Dá se tím říci, co jste teď řekl, že to byla politická záležitost, odstranit vás z BIS?

Já jsem to tvrdil ve všech svých výpovědích před soudem, že to je politický proces a své kořeny to vzalo na BIS, a to, co se dneska dozvídáme v souvislosti v NBÚ atd. to jen potvrzuje, v jakém vztahu jsou a byly tyto úřady a myslím si, že Hučínovo zatčení a věznění v roce 2001 byl první signál, který byl z těchto úřadů vyslaný, že tyto úřady neplní svoji hlavní funkci, kterou by měly plnit, tj. zajišťování bezpečnosti, protože tady v tomto případě se postupovalo vůči Hučínovi protiprávně.

Dá se jednou větou říct, že vše bylo o tom, že to byl politický zájem p. Hučína zlikvidovat?

Já si myslím, že ano, že to byl politický záměr zlikvidovat Hučína.

…každý člověk má v sobě nějakou hranici. Měl jsem vyšší princip mravní výš než služební úkony. Když jsem viděl, že jsme měli být nasazeni na paní Regecovou (vlastnila pozemky pro stavbu továrny Philips), když jsme měli třeba, poškodit knížete Kinského a nějakým způsobem prostě rozvíjet, že spolupracoval s nacisty, když jsem viděl Pavla Dostála, někdejšího nejoblíbenějšího politika, který kontaktoval krajně levicovou organizaci KČP (Klub Českého Pohraničí) aby podněcovala své členy proti knížeti Františku Kinskému, Řádu německých rytířů a dalším, že byli vlastně nacisté, kolaborovali, tak to mně bylo tedy proti srsti. Tam jsem se dostával, po nástupu ČSSD, do sporu s těmi nadřízenými a taky v rámci svého svědomí, co jsem všechno prošel. Nemohl jsem mlčet a dostával jsem se na tenký led, až oni tedy využili té legendy, že já jsem nějaký terorista nebo organizátor výbuchů, aby to veřejnost jak se říká zbaštila. Ty akce provedly krajní levice a bohužel scházelo málo, aby nejméně dva výbuchy byly odhaleny, že by se prokázalo, že za těmito aktivitami stojí KSČM prostřednictvím krajní levice….

…pověst BIS je velmi mizerná, že mají co napravovat, že jejich šéf Lang nemůže stále strkat hlavu do písku a skrývat se za nějaké utajované skutečnosti, ale je to taky otázka toho, že já už si myslím, že nejde o věc Hučína, že jde o i vás. Je škoda, že ten spis prostě není veřejný, abyste viděli, jak byli odposloucháváni novináři z MF, paní Zemková z ČRo a další lidé.

PANE HUČÍNE, jaký máte dnes po těch letech procesu pocit z toho dnešního rozsudku?

Dobrý pocit, ale podívejte, ono se jim podařilo vlastně mě odstranit z toho místa BIS, kde jsem byl zrovna u těch bezpečnostních prověrek. Takže je to takové vítězství, ale má to určitou hořkou pachuť, protože ten účel byl vlastně splněn. Já jsem byl pět let vláčen martiriem jako nějaký podezřelý atentátník a kladeč bomb a vlastně pod touto legendou jsem byl odstraněn z BIS, a když se to obracelo proti nim, tak to bylo zakryto těmi utajovanými skutečnostmi. Mám z toho dnešního vítězství samozřejmě dobrý pocit, ale myslím si, že to vítězství je týmová práce, že díky tomu, že mám za sebou spoustu lidí, kteří jsou tady dneska přítomni, kteří se taky angažovali, kteří prostě vyjadřovali podporu a cítili to, že se vlastně jedná o ohrožení demokracie, nikoli o nějaké zájmy Hučína, tak z toho mám dobrý pocit, že se dokázalo kus pravdy.

PROČ si myslíte, že jste byl vůbec odstraněn a byl proti vám tento proces veden?

Po nástupu ČSSD vznikly v bezpečnostních složkách takové podmínky, které byly proti mému přesvědčení. Říkal jsem, co se všechno provádělo, jako bývalý bojovník proti komunismu, který ctil ten vyšší princip mravní jsem se nemohl ztotožňovat s některými aktivitami, s některými lidmi. Myslím si, že dneska se veškeré tělní svěrače svírají takovému Janu Princovi na vedení BIS a jiným dalším lidem, kteří dnes sedí u internetu a sledují, jak tenhle proces vlastně dopadá, protože to je především o nich. A je to o veřejnosti, není to o Hučínovi.

BUDETE žádat ještě o prominutí zbytkových trestů, čili pro vás soudy ještě nekončí?

