Milady Horákové na 6 let. Co vás k tomu vedlo?
Ta kauza se dostala až k odsuzujícímu rozsudku díky mému dovolání, jinak by to bylo skončené jako promlčené, proto za tuto věc cítím určitou osobní zodpovědnost. Verdikt považuji za naprosto správný, nicméně ta kauza má ještě také určitý morální a lidský rozměr. Roli hrál samozřejmě věk Ludmily Polednové, které bude v prosinci 87 roků. Smyslem odsuzujícího rozsudku po tak dlouhé době bylo a je především pojmenování viny, nikoliv to, aby takto stará žena nastoupila do výkonu trestu.
* Vnímáte i opačné názory, podle kterých by si naopak měla komunistická prokurátorka trest odsedět?
Jsem si vědoma, že jde o atypický krok, který nebude možná obecně vnímán jako pozitivní, a i s takovými názory jsem se samozřejmě setkala. Já jsem ovšem přesvědčená, že nemá jít o žádné odplatné trestání, ale nalezení viníků a jejich pojmenování. To je základní věc. Nechci, aby se dnešní justice chovala jako justice v padesátých letech, která za mříže často hnala skoro děti nebo naopak starce. Jen k tomu podotýkám, že žádám jen o prominutí výkonu trestu, nikoliv o zbavení viny.
* Máte již nějaké náznaky, jak se prezident k vaší žádosti postaví?
Nemám, nemluvila jsem s ním o tom. Původně jsem mu chtěla žádost předat osobně a zároveň mu vysvětlit důvody, které mě k tomu vedly, ale z plánované schůzky minulý týden nakonec z časových důvodů sešlo. Jak se k tomu pan prezident postaví, je každopádně jeho výsostné právo a já se to neodvažuji jakkoliv předjímat.
* Dovolání k Nejvyššímu soudu jste v kauze Polednové podala začátkem letošního roku. Počítala jste už tehdy, že v případě jejího odsouzení pro ni budete žádat milost?
Mohu říct, že ano. Nemohla jsem se smířit s tím, že by věc skončila zastavením, protože by byla promlčená, proto jsem to dovolání podávala. Myslím si ale, že v civilizované moderní společnosti není cílem pohnat takové staré lidi do vězení.
* Jak vlastně hodnotíte samotný rozsudek nad Polednovou?
Především jsem ráda, že verdikt vůbec padnul. A uložený trest já sama považuji spíše za mírný, protože si myslím, že vzhledem k následkům, které tehdejší rozsudek smrti nad Horákovou měl, je ten šestiletý trest spíše velmi mírný.
* V médiích se objevil názor, že rozsudek nad prokurátorkou Horákové je poslední tečkou za naším vyrovnáváním se s minulostí. Je to pravda nebo budou rozsudky za komunistické zločiny ještě padat?
Ve své koncepci při nástupu do funkce v roce 2005 jsem jako jeden ze základních bodů měla právě problematiku vypořádávání se s takzvanými starými zločiny a jsem přesvědčená a věřím tomu, že tímto případem to ani zdaleka nekončí. Samozřejmě měli stát před soudem i další tehdejší prokurátoři včetně Urválka (Josef, pozn. red.), ale to se bohužel nestihlo. Nicméně v běhu jsou stále ještě stovky případů takzvaných starých zločinů, které se v současné době prověřují.
* Čeho se tyto kauzy týkají?
Jde o zločiny z doby fašismu, zločiny související s nuceným odsunem Němců, zločiny z padesátých let, ale i novodobější komunistické minulosti. Například v souvislosti s tzv. rozkulačováním, tedy násilnou kolektivizací v padesátých letech, nyní probíhá prověřování ve zhruba 270 případech.
* Dá se ale v těchto kauzách vůbec čekat, že budou padat obvinění konkrétních lidí a že budou také odsouzeni?
Procento odstíhaných lidí je v těchto případech samozřejmě velmi nízké, nicméně vím o tom, že v tomto směru už minimálně jedno obvinění padlo a není vyloučené, že další budou následovat. Záleží jen na tom, jaké nové informace se podaří zjistit.
* Pachatelé takto starých zločinů už ale většinou nežijí…
Ano, to je samozřejmě problém, čím starší jsou ty skutky, tím starší jsou i pachatelé. Např. u zmíněného rozkulačování se mnoho případů odkládá proto, že pachatel již zemřel. Podle mého názoru je ale důležité už jenom to, že se tím orgány zabývají, byť třeba vydají rozhodnutí, že věc odkládají, protože nebyl zjištěn konkrétní pachatel, nebo že zjištěn byl, ale už zemřel. Jde totiž o určité oficiální pojmenování toho, že to jednání bylo trestné.
* Případu Polednové se podobá kauza dalšího bývalého komunistického prokurátora Karla Vaše, který se podílel na justiční vraždě generála Heliodora Píky. V tomto případě už ale před lety soud opakovaně konstatoval, že skutek byl promlčen. Může se teď tedy tento politický proces vrátit také do hry?
To již možné není, protože na rozdíl od Polednové už v tomto případě dávno uplynula lhůta, ve které bylo možné dovolání k Nejvyššímu soudu podat.
* Jak je vlastně možné, že soud u nás rozhodne v podobné věci, v tomto případě o tom, zda je určitý skutek již promlčen, dvakrát úplně opačně?
