Mnoho povyku pro nic

Klasikův titul jsem si půjčil jen pro tuto příležitost. Jak tak pročítám noviny a internetové servery informující o "zásahu cenzury rozhodnutím o neodvysílání dokumentu Martina Vadase", musím se zamýšlet nad několika otázkami. 1.  Kdo řídí Českou televizi? 2. Jaká je úloha Rady České televize daná zákonem? 3. Byl jsem přítomen, dokonce jako předsedající, na 14. jednání Rady ČT 14. jednání Rady ČT ve středu 8. listopadu?

Zjišťuji, že mi nalezení fakticky správných odpovědí nečiní velké potíže, i když se velmi často rozcházejí s informacemi, které se dočítám v médiích.

1. Českou televizi řídí její generální ředitel, který rozhodl, že nebude odvysílán dokument Pravdě podobný příběhVladimíra Hučína v původně avizovaném termínu. Zdůvodňuje to tím, že do vysílacího okna, do kterého byl dokument navržen, svým zaměřením nepatří. To je jistě právo generálního ředitele. Jeho právem je také zcela nepochybně konzultovat a radit se se svými poradními orgány. Jedním z poradních orgánů generálního ředitele je tzv. Etický panel složený z velmi renomovaných osobností. Podle kritiků se měl ředitel radit se svým poradním orgánem až po odvysílání dokumentu, nikoliv před tím. To je tak absurdní tvrzení, že ho nebudu ani komentovat.

2.  Rada ČT podle zákona nemůže rozhodovat o nasazení či nenasazení pořadů do vysílání, v konkrétním případě tedy nemohla (a je to tak dobře) ovlivnit, kdy bude, či, zda vůbec bude výše zmíněný dokument odvysílán. Rada ČT v žádném případě nesupluje orgány cenzury známé z totality. Na sugestivní dotaz „jak se Rada ČT s neodvysíláním dokumentu o Hučínovi vypořádá?“ položený na stránkách tisku, musím odpověděť : nijak !

3. Další, snad záměrný omyl, jsem se dočetl ve vyjádřeních v některých novinách. Žádný bod týkající se odvysílání-neodvysílání dokumentu na programu 14. zasedání Rady ČT nebyl, což je velmi snadno ověřitelné z pozvánek na toto jednání. Jednání Rady ČT je ze zákona přístupné veřejnosti, to ale v žádném případě neznamená volnou a neřízenou diskusi bez pravidel. Předsedající může podle Zákona 483/1991 Sb. „osobu, která narušuje veřejné jednání, napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.“ Jeden z přítomných začal na zmíněném jednání Rady ČT při projednávání jednoho z bodů vykřikovat, nerespektoval opakované napomenutí, přesto jsem ho jako předsedající ze sálu nevykázal. Později se představil jako pan Šinágl a na mojí výzvu písemně požádal o slovo. Rada ČT jeho žádost o udělení slova zamítla. Nepochybně k tomu přispěl žadatel svým předchozím jednáním, ale také skutečnost, že samostatný bod na téma dokument o Hučínovi na programu nebyl.

To, že generální ředitel na jednání Rady ČT oznámil závazný termín vysílání dokumentu 5. prosince, byla v souvislosti s výše uvedenými fakty skoro nadbytečná informace. Představa, že generální ředitel bude na jednání Rady ČT informovat pravidelně o tom, který pořad bude vysílán, kdy a na jakém kanále, který pořad naopak odvysílán nebude a z jakých důvodů, a k tomu bude probíhat diskuse všech zainteresovaných, například tvůrců, diváků, kritiků, manažerů ČT, radních a ještě jistě mnoha dalších, ve mně vyvolává hrůznou představu nepřetržitého a nepřerušovaného jednání Rady ČT.

PaedDr. Jiří Baumruk, Česká média 15.11.2006. Autor je místopředseda Rady ČT.


Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2006

Hosted by www.Geocities.ws

1