Ředitel Janeček cenzuruje pořady ČT

(Úhel pohledu)

Ve středu dne 8. 11. jsem se zúčastnil veřejného zasedání Rady České televize na Kavčích horách. Jedním z bodů programu mělo být i zrušení vysílání aktuálního filmového dokumentu režiséra Martina Vadase "Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína". Čekal jsem marně. Ústně jsem se přihlásil o slovo a byl podroben kritice, protože jsem nepodal písemnou žádost. Učinil jsem tak obratem. Rada ale hlasováním nepřipustila mé vystoupení. Přímý zvukový přenos z jednání se konal po internetu, ale na stránkách Rady ČT nebyl ani druhý den po zasedání dostupný. Webové stránky ČT nabízejí jen záznam z 25. 10. Naštěstí jsem si pořídil vlastní záznam podstatného a moji přátelé, po mém odchodu, záznam následujícího, velmi zajímavého dění, kde mimo jiné na podporu režiséra Martina Vadase promluvil i režisér Jiří Krejčík, který má rovněž vážné problémy s ČT! Mám-li hodnotit celkový průběh zasedání za mé přítomnosti – není co hodnotit…

O přestávce jsem měl možnost soukromě hovořit s generálním ředitelem ČT Jiřím Janečkem, na jehož pokyn byl dokument stažen z již plánovaného a oznámeného vysílání, které se mělo uskutečnit 7. 11. 2006. Generální ředitel ČT označil režiséra Martina Vadase za kverulanta (!) a jeho dílo zaujatým. Forma jeho hovoru a argumentace jako by připomínala jednání bývalého člena KSČ. Připustil, že na základě tlaku veřejnosti rozhodl o zařazení do vysílání na 5. 12. 2006 (doufejme ne k ránu a bez cenzurních úprav).

Mám za to, že se jedná o jedinečný dokument, jehož autor čtyři roky usiloval o zobrazení pravdě podobného příběhu podle skutečnosti, kterou pouze zaznamenával, ale ve filmu ji nehodnotí. Film neobsahuje ani slovo hodnotícího komentáře. Titulky nesou pouze faktické informace. Soud dokumentarista nechává na divákovi.

Přesto Janeček hovoří o "příliš" zaujatém autorovi... Jestli tento dokument a jeho autor je tak zaujatě negativně hodnocen generálním ředitelem ČT, pak se právem ptám, co tento člověk pohledává na takovémto společensky mimořádně odpovědném místě! Rozhovoru byl přítomen vrchní ředitel a ředitel programů František Lambert a mně neznámý mladý muž (snad ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal?). Oba se ztotožnili s názory generálního ředitele a byli vůči mým názorům a postojům velmi kritičtí.

Vadas kdysi Janečkovi šéfoval

Režisér Martin Vadas byl v roce 1992 jako šéfredaktor Redakce zpravodajství Československé televize nadřízeným Jiřího Janečka, který tehdy četl zprávy v Deníku ČT. Martin Vadas tuto jeho práci dodnes chválí. Avšak tvrdí, že Jiří Janeček jako generální ředitel vytuneloval veřejnou službu z České televize. Generální ředitel v rozhovoru se mnou připustil, že není s to posoudit film Martina Vadase, že on by ho točil jinak a "hlouběji"..., proto prý se musel obrátit na Etický panel, což je prý jeho zákonné právo. Je odpovědností Rady ČT, že na takovém postu drží bývalého hlasatele zpráv, který v otázkách etiky dokumentární tvorby nemá jasno, vytvořil systém tvorby programu, jehož vysílání musí řídit zjevnou cenzurou. Jak uvedl Martin Vadas na tiskové konferenci 31. 10. v kině MAT, Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína prošel řádným dramaturgickým, výrobním a schvalovacím procesem v České televizi a z vysílání ho vyřadil až cenzorský zásah generálního ředitele, jak potvrdila i dramaturgyně Televizního studia Brno Kamila Zlatušková. Přesto Jiří Janeček dnes zaujatě tvrdí, že "Martin Vadas tento film České televizi vlastně podstrčil (!)".

