Ústavní soud (ÚS) dnes rozhodl, že někdejší disident a později důstojník BIS Vladimír Hučín měl být plně rehabilitován za svou činnost před rokem 1989. Rehabilitace, o kterou Hučín usiluje od roku 1993, se měla vztahovat i na nedovolené ozbrojování nebo na útok na údajného agenta StB Antonína Mikeše, nejen na šíření protisovětských letáků a verbální útoky na milicionáře. ÚS vyhověl Hučínově stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, a otevřel tak cestu k jeho úplnému očištění.
Verdikt ÚS může sloužit jako vodítko pro obecné soudy, které rozhodovaly o řadě dalších případů, v nichž figurují zbytkové, nerehabilitované tresty. Zákon o soudních rehabilitacích by se podle ÚS měl vykládat v co nejširším smyslu.
Ústavní soud při odůvodnění verdiktu odkazoval především na zákon o protiprávnosti komunistického režimu. "Účastník (Hučín) byl perzekvován, podílel se na aktivním protikomunistickém odboji," uvedl soudce zpravodaj Jiří Nykodým. Hučínova snaha ozbrojit se byla legitimní, neboť chtěl bojovat proti zločinnému režimu a bránit se mu.
"Je to precedentní rozhodnutí," řekl novinářům Hučínův obhájce Stanislav Devátý. Sám Hučín rozhodnutí označil za "naprosto pozitivní". Podle něj jde o doklad, že v Československu existoval třetí odboj se zbraní v ruce. Podle Devátého se nyní na soudy mohou obrátit lidé, kteří byli podobně jako Hučín sice rehabilitovaní, zůstali jim ale zbytkové tresty za některé spáchané trestné činy, které již rehabilitační soud nepovažoval za politické, ale kriminální.
Lidé, kteří byli za komunismu odsouzeni kvůli odporu proti režimu, mohli po roce 1990 požádat o soudní rehabilitaci. Často se stávalo, že soud tyto lidi rehabilitoval za trestný čin s jasným politickým podtextem, ponechal jim však trest, který se vztahoval k jeho kriminální části. Například násilí spáchané při útěku. Problémem byla skutečnost, že komunistická justice často své politické odpůrce odsuzovala právě za vykonstruovanou kriminální činnost.
"Všichni víme, že disidentská a protirežimní činnost byla kriminalizována. Soud dnes jasně řekl, že i na takovou činnost je třeba pohlížet z pohledu morálního obsahu zákona o rehabilitaci," řekl Devátý.
Podle člena ústředního výboru Konfederace politických vězňů Čestmíra Čejky je problém zbytkových trestů důsledkem práce justice. "V případech boje proti komunismu je rozlišování mezi politickým a klasickým trestným činem nesmysl. Období ke kterému se vztahuje nejvíce zbytkových trestů, tedy 50. léta, bylo dobou otevřeného boje s komunismem," řekl ČTK Čejka. Podle jeho odhadu se dnešní rozhodnutí může dotknout nejméně stovek lidí.
ÚS dnešním verdiktem přehodnotil rozhodnutí nižších soudů i Nejvyššího soudu, který nenašel souvislost mezi rehabilitovanými a nerehabilitovanými činy a ponechal v platnosti zbytkové tresty. Nejvyšší soud bude muset Hučínův případ projednat znovu a očekává se, že vezme v potaz právní názor ÚS.
Hučín již byl rehabilitován za urážky členů Lidových milicí a tisk protisovětských letáků. S těmito aktivitami podle něj přímo souvisely i další činy, které soudy tehdy kvalifikovaly jako nedovolené ozbrojování, podíl na krádeži a poškozování věci. Hučín tvrdí, že si zbraně nelegálně opatřoval jen proto, aby se mohl bránit proti případnému útoku tajné policie nebo Lidových milicí. "Pokud chtěl někdo aktivně odporovat režimu, potřeboval zbraně. A ty jsem nemohl získat jinak. Neměl jsem možnost opatřit si zbrojní průkaz. Kdybych požádal o zbraň, skončil bych nejspíš v blázinci," řekl novinářům Hučín.
Ukradenou loveckou kulovnicí s optickým zaměřovačem chtěl muž údajně poškodit sochu Klementa Gottwalda. Výbuch před vraty měl prý agenta Mikeše jen vystrašit a upozornit na něj veřejnost. Toto vysvětlení však soudy dosud neakceptovaly; braly v potaz jen zákon o soudních rehabilitacích, nikoliv zákon o protiprávnosti komunistického režimu.
Hučín stál před soudem i kvůli své činnosti v 90. letech. Letos v lednu jej přerovský soud zprostil obžaloby za údajné podněcování levicového extremismu. Obžaloba se ale odvolala.
Autor: ČTK 22.3.2006
ZPĚT NA AKTUALITY - ZPĚT NA ARCHIV 2006