V úterý - na ČT 2 - uvedený, poučný a emotivní dokument Martina Vadase, nebyl a ani, vzhledem k minimálnímu rozsahu, nemohl být objektivní, konečnou zprávou o případu Vladimíra Hučína - člověku, kterému jsme, alespoň mnozí z nás, hodně dlužní, protože jsme povětšinou uvěřili těm profesionálně šířeným báchorkám o neodpovědném, pološíleném antikomunistovi – fanatikovi...
Vladimír Hučín si naštěstí letos už vyslechl několik osvobozujících rozsudků a upřímných omluv. V dokumentu zazněla sebekritika některých představitelů Konfederace politických vězňů, senátora Štětiny, poslance Klase a T.Fischerové, která se, mimo jiné, také omlouvala tím, že se od tohoto případu distancoval i její guru - vždy tolik aktivní a citlivý Václav Havel. Docela těm kajícníkům rozumím, také jsem se v téhle nepřehledné džungli lží a falešných obvinění neorientoval a raději jsem jen "statečně" mlčel.
Možná, že ještě dnes opravdu nelze vynášet konečný, definitivní verdikt, ale i tak rozhodně je za co se omlouvat. Nepochybně i za to, že většina z nás tak fatálně podcenila sílu - vliv bývalých estébáků a starých struktur.
Je ovšem také pravda, že za leccos si rovněž může sám Vladimír Hučín, vždyť tenhle "extrémista" si dovolil vzdorovat komunismu ještě dávno před listopadem '89...
Josef Havránek, virtually.cz 7.12.2006
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2006