Náš rozhovor bohužel skončil předčasně (z důvodů pokračujícího zasedání rady), takže jsem se nestačil zeptat, jak se generální ředitel o filmu Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína vůbec dověděl, kdo mu ho předložil k posouzení, případně kdo mu telefonoval a intervenoval, aby se film v České televizi nevysílal. Tím, že Jiří Janeček takovému tlaku podlehl, zpochybnil nezávislost České televize. Připomeňme nechvalně známý precedens, kdy bývalý ředitel ČT Chmelíček odsunul vysílání kritické reportáže Klekánice o společnosti Sazka (na její nátlak) a do měsíce ho tehdejší Rada ČT odvolala.

Zbývá se ptát, jaký závěr z cenzorské práce Jiřího Janečka učiní dnešní Rada České televize?

Jan Šinágl protikomunistický aktivista, Lidové noviny 14.11.2006



Hlavně nahoře nevadit

(Dopisy redakci, Ad LN 14. 11.: Ředitel Janeček cenzuruje pořady ČT)

Cenzurní zásah pana ředitele České televize Jiřího Janečka v případě dokumentu o Vladimíru Hučínovi mě nepřekvapil. Doplňuje jen dlouhou řadu jiných "opatření" v minulosti: zrušení investigativních i satirických pořadů, zákaz vysílání dokumentu o "televizní revoluci" atd. Soudím, že ředitel Janeček v zájmu zachování svého klidu a pohody, a zejména svého křesla, úspěšně pracuje na pokleslém programu, který bude nabízet "nikomu nahoře" nevadící banální zábavu a nenáročné zabíjení času. Prioritní úlohu veřejnoprávního elektronického média - být (kousavým) "hlídacím psem" demokracie se panu Janečkovi podařilo dokonale vytěsnit.

Milan Březina, Praha, Lidové noviny 16.11.2006
Upozornění: Texty v rubrice Dopisy redakce nerediguje, publikuje je ve znění, ve kterém je čtenáři zaslali redakci. Příspěvky nejsou honorovány. Redakce neručí za obsah dopisů. Své příspěvky posílejte emailem na adresu [email protected]


Žádná cenzura, ČT dokument odvysílá

(Polemika)

Jan Šinágl v Lidových novinách tvrdí, že generální ředitel České televize Jiří Janeček cenzuruje pořady (Ředitel Janeček cenzuruje pořady ČT, LN 14. 11.). Jaké a kolik jich bylo? Chybí jediný důkaz, pominu-li nepravdivá a demagogická tvrzení Jana Šinágla o osudu dokumentu o Vladimíru Hučínovi. Dokument natočil Martin Vadas, který před ČT zatajil skutečnost, že se významně podílí na volební kampani senátního kandidáta Vladimíra Hučína. Pan Vadas a jeho zastánci pak požadovali vysílání a posléze kritizovali neodvysílání dokumentu v ČT v době před senátními volbami.

Oč vlastně v tomto zjevně zpolitizovaném případu jde: o jeden z mnoha pořadů, který byl natočen, zařazen do vysílání v předvolební době a pak odložen, protože ČT nemohla porušit zákonná ustanovení o předvolebním vysílání. Poté byl předběžně navržen do jiného, ovšem zcela nevhodného programového okna, a navíc v době blížícího se výročí listopadové revoluce, kdy ČT dlouhodobě plánovala vysílání vlastního dokumentárního cyklu Labyrintem revoluce. Takové "pochybení" ČT uznává. Proto byl nalezen nový termín pro vysílání Vadasova dokumentu, a to 5. 12. 2006 ve 20 hodin na ČT 2. Každý divák si tak na dokument o Vladimíru Hučínovi může udělat svůj vlastní názor. A příležitostí k tomu měl a má trvale desítky: kauze Vladimíra Hučína ČT ve svém zpravodajství v roce 2005 věnovala 40 příspěvků a jednu publicistickou reportáž, letos to bylo dosud 33 zpravodajských příspěvků a dva publicistické. Politický aktivista Jan Šinágl, který se v kauze Hučín dlouhodobě angažuje, není na české veřejné scéně typem nikterak novým. V předválečném Československu existoval pro politické aktivisty kontroverzní název - lidé veřejně činní je tehdy označovali jako "kraválisty". Povětšinou k nim patřili jak představitelé tehdejší krajní pravice, tak levice. ČT takto pana Šinágla samozřejmě označovat nebude, ale už zadala právní analýzu jeho výroků a zvažuje proti němu za jeho nepravdivá tvrzení odpovídající postup.

