OPĚT NĚKOLIK SLOV, OPĚT NĚKOLIK VĚT
VE JMÉNU TĚCH, CO ŽILI VĚK ZA BRANAMI PEKEL...

Stejně jako Vám na předsednictvu chybějí slova, kterými lze vysvětlit události posledních dnů na politické scéně, stejně tak i nám chybějí slova na opakování stále stejných myšlenek spojujících kdysi desetitisíce, nyní možná dva tisíce dosud žijících politických vězňů.

V temnotě vězeňských cel, v pracovních koncentračních táborech, uranových dolech, lomech a na popravištích, snili tito lidé o době, která jednou musí přijít, o době svobody, bez zotročující ideologie komunistické zvůle.

A věřili.

Víra to byla, která jim dodávala sílu přežít všechna ta strádání, muka a příkoří, a ti kterým byl život komunistickým rozsudkem ukončen, umírali s vědomím víry v lidské hodnoty nejvyšší - spravedlnosti, svobody, lásky a pravdy. A satisfakci v této podobě jím dlužíme.

Věříme i teď, kdy se loučíme s Janem Benešem, kterého tisk-média, označují za protikomunistického bojovníka.

Věřili tomu i ti, kteří se sešli na Žofíně v roce 2006. Věřili i na Letné a na desítkách jiných shromážděních. Věřili slibům. Musel zákonitě přijít úder. Žofín 2007 znamenal konec nadějím, o které nás připravil představitel jediné pravicové strany, pro kterou jsme vždy byli svědomím národa. Je neefektivní rušit komunistickou stranu, řekl pan Topolánek, musíme se pokusit dostat tuto komunistickou ideologii z hlav mladých lidí, třeba dějepisem.

Za několik dní po tomto projevu demonstrovali v ulicích Prahy mladí lidé, na výzvu KSČM a vládou rozpuštěného Komunistického svazu mládeže, proti USA a radarové stanici. Tento fakt lze doložit letákem, kterých bylo vylepeno po Praze bezpočet.

Pan premiér a vláda usměrnili naše naděje do doby, kterou umí skvěle vylíčit spisovatelé vědecko-fantastických románů.

Již předtím však poslanci ODS" "ukočírovali" Štětinovu senátní komisi, šetřící ústavnost KSČM, a pan president se také vyslovil, že KSČM rozpustit nehodlá.

Třetí odboj a jeho uznání má stejnou podobu a historii. Senátoři ODS a hlavně pak pan senátor Liška, se již několik let zúčastňuje všech akcí KPV - odhalování desek, pietních akcí v Motole, na Ďáblickém hřbitově a velice vstřícně zval všechny představitele Konfederace na bankety do senátu, protože potřeboval podporu a schválení zákona o vzniku Ústavu paměti národa, jehož je autorem. Povedlo se, aniž by splnil slib, který dal na Žofíně 2006, že předloží téhož roku návrh zákona o III. odboji Senátu. Pan senátor měl mnoho příležitostí tak učinit a zasloužit se tak o přijetí zákona, který by se stal právní oporou a uznáním všem, kteří projevili odpor proti komunistickému režimu, a přispěl tak k morální satisfakci pro naše mrtvé sestry a bratry. Nemohl přeci na tento slib zapomenout, když vždy a všude a na sjezdech ODS naslouchal emocionálně laděným projevům naší předsedkyně.

Pevně věříme, beze stopy ironie, že jakmile se nově zrozený ústav "zabydlí" v nové budově archivu, dostane 250 archivních a vědeckých dokurnentaristů, obdrží z rozpočtu několik stovek milionů na nákup elektronických nosičů a záznamového zařízení, tak se konečně dočkáme i vědeckého zpracování historie III. odboje a potom možná už nebude žádných překážek k uznání a přijetí návrhu zákona, neboť historie našeho odboje nebyla do této doby zřejmě v dostatečné míře zdokumentována.(?) Než však dojde k realizaci těchto našich přání, zůstane z Konfederace politických vězňů jen spolek přátel a sympatizantů.

Na závěr nám dovolte několik postřehů a doplňujících poznámek k jednání u pana ministra Nečase o uplatnění nároků na dovolenou našich muklů za roky práce budování socialistické vlasti. Úmyslně nepoužíváme výraz "otrocké práce", který bratr Čejka před lety zpracoval a definoval v několikastránkové stati. Měli bychom uplatňovat - lépe řečeno nárokovat - i proplacení svátků a přesčasových hodin, protože, jestli nás paměť neklame, pracovalo se i o sobotách a nedělích (přidružené pracoviště Škoda Plzeň na Borech), jistě by bylo možné uvést i další pracoviště.

Naše sestry, manželky, ženy, rodily děti v kriminálech-věznicích. Surovým způsobem o tyto děti přišly a pečovaly po svém zatčení o své větší děti i ve věznicích. Neměly by i ony dostat a nárokovat mateřskou dovolenou? A co ti, kteří byli odsouzeni k peněžitým trestům, které museli odpracovat, a co ti, kteří byli odsouzeni ke ztrátě a propadnutí majetku, a co ti, kteří již nedosáhli na žádný titul při vysokoškolském studiu - skončili v méně placených zaměstnáních a následně s nízkým důchodem, a co ti, kteří nepřežili útrapy a následky těžby uranu.

Rozhodně lepší je používat i při jednání s ministry výraz "otrocké práce", který je výstižný.

Věříme, že předsednictvo KPV-ČR je složeno z lidí moudrých, chytřejších, ale hlavně zkušenějších, kteří najdou slova a výrazy pro další prosazování idejí Konfederace a budou umět vysvětlit našim členům jisté obtíže při jejich prosazování.

Trváme, žádáme, prosíme o Váš názor a vyčerpávající odpověď, domníváme se, že na tuto Vaši odpověď čeká převážná většina členů poboček.

Jablonec nad Nisou 11.6.07

Konfederace politických vězňů ČESKÉ REPUBLIKY, pobočka č.20 Japonec n.N.
za pobočku KPV č. 20 jednatel Miloslav Dvořák


Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2007

Hosted by www.Geocities.ws

1