Ne, prosím vás, o těch zbytkových trestech už rozhodl Ústavní soud a ti soudruzi z toho Nejvyššího soudu se budou muset tomu podřídit, tam to nelze již zatajnit, tam to rozpitváme do těch nejmenších podrobností, aby opravdu veřejnost věděla, že žádný nebezpečný zločinec nejsem a že jsem bojoval v rámci svých možností, ale byl prostě sám, no.

BUDETE žádat satisfakci za tady tyto věci a když, tak po kom?

Určitě ano. Myslím, že první proces se rozjede proti panu plukovníkovi Pščolkovi, který má vedoucí postavení na Krajské správě severomoravské, takže tam uvidíme, jak se k tomu tento bývalý soudruh bude stavět, no a je velký seznam lidí, kteří se na tom podíleli. Bohužel to spadá do oblasti utajovaných skutečností. Jsou to např. Martin Hádek, Petr Mencl, Jan Princ, ředitel BIS Lang, Jiří Růžek, který je dneska u lidovců, u Kalouska, jako jakýsi bezpečnostní poradce, že, tedy strany, která se zaštiťuje nějakou křesťanskou morálkou. Těch lidí je hodně, ale těch pěšáků, kteří z toho protiteroristického oddílu byli motivováni tím, že u nás doma najdou nějaké laboratoře a bomby a bůhví, co všechno, na hřbitově sklady zbraní, že, tak ti samozřejmě dneska chápou, že byli do toho nahnání a že byli vlastně jakýmsi politickým krytím ČSSD hnáni do nějaké akce, která měla posloužit jenom k tomu, abych byl před veřejností označen jako nějaký nebezpečný zločinec, ale v podstatě oni chtěli nalézt ty dokumenty, které ohrožovaly jejich bezpečnostní prověrky, protože bezpečnostní prověrky jsou alfa a omega této mé činnosti. A to je to, co jim nejvíce vadilo. Já jsem upozorňoval na ty podvody. Dnes, když vidím, že činovníci z BIS říkají, že oni už to tenkrát věděli, že už na to nějak upozorňovali, proti NBÚ, je to akce, která má jaksi mně ubrat páru z kotle, protože oni vědí, co hrozí, kdyby ještě tak ten soudní proces byl veřejný, co by všechno uniklo a jak BIS vlastně kryla tyto podvody s bezpečnostními prověrkami.

Nebudete žádat o odškodnění ministerstvo vnitra?

To se poradím s advokáty, co všechno se bude žádat, to je běh na dlouhou trať, oni nejsou zase tak rychle ochotní, ale myslím si, že někteří budou třeba i ochotní, protože budou rádi, aby se ta věc prostě zametla pod koberec. Což už ale samozřejmě nejde, protože dnes případ Hučín není jenom o Hučínovi, je to i o vás, o veřejnosti, o lidech, kteří chtějí, aby v této zemi zvítězila demokracie a ne nějaké zločinecké složky kryté bezpečnostním aparátem, pod krytím ČSSD. Takže je to také i jakési slovo k volbám.

Zaznamenal jste v poslední době nějaký posun v přístupu soudu k tvé osobě, myslíš, že se k tobě chovají stejně „korektně“ jako se chovali předtím, nebo je zde nějaký rozdíl?

Podívejte, ten rozdíl tam určitě je. Soudci to tady nemají jednoduché, někteří soudci samozřejmě rozhodovali o tom, že vlastně brzdili ty rehabilitační procesy. Pan doktor, pan předseda dneska, který rozhodoval o té věci, tak jak psal Hudeček, že tak ten v roce 1996 bohužel možná si to dokonale neprostudoval, byl to jeden z těch, který neviděl souvislost v tom nedovoleném ozbrojování s těmi útoky - protisovětskými aktivitami, což jsem se teda dost divil. Dr. Malátek, přísedící, vlastně dělal mojí kauzu. V 77. roce mě soudil, ale dal dostačující trest, takže tam bych jaksi pominul, pak rehabilitoval jednu záležitost z roku 71, To víte, jsou to lidé, kteří jaksi stáli na jiné straně barikády, jaký je jejich pocit dneska z toho, já nevím, já jim nemůžu lézt do svědomí, jistě jim ta kauza není moc příjemná. Ale myslím si, že by se tady měla vyzvednout především osoba státní zástupkyně Lenky Šromové, která je dneska na Vrchním státním zastupitelství, to je škoda, že tady ještě nebyli novináři, aby se to mohlo rozebrat, tam si myslím, že by se mělo teda hodně říznout, protože to je osoba, která si je určitě vědoma, protože je snad svéprávná, že se podílela na velmi zločinných aktivitách v souvislosti s mým zatčením, potom taky soudkyně Richterová, která dala souhlas k vazebnímu stíhání, umístění mé osoby do vazby na Pankráci a řada dalších osob.