Pan Šinágl tentokrát na stránkách Lidových novin také komentuje jednání Rady ČT, na kterém ovšem byl jen do chvíle, kdy mu na něm Rada na základě výsledků hlasování neumožnila vystoupit. Je to její právo. Byl jsem na tomto zasedání až do konce. Jednání Rady bylo vysíláno on-line na webu ČT a je k dispozici na webových stránkách Rady ČT od 10. listopadu. Je tedy možné se přesvědčit o tom, že režisér Jiří Krejčík na jednání rady vystoupil, ale jednoznačnou podporu panu Vadasovi nevyslovil, jak tvrdí pan Šinágl. Ocenil sice jeho dokumentární tvorbu, ale také ocenil jak skutečnost, že dokument Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína odvysílán bude, tak i postoj rady k chování Jana Šinágla na tomto jednání. Pan režisér zřejmě - stejně jako já - pochopil, že právě způsob chování pana Šinágla byl hlavním důvodem, proč nedostal od rady slovo - to on už ovšem neslyšel, neboť předtím odešel.

K žádné cenzuře nedošlo, dokument odvysílán bude. Přesuny vysílacích časů jsou běžné v každé televizi. Ano, vedení ČT má pochybnosti o jeho kvalitě, ty může mít ostatně i řada diváků. Na rozdíl od nich ale musí manažeři televize nést odpovědnost za to, co televize vysílá, a proto některým pořadům prostě zelenou nedají. To je standardní proces ve všech televizních společnostech. Tvrzení, že dokument bude nakonec odvysílán "pod tlakem veřejnosti", je nesmyslné. Stejně jako Šináglova interpretace rozhovoru s Jiřím Janečkem. Generální ředitel totiž politickému aktivistovi vysvětlil, že pan Vadas dokument České televizi nabídl bohužel v předvolební době a protože se ukázalo, že se dokumentarista aktivně a významně podílel na volební kampani pana Vladimíra Hučína do Senátu Parlamentu České republiky a vznikla tím pochybnost o nezaujatosti tvůrce, pracujícího pro televizi veřejné služby, rozhodl se Jiří Janeček oslovit svůj poradní orgán - Etický panel. Ten má dát České televizi metodické vodítko, jak v takto eticky sporných případech postupovat, aby z tohoto případu nebyl zneužitelný precedens. Pochybnost je na místě, neboť právě ta je výrazem zodpovědnosti za nestranné, objektivní a vyvážené vysílání. A právě takové vysílání zabezpečit ukládá managementu televize zákon.

Martin Krafl, tiskový mluvčí ČT (bývalý mluvčí prezidenta Havla), Lidové noviny 20.11.2006


Pravdě nepodobný Hučín

Ad LN 20. 11.: Žádná cenzura, ČT dokument...

Těžko se lze stručně vyjádřit k televiznímu "šotu" vysílanému 4. prosince ve 20 hodin na ČT 2. Neinformovaný divák již po zhlédnutí začátku vypíná obrazovku.

Sled řady výpovědí a reakcí různých aktérů je v polovici vět přerušován, takže působí jako vřava nesouvislých a nesrozumitelných vstupů. Celek budí dojem podivného střihu buď pro zbytečné navození atmosféry již tak chaotického procesu, nebo spíše záměrného zásahu redakce za účelem dosažení této nesrozumitelnosti a zmatku.

V každém případě věrohodná informace vyžaduje delšího vysílacího času zvláště pro tak letitý, komplikovaný a dle průběhu snad inscenovaný proces. Chybí třeba vyjádření vyšetřovatele případu - šéfa olomoucké BIS Jana Prince (podle pana Cibulky). Závěr je sice efektní ukázkou dění kolem soudní síně, ale neříká nic k vlastnímu meritu kauzy. Pořad měl však jeden veliký přínos - ukázal, jak je nutné provést důkladnou a publikovatelnou analýzu této ostudné frašky.

Karel Haas, Ústí nad Labem, Lidové noviny 9.12.2006


Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2006

Hosted by www.Geocities.ws

1