Nevím přesně, jak soud odůvodnil rozhodnutí u Vaše, takže k tomu se nechci vyjadřovat. Nicméně je pravdou, že různé senáty rozhodují v obdobných věcech často skutečně odlišně a je to problém. Obdobné je to také u často odlišného vnímání trestních věcí státním zástupcem a soudem, který rozhoduje následně. V této souvislosti považuji za velmi důležité, aby byli státní zástupci a soudci vzděláváni a vychováni jednotně. Jestli totiž budou rozdílně vykládat zákon, tak se spravedlnosti můžeme dobrat jen velmi obtížně. Určitým prostředkem, jak rozdílné rozhodování jednotlivých senátů vyrovnat, jsou odvolací soudy, které by měly praxi sjednocovat.
* Říkala jste, že vyrovnávání se s minulostí je vaší prioritou. Jak si v tomto ohledu stojí samotné státní zastupitelství? Např. mezi soudci lidé s určitou kaňkou v životopise stále jsou.
Za soudní soustavu se samozřejmě nemohu vyjadřovat. Co se státního zastupitelství týče, tak to vzniklo začátkem devadesátých let z někdejší prokuratury a v rámci tohoto přechodu proběhlo nové jmenování lidí do funkcí. Nikdo se tak nemohl automaticky stát z prokurátora státním zástupcem. Při tomto jmenování ministerstvo spravedlnosti vyhodnocovalo všechny dostupné materiály. V současné době žádné informace o možných prohřešcích státních zástupců z minulosti nemám.
* Nedávno ovšem např. senátor Jiří Štětina nařknul žalobce Radim Obsta, který dozoroval kauzu Jiřího Čunka, ze spolupráce s StB. Prověřila jste již tyto informace?
Tuto záležitost jsem prověřovala a žádala jsem Bezpečnostní informační službu (BIS), aby mi poskytla materiály, o kterých v této souvislosti senátor Štětina hovořil. BIS ovšem tyto dokumenty neposkytla s tím, že jsou určené jen pro interní potřebu. Žádné informace o domnělé spolupráci pana Obsta s komunistickou Státní bezpečností tedy nemám.
* Kauza Čunek vzbudila ve společnosti veliké vášně, naposled vás za váš postup v tomto případu kritizoval senátor Petr Pithart. Už jste se sešli, abyste mu své kroky v kauze vysvětlila, jak jste avizovala v médiích?
Především je potřeba říct, že pan senátor Pithart nekritizoval můj postup v kauze Čunek, ale systém výkonu pravomocí Nejvyššího státního zastupitelství. V této souvislosti jsem ho pozvala k nám na úřad s tím, že mu poskytnu potřebné informace, pan Pithart mé pozvání přijal, ale konkrétní termín jsme zatím nedohodli.
* Postupovala byste dnes v této kauze stejně, když vidíte, co všechno se kolem tohoto ostře sledovaného případu dělo?
To je otázka, nad kterou se sama často zamýšlím. Vždycky si ale říkám, že kdybych si někdy odpověděla, že bych postupovala jinak vzhledem k tomu, jak to bylo medializováno, tak už bych svou funkci nemohla vykonávat. Když totiž máte strach rozhodnout jen proto, jak bude takové rozhodnutí přijato, tak takovou funkci prostě nemůžete vykonávat. Kromě toho musím důrazně připomenout, že diskutované rozhodnutí o odejmutí věci přerovskému státnímu zastupitelství a jejímu předání do Jihlavy bylo rozhodnutím referenta Nejvyššího státního zastupitelství, nikoliv mé vlastní.
* Vy ovšem stojíte v čele tohoto úřadu a za jeho kroky také nesete zodpovědnost. Stojíte si tedy i dnes za tím, že toto rozhodnutí bylo správné?
Rozhodnutí státního zastupitelství bylo kontrolováno jedinou možnou institucí, a to ministerstvem spravedlnosti. To po přezkoumání celé věci konstatovalo, že postup byl zcela správný, zákonný a důvodný. Důležité je pro mě i to, že totéž konstatovala také instituce, která je na českých orgánech zcela nezávislá, tedy americká agentura Kroll. Její závěry samozřejmě nemají žádný právní dopad, ale i tak je to určitá známka toho, že státní zastupitelství postupovalo správně.
* Kvůli kauze Čunek nicméně zaznívaly poměrně silně hlasy pro vaše odvolání. Cítíte v současné době dostatečnou politickou podporu pro svou práci?
To je otázka spíše na ministra spravedlnosti nebo premiéra. Musím ale říct, že Nejvyšší státní zastupitelství není podřízené ministru spravedlnosti ani vládě a já se opravdu cítím politicky nezávislá. Spolupráce s ministerstvem je každopádně velice dobrá, i pan ministr se vyjádřil v tomto směru kladně.
Jakub Troníček, Právo 20.9.2008
Pokud 'BIS ovšem tyto dokumenty neposkytla s tím, že jsou určené jen pro interní potřebu', znamena to, ze ty materialy existuji a ze 'neco' ohledne R.Obsta nepasuje. Logickou reakci mi pripada zadost senatni komise pro kontrolu BIS o poskytnuti VSECH MATERIALU, o nichz sen.Stetina hovoril. Nebo budeme zase jen sedet na rukou a cekat, az R.Obsta zacne nekdo vydirat, jako tomu bylo v pripade 'kauzy Cunek'? Neni mozne, aby sam predseda te senatni komise pan Tejc vse hned pri prvni zmince zametal pod stul, jak se to v minulosti stalo v reakci na zadost sen.Stetiny. Sen.Tejc vede brnenske socany do senatnich voleb. Takove jednani, jake ukazal v senantni komisi pro kontrolu BIS mu duveru pro dalsi volebni obdobi rozhodne nedava, naopak je odstrasujicim prikladem zneuziti moci a duvery volicu cleny CSSD.
Pavel Zverina
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2008