Začalo první finále procesu s Vladimírem Hučínem

Neodpustím si začít větou "právě jsem se vrátil z Přerova". 21.listopadu 2005 jsem tam byl na dalším pokračování (dlouho utajovaného) procesu s V.Hučínem v případu údajných šesti trestných činů, a zase jsem si uvědomil, že jsme sice plně v Evropské unii, ale málo v Evropě. Když v Evropě začal proces s revizionistou Ernstem Zündelem psalo se i na českém serveru Osud, že soudce kvůli davu v síni neustále zuřil - když promluvil Zündel či jeho právnička, tak lidi tleskali – a pískali a syčeli, když mluvil soudce. To by v Přerově neprošlo. Českého soudce Jelínka po ránu rozčílilo i ticho, kterým veřejnost v soudní síni uctila památku zemřelého MUDr.Chmelaře (zemřel jen pár dní poté, co jej Krajský soud v Olomouci zbavil obviňování ze strany přerovských státních zástupkyň Šromové a Staňkové), a hned začal poučovat, ani tichem nelze rušit v české soudní síni. Odpoledne Jelínka rozčílil šepot v sále poté co státní zástupkyně Staňková žádala vyloučit veřejnost z poslechu její závěrečné řeči. Soudce Jelínek zas vyslovil přesvědčení, že české právo stále zná princip kolektivní viny a šeptá-li jeden divák, může příslušník justice nechat vyklidit celou soudní síň.

Líčení začalo jako obvykle. Prvním svědkem byl bývalý estébák František Volek, po Sametu podnikatel, jehož osobní údaje byly nalezeny u V.Hučína. Údaji u Hučína se necítil poškozen ani Volek, ani další svědek Ivan Sokol, přesto odpoledne státní zástupkyně vykládala, že tak Hučín velmi zle zasahoval do práv občanů. A soudce Jelínek se pochlubil, že vyhověl všem návrhům obžaloby, a zatrhl obhajobě výslech svědka Bublana. Toho Bublana, který před uzavřením vyšetřování výbuchů na Přerovsku odvolal z vyšetřovacího týmu V.Hučína. Podle V.Hučína tím ochránil parlamentní stranu KSČM před obrovským skandálem, a sobě zajistil raketový vzestup kariéry až do křesla ministra vnitra.

Tím okamžikem vstoupil proces s Vladimírem Hučínem do prvního finále. Slovo "finále" jsem užil proto, že skončilo dokazování a začaly závěrečné návrhy obžaloby a obhajoby. První finále proto, že jsem si jist, že po vyhlášení jakéhokoli rozsudku bude následovat odvolání a celé se to odehraje znovu.

Státní zástupkyně JUDr.Jana Staňková, která se po většinu času tvářila téměř nezúčastněně, pak vylíčila V.Hučína jako neskutečného raubíře mnoha trestnými činy zásadně ohrožujícího BIS i základy české demokracie – zdá se mi s podivem, že mu za těchto okolností navrhla nepodmíněný trest "jen" ve třetině možné sazby. Obvinila V.Hučína i z nesmírné nenávisti vůči svědkyni - soudkyni Svatošové.

Pak začala závěrečná řeč obhájce JUDr.Stanislava Devátého. Zatím se stihl vyjádřit jen k prvnímu bodu – nedovolanému ozbrojování. Co prohlásila Staňková za jasně dokázané (výbušnina Hučínovi, po 14 dnech výbuch na přerovském Horním náměstí, a projevy údajné radosti obžalovaného ze strachu ostatních), je podle JUDr.Devátého naprosto nepodložené a nesmyslné. To co prohlašuje Staňková za trestný čin poplašné zprávy, je podle Devátého kriminalizací politických názorů. Nenávist viděl Stanislav Devátý jen u pana Pščolky – vůči V.Hučínovi.

U nás bereme za normální v Evropě nenormální délku Hučínova stíhání – jejím logickým důsledkem zde byly spory žaloby a obhajoby, kdy se co stalo a co se stalo dřív. Normální mi nepřipadá institut "utajených svědků" – proč zde svědčil "pan Dvořák", když se o něm jinak před soudem mluví o panu Metelkovi? Ani zdravotní hodnocení "korunních" svědků žaloby (Švéda, Metelka) není vizitkou dobře odvedené práce obžaloby. Za ani trochu normální bychom však neměli brát kritická slova obhájce k způsobům vyšetřujících orgánů – od nezákonné domovní prohlídky jako "přídavku" k legální prohlídce obydlí Vladimíra Hučína, přes mnohé způsoby jednání policie se svědkem Metelkou, až po shánění svědků, kteří o zainteresovaném (panu Milošovi) skoro nic nevěděli…

Soud pokračuje v úterý 22.listopadu 2005…

František Rozhoň, 21.11.2005


Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2005

Hosted by www.Geocities.ws

1