Minulý čtvrtek přinesla přerovská listonoška přerovskému občanovi Vladimíru Hučínovi písemné vyhotovení osvobozujícího rozsudku Krajského soudu v Olomouci, který již před časem zamítl odvolání přerovského státního zastupitelství ve věci posledního "trestného činu" někdejšího důstojníka BIS. Vladimír Hučín je po sedmi letech očištěn. Bylo to sedm let šikany, vykonstruovaného obviňování, policejních prohlídek, neustálého předvolávání. Sedm let mu orgány činné v trestním řízení v Přerově ničily život. Rok jej držely ve vazbě. Vodily ho v železech s koženým "medvědem" kolem pasu. Veřejnosti představovaly Hučína jako nesvéprávného podivína až blázna a teroristu.
Vladimír Hučín, který se zabýval jako člen BIS dlouhá léta levicovým extrémismem a způsoby neoprávněného poskytování bezpečnostních prověrek, příliš šlapal na paty komunistickým a kryptokomunistickým sociálně demokratickým kádrům na severní Moravě, a musel být tudíž zničen. Nestalo se tak jen díky Hučínově vytrvalosti. Na přímé ovlivňování Hučínovy kauzy ze strany tehdejší grossovské sociální demokracie musel nakonec poukázat i soud.
Dnes už není důležité, že součástí spiknutí proti Hučínovi byl i Mgr. Radim Obst, který systematicky bránil rehabilitaci Hučínových "trestných činů" z doby komunismu. Ústavní soud dal Hučínovi plně za pravdu a dokonce mu ve smyslu zákona projevil za jeho protikomunistickou činnost v minulosti úctu. Důležitá a velmi znepokojující je však skutečnost, že tytéž orgány činné v trestním řízení, které se snažily likvidovat Hučína, měly celé měsíce v referátu kauzu Jiřího Čunka.
Je čas, aby byla z Hučínovy kauzy vyvozena zodpovědnost, aby bylo zabráněno další diskreditaci poctivých českých policistů a státních zástupců. Je čas, aby příslušné inspekční orgány otevřely pozadí přerovského bezpráví. Je to důležité pro zdraví naší mladé demokracie. Spojené síly komunistů a postkomunistů se otevřeně postavily proti vládě, otevřeně deklarují potřebu jejího svrhnutí, bojkotují reformní kroky a uměle vyhrocují atmosféru ve společnosti. Hučín je i sedmnáct let po listopadu živou výčitkou a varováním.
Jaromír Štětina, Neviditelný pes 26.6.2007
Z dopisů senátorovi Štětinovi:
Pane Štětino,
v době, kdy jste byl novinářem a nemohl jsem si ověřovat Vaše úvahy, dost jsem Vám věřil. Nástupem na post senátora jste dospěl k názoru, že s vůlí občanů, kteří Vás volili, se od nich musíte i odlišit. Zapomenout na to, co jste se jim svým slibem zavázal. V okamžiku, kdy jste si vzal motýlka, jako symbol nadřazenosti, a začal se tak také chovat, ztratil jsem k Vám veškerou důvěru. Kauza Čunek již jen dokládá, jak to s Vašim myšlením a objektivitou ve skutečnosti je. Nemusím se vůbec zabývat tím, zda Čunek vzal či nevzal úplatek. Pro mne je dostačující zjištění, že jako starosta Vsetína a tedy vedoucí pracovník, nezvládl svoji funkci a morální principy chování ke své sekretářce Urbanové. To jsou vlastnosti, kdy by žádný vedoucí pracovník s těmito chybami neměl zastávat vedoucí místo. Tím spíše, že je to lidovec.
Bohužel, křesťanská víra je jen jeho zástěrkou na ty, kteří tyto lidi ještě neprokoukli. Nyní i Vy patříte mezi ty, kteří souhlasí s Čunkem, že Vládu by měl svým postojem držet jako rukojmí, což se mu úspěšně daří, přestože lidé by si zasloužili řešení daleko závažnějších problémů. Vážím si proto ombudsmana p.Motejla, že tak objektivně pojal svůj postoj k negativním činům Čunka.
Dnes mi svým jednáním potvrzujete, že Senát je k ničemu. Kdybyste byl skutečně tak objektivní, na co si tak rád hrajete, tak byste v kauze Kájínek měl mít zájem na tom, aby i on měl spravedlivý proces, ale u jiného soudu, tak jak jste to dokázal politicky ovlivnit v případě Čunka. A neohánějte se, prosím, stále Hučínem a jeho údajnými důkazy. Už je to trapné!
S pozdravem M.Hýbl, 19.6.2007
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2007