Spisová značka: 34C 35/2007 - 43

PROTOKOL  O  JEDNÁNÍ
před soudem prvního stupně

Městský soud v Praze
oddělení: 34C
dne 15.5.2008

Věc:

Žalobce (žalobkyně): Karel Zejda

Žalovaný(á): ČR – Ministerstvo vnitra

O  OCHRANU  OSOBNOSTI

Přítomni od soudu:

Předseda senátu (samosoudce): JUDr. Martin Valehrach
Zapisovatelka: Jiranová z diktafonového záznamu

K jednání se dostavili:

žalobce (žalobkyně): nepřítomen, omluven

zástupce žalobce (žalobkyně): JUDr. Milan Hulík

žalovaný(á)

zástupce žalovaného (žalované): Mgr. Zuzana Rejmanová, zakládá pověření

Jednání zahájeno v 10.55 hodin.

Jako veřejnost přítomen Jiří Krušina, kterému vysvětleno, že nemůže být přítomen projednávání věci v lustračním sporu, pokud k tomu nedá písemný souhlas sám žalobce, který přítomen není, zde je odkazováno na ust. § 19 zákona č. 451/1991 Sb.

Veřejnost argumentuje, že se výše uvedené ustanovení nevztahuje na zákon o ochraně utajovaných skutečností, ani na zákon o ochraně osobních údajů.

Vyhlášeno:

U S N E S E N Í :

Jednání bude probíhat bez přítomnosti veřejnosti.

Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalobce.

Soud sdělil výsledky přípravy jednání. Zkonstatoval, že pokud byl navržen důkaz výslechem svědka Vladimíra Hučína, tento důkaz proveden nebude, protože je mimo meze koncentrace řízení, tento návrh byl podán po skončení prvého jednání ve věci.

K důkazu se sděluje obsah protokolu o jednání o výslechu svědka Milana Mračka, před dožádaným OS v Přerově, z č.l. 35 – 36 p.v. spisu.

Právní zást. žalobce přednáší, že má zato, že navržený výslech svědka Hučína je v mezích koncentrace řízení, poukázal na protokol o minulém jednání, které bylo odročováno právě za účelem konzultace žalobce s klientem, když soud připomněl právnímu zástupci, že požadoval konzultaci s klientem pro to, zda zvážit zpětvzetí žaloby, právní zást. žalobce uvádí, že s tím pan. žalobce nesouhlasí a navrhl právě svědka Hučína k tomu, že jeho klient podepsal spolupráci právě po konzultaci se svědkem.

Právní zástupce znovu opakuje, že má za to, že navržený důkaz není mimo meze koncentrace řízení, že právě pro účely konzultace s klientem a případné navržení důkazů, bylo jednání odročeno.

Soud zopakoval poučení dle § 118b) o.s.ř., tedy o v zásadě poslední možnosti navrhnout nové důkazy, tentokrát však pouze, které by zpochybňovaly protokol o výslechu svědka Mračka, případně, aby byly provedeny důkazy, které provedeny dříve nebyly, avšak byly navrženy v mezích koncentrace řízení.

Právní zást. žalobce přednáší, že svědek Hučín, který byl navržen, vedl jakýsi odboj proti minulému režimu na Přerovsku, v souvislosti s tím byl v kontaktu s jeho klientem, jeho klient, jako bývalý kapitalista, byl kontaktován Státní bezpečností, byly činěny pokusy o spolupráci, žalobce se obrátil na svědka Hučína s dotazem, co má dělat, bylo mu svědkem Hučínem doporučeno, aby podepsal s tím, že bude informovat svědka o tom, co po něm požaduje Státní bezpečnost.

Na žádost právního zástupce žalobce doplněna a opravena protokolace: Pan Hučín provozoval aktivní odboj, byl proto stíhán bývalým režimem, byl opakovaně ve vězení, jeho odboj nebyl jenom podepisování nějakých papírů, ale byl aktivní, byly u něj nalezeny zbraně, proto byl i problém s jeho úplným očištěním, k čemuž nakonec došlo, Ústavní soud dospěl k závěru, že jeho činnost naplňuje znaky odboje, že jeho činnost byla úctyhodná, naplňující ustanovení zákona o protiprávnosti komunistického režimu.

Právní zást. žalované navrhuje, aby byl slyšen svědek Oldřich Mezl, nar. 1. 7. 1927, bytem Krabčice 15, okres Litoměřice, když odkazuje na stranu 4 odst. 1 protokolu o výslechu svědka Mračka.

