Diskusní příspěvek, který přednesl Jan Zeno Dus 23.3.2007 na Mezinárodní vědecké konferenci k 30. výročí Charty 77:
Z doby vzniku Charty odbočím do doby o celých třicet let pozdější, do doby dnešní (která přece také je důležitá). Víme, že Charta musela být brzy po listopadu 1989 rozpuštěna, aby se nestala bezbrannou kořistí demagogického extrémisty. Ale i po tom rozpuštění komunita chartistů přece trvá dodnes, aspoň neformálně. A právě na adresu této neformální, ale reálné komunity si nyní dovolím kritickou poznámku.
Mám plné pochopení pro chartisty, kteří v devadesátém roce nebo o málo později přijali nějakou vyšší funkci v bezpečnostním aparátu, a dnes jsou napadáni. Tenkrát jim totiž nezbývalo nic jiného než odhadnout, kteří z policistů normalizačního režimu by mohli dobře sloužit demokratické republice polistopadové, a z takových si vybrat podřízené spolupracovníky, s vědomím obrovského rizika. Jinak to opravdu nešlo.
Samozřejmě se stávalo, že omilostnění komunističtí policisté, a vůbec státní zaměstnanci, zneužili věnovanou jim důvěru a informovali a radili i rozhodovali lstivě proti republice. K mimořádně závažnému omylu došlo, když poctivý antitotalista Vladimír Hučín, který se k Chartě přihlásil z komunistického vězení, byl nejenom z polistopadové tajné služby propuštěn, ale navíc tvrdě persekvován, dlouhým vězněním. On, politický vězeň z republiky ještě socialistické, dalším vězněním v republice už polistopadové! Velice si vážím chartistů ve vyšších funkcích, kteří ten omyl nejen pochopili, nýbrž také s lítostí a omluvou přiznali.
Druhá poznámka: Nezkrotný pan Šinágl chartistovi Hučínovi někdy víc škodí než prospívá. Například mi na panu Šináglovi vadí jeho občasné hrubě nespravedlivé výpady na posledního československého a prvního českého prezidenta. Ale také se ptám, jak je možné, že deset či dvacet prominentních chartistů či chartistek nepoznalo dříve než pan Šinágl, jaké se na chartistovi Hučínovi dálo nehorázné policejní a justiční bezpráví, v polistopadové republice, a proč nějakých dvacet předních chartistů hlasitě nevystoupilo na obranu chartisty Hučína dřív než pan Šinágl, nebo aspoň hned po něm.
A má poslední poznámka: Ptám se: Když na chartistu Hučína pomluvačně útočí jiný chartista, proč toho chartistu ostatní chartisté důrazně nenapomínají, neokřikují. Chartistu mimořádně pracovitého a mimořádně odvážného i zasloužilého. Sám vděčně připomínám, že mi Petr Uhl v r. 1986 pomohl velice. Širokým zveřejněním mého tehdejšího protirežimního textu mi bezpochyby zkrátil vyšetřovací vazbu. Tím zveřejněním velmi riskoval, jako vůbec vším, co tehdy dělal. Má vyšetřovací vazba byla kratší než polistopadová vazba Vladimíra Hučína, ale kdyby Petr Uhl nezveřejnil ten můj text, byla by velmi pravděpodobně delší. Ale ptám se, proč chartisté Petra Uhla důrazně neupozorňují, že Lenin a Trocký byli zločinci, k nimž se demokratovi a chartistovi nesluší hlásit, a vůbec už ne v jednadvacátém století.
(Záznam některých příspěvků konference na stránkách ČT je ZDE,
oficiální stránky Mezinárodní vědecké konference k 30. výročí Charty 77 jsou TADY.)
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2007