Byly učiněny nějaké kroky vůči státní zástupkyni Šromové?

No tak slyšel jsem, že např. nejvyšší státní zástupce Nedorost se dostal do nějakých problémů a zpochybňuje státní zástupkyni Šromovou, která je členkou nějakého toho kárného týmu, že taková osoba, která vlastně prošla podvodem bezpečnostní prověrkou, na což jsem já upozorňoval. Ta informace je na internetu veřejně přístupná, kdy já jsem se podílel na tom, co ona je tedy za osobu a je dneska na Vrchní státním zastupitelství. Takže myslím, že budou lidé reagovat, no ale já teď nejsem schopen říct, co všechno se hned musí udělat.

Je to nějakým způsobem možno rozkrýt, protože není možné, aby jenom jedna státní zástupkyně se tady toho dopustila, tam musí být nějaký nadřízený, který jí to nařídil?

Jasně, tam je hierarchie až na Nejvyšší státní zastupitelství, až na paní Benešovou, že ale vzhledem k tomu, že všechno tady to se dělo v režimu přísného utajení, ale budeme se na to dívat, jako kdo co všechno udělal, to já teď nejsem schopen říct, je to mechanismus mnoha osob, které ruku v ruce rukou společnou a nerozdílnou se na tom podílely. To, že se třeba ten okruh pachatelů zúží na několik osob nebo na několik desítek osob, to já teď nejsem schopen přesně specifikovat.

Jak si vysvětluješ, to že jsi vždycky na Krajském soudu neměl úspěch a u Okresního soudu ty rehabilitační procesy dopadly většinou dobře a Krajský soud to buď zrušil nebo vrátil zpět a teď vlastně je ta situace stejná, ale Krajský soud ji podpořil, ba možná šel v argumentaci ještě dál než ten Okresní soud. Čím to je?

Tak tentokrát už Krajský soud viděl, že Ústavní soud mi dává za pravdu, v tom šestnáctiletém martiriu a já nevím, co ti soudci teď, já do nich nevidím. To by chtělo, kdybyste se jich třeba sám zeptal, co oni cítí z toho, to já nejsem schopen popsat, ale ta moje možná sveřepost a zarputilost v tom jim to prokázat, tak oni si uvědomují, že čím více to já budu prokazovat, tak tím více se oni budou dostávat do takového špatného zorného pole, protože nelze mě pořád držet někde ve vazbě, nelze mě pořád někde zavírat, že. Oni měli třeba ten rok, kdy jsem byl ve vazbě a musel jsem vlastně myslet na to, abych to vůbec přežil, že a měl jsem jiné starosti, ale ty rehabilitační procesy moje, ty už ani nebyly, znovu říkám, o Hučínovi, ale ukazovaly, jak jsme se nevyrovnali s tím bývalým režimem, kolik těch lidí vysoce exponovaných vlastně přešlo do té demokratické sféry, já jsem říkal, můžeme počítat, že ti lidé od nich nemůžeme očekávat nějakou důvěryhodnost, nebo že budou zárukou naší demokratické společnosti, o které jsme tolik usilovali po tom 17. listopadu. Máme tady spoustu lidí, kteří byli odposloucháváni, Milan Řehák, který byl řadu měsíců odposloucháván jenom proto, že se mnou zná a že se kriticky vyjadřuje ke státnímu zastupitelství a k justici a už řadu let usiluje o svoji nápravu těch křivd a nedosáhl ničeho. Takže myslím si, že nejlepší by bylo celý ten spis nějak vydat knižně, jenomže oni to zatajují, zatajují… takže to by bylo vůbec nejlepší, aby si to každý přečetl, co to je. Já už když to podávám, může to mít určité podbarvení subjektivnosti, ale kdyby ten spis byl vydán, zveřejněn, těch několik kilogramů vydáno jako materiál na díly, tak by bylo nejlepší to takhle udělat.

Je v tom nějaký oprávněný důvod to utajovat, je tam nějaká věc, která má dneska ještě nějaký bezpečnostní význam?

Utajování je v daném případě jak již jsem říkal naprosto účelové. Zde se projevuje zbabělost současného ředitele BIS Jiřího Langa, Jíry, Vrány a spol, kteří dobře ví, že mají značný podíl na mém odstranění z BIS a následném uvěznění. Nyní se spolu s takovými jako např. s vedením Odboru vnitřní bezpečnosti Menclem a spol a s podobnými kreaturami oprávněně obávají o svou trestně právní odpovědnost. Budou se snažit mlžit, svádět jeden na druhého, ale věřím, že spravedlnost si je najde! Postoj takového min. vnitra Bublana je přímo odporný. Připomínají mi něco jako hmyz, který se snaží ukrýt před světlem.

Přepis pořídil ze zvukového záznamu Jan Šinágl

Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2006