Uvádí, že činili kroky k zajištění rozhodnutí o zproštění povinnosti mlčenlivosti, které však zatím k dispozici nemá, protože pravomoce v tomto smyslu přešly na Archiv bezpečnostních složek.

Přistoupeno k výslechu svědka:

Vladimír Hučín - r.č.: 520525/246, bytem Přerov, Lančíkových 1742/10, který po poučení dle § 126 o.s.ř. k věci uvádí:

S žalobcem se znám od prvé poloviny 70tých let, kdy jsem zakládal odbojovou skupinu na Přerovsku, byl jsem v kontaktu s žalobcem, věděl jsem, že se vyzná ve zbraních. Mým vzorem byla odbojová skupina bratří Mašínů. Již v počátku 70tých let jsem byl zatčen, byl jsem ve výkonu trestu. Byl jsem v kontaktu s žalobcem, který se na mne obrátil s tím, že je kontaktován příslušníky Státní bezpečnosti, že je požadováno, aby s nimi spolupracoval s tím, že to chce odmítnout kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu. Já jsem byl ten, kdo ho naopak přemluvil k tomu, aby podepsal spolupráci se Státní bezpečností, aby jim poskytoval informace, které však nikomu neuškodí, které by nemohly vést k řešení nějaké osoby, k nějakému odsouzení. Naopak on nám nosil informace od StB, takže jsme byli vždy v nějakém předstihu, znali jsme příslušníky StB, jejich krycí jména, znali jsme jejich automobily, dozvěděli jsme se, že žalobce je voděn do konspiračního bytu, o kterém jsem se později, v souvislosti s mojí činností u FBIS dozvěděl, že se jmenoval Krystal, jehož adresa byla Wurmova 13, ve druhém patře. S panem žalobcem jsme se stýkali na hřbitově, kde blízko byly hroby našich rodin. Následně nám pan Zejda předával zprávy prostřednictvím různých schránek, v době, kdy já jsem byl nějakou dobu ve vazbě, případně výkonu trestu a vrátil jsem se, zjistil jsem, že jedna z mrtvých schránek je plná zpráv od žalobce. Díky činnosti žalobce jsme zjistili, jak se jmenují pracovníci Státní bezpečnosti, konkrétně Zdeněk Vincenec, Josef Čeladný, Pohanka, Blaheta, kteří patřili pod Krajskou správu Státní bezpečnosti Ostrava, zjistili jsme některá krycí jména – Zuzka, Oulehla, zjistili jsme, že Státní bezpečnost dělá akce s názvy Útok, Exploze, Výbuch, Sasanka, a další. Žalobce mi dodával náboje do zbraní, které jsem měl k dispozici, jednalo se o náboje ráže 9; 7,65 ; 6,35mm a další. Vzhledem k tomu, že příslušník Státní bezpečnosti Mraček vyvíjel vehementně činorodou činnost vůči mojí osobě, rozhodl jsem se, že bude zastřelen pistolí s tlumičem v přízemí domu, kde byl konspirační byt Krystal, nakonec k tomu však nedošlo, vzhledem k tomu, že k činu mělo dojít přes sklo, které bylo vyměněno z čirého na mléčné, seznámil jsem se svým úmyslem i žalobce, on však s tím nesouhlasil. Já jsem vyvíjel aktivní činnost proti režimu, dopustil jsem se i bombového atentátu na Antonína Mikeše s krycím jménem Eliáš, který byl úkolován z KGB Olomouc. Pokud jsem dotazován na Oldřicha Mezla, s tímto jsem přišel do styku, vím, že se jednalo o vedoucího operativního pracovníka StB z Přerova. Tímto jsem byl vyslýchán asi 5x, opakovaně jsem byl vyslýchán i příslušníkem StB Mračkem.

Na závěr svědek uvádí, že je schopen poskytnout materiály, které osvědčí jeho činnost, soud však konstatuje, že předmětem výslechu je činnost žalobce, nikoliv svědka. Dále svědek uvádí, že žalobce nechtěl spolupracovat se Státní bezpečností, chtěl se tomu vyhnout, spolupracoval se Státní bezpečností na výslovné přání svědka s tím, že bude poskytovat informace nepodstatné a naopak sám bude nosit informace od StB.

Za nejdůležitější informaci, kterou poskytl žalobce svědkovi je skutečnost, že Státní bezpečnost začala tušit, kde je úkryt pušky ráže 30,06 Sprinfield, která měla být použila k snížení počtu libyjských pilotů, kteří byli cvičeni na letišti v Přerově pro válku s Izraelem. Díky informaci od žalobce se podařilo pušku ukrýt jinam, byť následně díky použití detektoru lži a díky technice byla odhalena.

