Jiří Čunek si za podporu nacionalistů a neonacistů svými anticiganistickými postoji a postupy může, i když se od ní s odstupem distancoval.
Oni totiž mají protiprávní omezení práv Romů když ne v psaném politickém programu, tak aspoň ve svých myslích a často i ústech. K sympatiím, které mu vyjadřují antikomunisté typu senátora Jaromíra Štětiny a bývalého zpravodajce Vladimíra Hučína, přišel ale Čunek bez svého přičinění.
Odpor k nacismu má v ČR tradici a i militantnímu nacionalismu a fašismu jiného než nacistického typu se občané vzpírají, odmítají odpor k demokracii. Zato na komunismus, i když ne tak ve zlém, jak ho líčí antikomunisté, mají vzpomínky všichni dospělí a vědí, že například koncem 50. let to bylo ještě mnohem horší. Hučínovi a Štětinovi proto lidé naslouchají zvažujíce, zda nemají ve svatém boji proti komunismu trochu pravdu; antikomunisté svou devizu "účel světí prostředky", popírající právní stát, příliš neinzerují. O to je antikomunismus nebezpečnější. Důvody sympatií k Čunkovi jsou zde ale prozaické. Hučín bude stát nyní znovu před soudem v Olomouci jako obžalovaný z trestného činu neuposlechnutí rozkazu. Tuto část obžaloby vrátil v dovolacím řízení Nejvyšší soud. Zbytku obžaloby ho nižší soudy zprostily a Nejvyšší soud to tak nechal, byť soudy zdůvodnily ono zproštění, řekněme mírně, nepřesvědčivě. Je zásluhou Radima Obsta, státního zástupce z Přerova, Hučínova žalobce, a nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, že dovolání proti Hučínovi vůbec podali. Správně hodnotili důkazy.
Hučín nyní pomlouvá Obsta a jeho rodinu, že se zapletli s StB (Obstovi je 39 let). Své smyšlenky "dokládá" ve veřejnoprávní televizi kartou Správy pasů a víz SNB. Tu si neoprávněně přivlastnil tím, že se jí zmocnil, jinak řečeno ji ukradl, zneužívaje svého postavení příslušníka BIS. Méně pochopitelné už je, že se Vesecká a státní zastupitelství jako celek Radima Obsta nezastaly. Hučínovy pomluvy opakuje senátor Štětina. Pomluvy řeší policie, ale o tom informují veřejnost zase jen Štětina a Hučín, a jednostranně. V Praze, Vsetíně a Přerově pořádají demonstrace proti Obstovi a justici vůbec.
O Obstově právních možnostech mají politici nesprávné představy. Lidovec Jan Kasal nedávno řekl, že předpokládá, že žalobce "kauzu odloží". Místopředseda vlády Martin Bursík (SZ) v neděli v ČT opět zaměnil obžalobu za obvinění. I on opakoval, že věc je možno ještě odložit. To ale státní zástupce už nesmí, obviněný je přece stíhán na základě důkazů a stíhání může jen zastavit pro jeho nedůvodnost, třeba proto, že čin spáchala jiná osoba, skutek se vůbec nestal apod. Ale to tu není.
Nevrátí-li Obst věc k došetření policii, musí podat obžalobu. A až soud může Čunka obžaloby zprostit. Obst není tak mocný, jak si představují mocní. Neoprávněné očekávání se přenáší na veřejnost, což je také nátlak, byť mírnější než Štětinův.
U soudu se může prokázat Čunkova nevina, říkají politici. To se asi nestane. Pokud nebude odsouzen, zprostil by ho soud obžaloby pravděpodobně jen pro nedostatek důkazů. Na rozdíl od státního zástupce, který je povinen podat obžalobu, soud může stíhaného odsoudit jen tehdy, nemá-li o jeho vině pochybnosti.
Na vyhlášení Čunkovy neviny se upíná i premiér Topolánek. Čunkovi slíbil, že se pak bude moci vrátit do vlády. Platilo by to ale i v případě, že by byl zproštěn jen pro nedostatek důkazů?
Petr Uhl, Právo "Komentáře" 2.5.2007
"Hučín bude stát nyní znovu před soudem v Olomouci jako obžalovaný z trestného činu neuposlechnutí rozkazu. Tuto část obžaloby vrátil v dovolacím řízení Nejvyšší soud. Zbytku obžaloby ho nižší soudy zprostily a Nejvyšší soud to tak nechal, byť soudy zdůvodnily ono propuštění, řekněme mírně, nepřesvědčivě," napsal Petr Uhl v Právu 2. května.
Toto nové stání V. Hučína před soudem skončilo pro něj znovu úspěšně, i v posledním ještě projednávaném bodě obžaloby z původních sedmi byl V. Hučín zproštěn viny. Všechny stupně soudů, okresní, krajský i nejvyšší, zaujaly stejný právní názor -V. Hučín nespáchal žádný ze sedmi trestných činů, ze kterých byl obžalován.
Stejně úspěšně pro něj skončila jeho rehabilitační řízení. V. Hučín je nevinný a jeho rehabilitace mu dodaly aureolu bojovníka proti totalitnímu režimu.
Mám-li i já, "mírně řečeno", polemizovat s Petrem Uhlem, co je nepřesvědčivé zdůvodnění, pak to prosím nebylo u žádného ze zprošťujících rozsudků. Jejich odůvodnění byla precizní, právně výstižná a nemusela se uchylovat ani k "berličce", že nevyvrácená pochybnost se rovná nevině obžalovaného. V. Hučín je antikomunista a komunistům v minulém režimu vyhlásil svůj boj. Svým způsobem ho vedl i po změně režimu jako důstojník BIS.
Za totality jsem Hučína neznal, obdivoval jsem tehdy Petra Uhla, o jehož sledování jsem měl celkem dobrou představu. Matka pracovala nedaleko jeho domu a hlásila mi vždy, kdy stál před jeho domem vůz StB. Obdivoval jsem jej i za to, že své "levičáctví" dokázal podřídit objektivitě, když šlo o základní lidská práva.
Chtěl bych mu proto dnes veřejně vzkázat, i jako jeho bývalý obhájce, že jsem za svoji dosavadní kariéru obhájce ve věcech trestních v totalitním i demokratickém režimu zažil jen málo tak přesvědčivých odůvodnění rozsudků, jako byly ty Hučínovy.
Již od samého počátku jeho trestního stíhání bylo zřejmé, že to nemůže pro Hučína skončit jinak, protože jsem stejně tak málo viděl tolik diletantských obžalob, jako byla ta Hučínova, A dokonce jsem viděl málo nebo žádnou ideologickou zaujatost u Petra Uhla v trestních řízeních, s výjimkou antikomunisty Hučína.
Omnia mea mecum porto, všechno co mám, nosím s sebou, říká římské rčení. Měl Petr Uhl s sebou při psaní svého článku "Žalobce nemůže být pod nátlakem" svůj smysl pro spravedlnost a objektivitu typu "padni, komu padni"?
JUDr. Milan Hulík, Právo "Z redakční pošty", 10.5.2007
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2007