Hluboce jsem, jak se zdá, urazil prohučínovské sympatizanty, když jsem ve své recenzi poukázal na to, že film Martina Vadase, údajně o Hučínovi, nedávno odvysílaný v České televizi, je jen zmatenou mozaikou subjektivních názorů z druhé či třetí ruky a neanalyzuje meritum věci. Napsal jsem, že je docela dobře možné, že je Hučín obětí české justice, avšak že se Vadasův film tímto tématem analyticky nezabýval a nepřinesl žádná fakta.
Autor filmu Martin Vadas v reakci na tuto recenzi konstatoval, že jsem agent KGB...:) Jeho reakce byla šířena spamy po internetu. :) K tomu se připojil stoupenec pana Vadase, pan Jiří Vaněk z Austrálie, touto argumentací:
Vanek
Některé další Vadasovy a Hučínovy stoupence, kteří mi napsali, že "Hučín je hrdina", jsem požádal, aby, pokud nesouhlasí s mým tvrzením, že Vadasův film neobsahuje žádné informace, v pěti - deseti větách shrnuli, jaké racionální, věcné informace tedy o Hučínově případu Vadasův film přinesl. Nedokázali to, odpověděli způsobem "My o koze, ty o voze". Potvrdili, že se jim líbila emocionální propaganda Vadasova filmu, potvrzující jejich předsudečný názor, a že o racionální analýzu nemají zájem.
Hučínovi stoupenci přirozeně mají v demokracii na své emocionální předsudky právo, já mám zase právo na to, poukazovat na iracionální zkraty v jejich jednání a vyjadřování se. Nezávislý pozorovatel si jistě učiní vlastní názor.
Nikomu neubírám právo na přesvědčení, že jsou dosavadní státní struktury České republiky "totalitní" a "komunistické" - možná, že tomu tak skutečně je. Pokud o tom však někdo chce přesvědčit své spoluobčany, měl by asi argumentovat věcně. Argument "je tomu tak, protože my to tak niterně cítíme, a kdo s námi nesouhlasí, je agent KGB" moc nepřesvědčuje.
Kromě toho, než začne pan Martin Vadas obviňovat své kritiky, že jsou agenty KGB", možná, že by měl svá trvzení podložit důkazy. Zase, jeho niterné přesvědčení, že tomu tak jistě je, asi stačit nebude.
Jan Čulík:
Dobře, když [film pana Vadase o Hučínovi] nepovažujete za nečitelný, můžete mi deseti větami shrnout informace, které obsahoval? O Hučínovi ale, prosím, ne o názorech jeho stoupenců či odpůrců. Děkuji.
Odpověď paní V.H.:
Proto jsem velmi spokojená, že jsem viděla dokument o průběhu soudního sporu, o zásahu proti starým lidem, bývalým muklům, o sporu v KPV, o názorech zúčastněných atd. Lidé, kteří tam mluvili ve prospěch p.Hučína, jsou pro mne důvěryhodní, důvěryhodnější než Vaše závěry a vývody. Nechápu dokument jako životopis nebo popis kausy Hučín, ale oceňuji právě zachycení té atmosféry okolo případu (vyloučení veřejnosti, neúcta ke stáří, užití policejních metod vůči účastníkům, arogance soudních úředníků atd.).
Odpověď Jana Čulíka:
Paní H.,
vidíte, a to je právě ono. Já se s vámi vůbec nepřu o meritum věci, zda je či není pan Hučín vinen. To, co píšete, je přesně potvrzením mého článku - že vám nešlo o racionální vysvětlení případu, padni komu padni, ale že bez analýzy, o co vlastně jde, emocionálně bouříte. "Vůbec nepochybuji," to není důkaz. To by u soudu asi neprošlo. Vidíte, vy mluvíte přesně tak, jako všichni "svědci" v páně Vadasově filmu.
Pokud chtěl pan Vadas nastolit ve společnosti téma Hučín, měl vysvětlit, o co jde. Samozřejmě, že to na prostoru 28 minut jde.
Pokud vám to ušlo, já se ve své recenzi vůbec nestavím na stranu pana Hučína ani proti němu, jen požaduju racionální rozbor. Pokud mě za to pan Vadas napadá, že jsem agent KGB, mohu se nad úrovní takovéhoto diskursu jen usmát.
Mějte se
Pokud chcete o své věci přesvědčit českou společnost, asi budete muset hledat pomoc u schopnějších filmařů.
Z korespondence s panem M.K. ze Slovenska:
Jan Čulík:
Pane K.,
děkuji vám za vaše emocionální pocity. Jste schopen pěti deseti větami podle filmu pana Vadase racionálně a věcně shrnout, jaké VĚCNÉ informace, jakou ANALÝZU o případu pana Hučína film pana Vadase předložil? POZOR, nikoliv emocionální bědování jeho stoupenců, které popisujete.
Novinářská práce tady není od toho, aby potvrzovala vaše politické, na emocích založené předsudky, ale aby analyzovala racionálně jádro problému, osvětlila věcně okolnosti, podívala se na ně neúplatně a analyticky nejméně ze dvou protikladných úhlů pohledu a věcnou, racionální analýzou, napomohla k řešení problému.
Z reakcí M.K.:
Řešení problému, na který poukazuje případ Hučín a který je precedentní, není možné, bude-li politickou vůlí „tlustá čára“. Probuzení veřejnosti a jejích elit zcela zákonitě příjde. Před tím ale musí dojít k „mene tekel uferzim“. Na Slovensku se to stalo 3x – stále málo. Tím katalyzátorem může být ÚPN, jak jsem uvedl. V SRN se tak stalo až po 15-ti letech.
Jaromír Vacek argumentoval:
Jan Čulík, BListy 9.12.2006
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2006