K dotazu práv. zást. žalobce: Žalobci jsem dával tipy na informace, které by mohl poskytnout Státní bezpečnosti, které by nikomu neuškodily, které by nemohly být nějak realizovány, například jsem radil, aby říkal, že slyšel nějaké vtipy, nebo, že nějaký důchodce, kterému byla sebraná zahrada je s tím nespokojen. Také jsem říkal, že může říct, že ke mě dochází Tomáš Hradílek, signatář Charty 77, s tím, že já mu nevěřím, a že bych byl nejradši, kdyby ke mě nechodil. Touto činností jsme měli udržet zájem StB o osobu žalobce, tak, aby s nimi byl nadále v kontaktu a mohl on poskytovat informace nám.

Zhruba před 2 měsíci dostal žalobce anonymní dopis, jehož kopie, kterou si udělal soud v jednací síni, se zakládá jako č.l. 41 spisu a obsah se sděluje k důkazu.

V rámci mé práce u BIS jsem měl k dispozici mikrofiše, které jsem si prohlížel, objevil jsem tam zprávy, ze kterých vyplývalo, že vůči panu Zejdovi měla být připravována operativní akce, při které mělo dojít k fingovanému přepadení pana Zejdy a jeho zachránění StB, tato akce se však nerealizovala, protože v místě, kde k tomu mělo dojít se objevil někdo, kdo tam kradl sud na deštovku a byl by tam svědek, proto se to nestalo.

K dotazu práv. zást. žalované: je možné, že řídícím orgánem žalobce byl zpočátku pan Mezl, ten však byl vedoucí pracovník, pak to byl Mraček, pak Čeladník, u kterého mě udivuje, že spisy neprochází, a nakonec pan Šustr. Pokud měl pan žalobce krycí jméno Novák, souviselo to s osobou, na kterou byl často dotazován, která bydlela v Rakousku.

Nato výslech bez dalších dotazů ukončen, hlasitě diktováno bez námitek, svědek neúčtuje svědečné a zůstává v jednací síni jako veřejnost.

Oběma procesním stranám zopakováno poučení dle § 118b) o.s.ř., s tím, že v této fázi lze pouze trvat na dříve navržených důkazech, resp. navrhnout důkazy, které by zpochybnily výpověď svědka.

Právní zást. žalobce navrhuje, aby byl proveden účastnický výslech jeho klienta.

Právní zást. žalované nadále trvá na výslechu svědka Mezla, a dále navrhuje výslech svědka Čeladníka, žádá o poskytnutí lhůty k zajištění jeho generálií a zbavení mlčenlivosti, a dále navrhuje výslech svědka Zdeňka Vincenece, k tomu však svědek uvádí, že tento v nedávné době zemřel.

Nato vyhlášeno :

U S N E S E N Í :

Dokazování se končí.

Usnesení odůvodněno, dáno poučení o nepřípustnosti odvolání.

Právní zást. žalobce navrhuje, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, s tím, že konstatuje, že sice formální důkazy svědčí proto, že žalobce spolupracoval se Státní bezpečností, avšak bylo to, jak již bylo zjištěno z výslechu svědka v zájmu svědka, v zájmu jeho odbojové skupiny, pro kterou žalobce získával informace a naopak předával nepodstatné informace StB. Konstatuje, že činnost žalobce byla v souladu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu, konstatuje, že se jednalo o součást jisté hry, poukazuje na známé skutečnosti, že je relativně běžné, že různí lidé pracovali pro více stran. Pro případ úspěchu účtuje náklady dle platného tarifu a za zaplacené soudní poplatky, konstatuje, že je plátcem DPH, zavazuje se doklad založit do tří dnů.

Právní zást. žalované navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že provedenými důkazy, i dnes slyšeným svědkem bylo prokázáno, že žalobce podepsal spolupráci se Státní bezpečností, věděl s kým spolupracuje, poskytoval informace, když není podstatné, že jeho úmysly byly zcela opačné, podstatné je, že evidence byla oprávněná, proto navrhuje žalobu zamítnout, pro případ úspěchu neúčtují náklady, protože nevznikly.

Nato po přerušení jednání vyhlášen:

R O Z S U D E K :

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce Karel Zejda je neoprávněně evidován jako osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 451/1991 Sb., se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Rozsudek odůvodněn, dáno poučení o odvolání.

Právní zást. žalobce žádá zaslat po přepisu protokol na emailovou adresu na titulní straně spisu.

Skončeno a podepsáno v 12.15 hodin.

Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2008