Odmítám akceptovat "omluvu" proslovenou předsedou vlády ČR Stanislavem Grossem směrovanou, kromě spolustraníkům z ČSSD, také "váženým spoluobčanům".
Odmítám akceptovat důvěru, kterou aktuálně, jako výsledek "vládní krize" premiérovi v tajném hlasování dnes, před obědem, vyslovili jeho spolustraníci. Pak se šli v pohodě najíst. Mají "uděláno". Vládní krize se prostě nekoná, a to máme být podle nich spokojeni? Odmítám pokrytecký postoj lidovců, který v důsledku škodí této zemi. Odmítám, na rozdíl od útěšlivých vyjádření linoucích se z masmédií, koaliční krizi považovat za ukončenou.
Krize trvá, je hluboká a celospolečenská.
Patřím k těm, kteří žádají nadále odstoupení premiéra a nejsem sama. Tento požadavek spolu se mnou sdílí převážná část občanů. Důvody trvají, omluva nic neřeší. Nejsme ve školce. Nenacházíme se ani ve školce demokracie. Nacházíme se v Evropské unii. Premiér argumentuje tvrzením, že jeho odstoupení by vedlo k pádu vlády a předčasným volbám, což by ochromilo chod státu. Chod státu je ochromen už dávno, ve všech oblastech. Vláda nemá důvěru občanů; to, co prezentuje jako demokracii je pouhou pseudodemokracií.
Mám důvodné obavy, že demokracie jako taková se přežila, je mrtvá, byť se nám EU problematickou euroústavou snaží namluvit opak. Svět je zmítán válkami, sužován hladem a pověstné "nůžky" mezi bohatstvím mocných (rozuměj odlidštěných) a postupující chudobou stále větší části obyvatel, se neodvratně a tragicky rozevírají. Velká část obyvatelstva různých zemí strádá v nedůstojných podmínkách či dokonce ve stovkách uprchlických táborů. Je jen otázkou času, kdy se tato masa lidí dá do pohybu. To je nezpochybnitelný fakt.
Lidé rezignují, mladí se uchylují k drogám, eskaluje násilí, neboť nevidí osobní příklad, nevěří v šanci pro budoucnost. Panují obavy z již nastalých klimatických změn a důsledků, které to lidstvu přinese. Těžko lze postihnout několika slovy problematiku v plné šíři. Rozhodně nelze problém světa podceňovat - je zde, v přítomném čase, jsme jeho součástí, vytváříme jej. Na jedné straně se komunikace neuvěřitelně zvýšila, na straně druhé proti živelným katastrofám jsme všichni stejně bezmocní.
Přesto nelze připustit, aby, špatné sice, ale dosud platné zákony tohoto státu, včetně tradičních hodnot vybudovaných za staletí českými králi, naplňované za první "masarykovské" republiky, které bohužel ve velké většině vzaly za své druhou světovou válkou a nástupem komunismu, byly porušovány. Nelze připustit, aby byly porušovány a pošlapávány novodobými polovzdělanými primitivy, jejichž bezskrupulózní chování, využívající únavy, vžitého strachu, či za komunizmu zkaženého charakteru občanů této země, je vyneslo do vládních funkcí.
Všichni víme, jak nedokonalý a špatný je stávající volební systém, a že volební výsledky za vyskoké volební neúčasti občanů neodpovídají skutečnému obrazu, zkreslují účelově názory a postoje lidí. Všichni víme, že straničtí kandidáti nejsou ti nejlepší z nejlepších, ale že volitelná místa na kandidátkách politických stran jsou výsledkem tvrdého vnitrostranického boje, kde zájmy občana, a dokonce ani zájmy této země, nemají místo.
Nacházíme se v zemi, jejíž členové vlády se podílejí na mafiánských praktikách, kdy nestačíme počítat zavražděné příbuzné a známé politiků, z finanční a obchodní sféry. Jsme svědky, že ke svému počínání se neštítí využívat kriminálních živlů a spodiny společnosti. Nacházíme se v situaci, kdy zločiny, jasně ukazující na vazby směrem do nejvyšších politických kruhů jsou vyšetřovacími orgány, přímo napojenými na vládnoucí strany, zametány pod koberec na přímou politickou objednávku. Nemám na mysli jen stávající vládu ČSSD, mluvím o lidovcích a ODS, nyní za současné situace, sbírající "politické body" a profitující ze vzniklé, patrně účelově vyprovokované, situace.
Konec konců, co znamená nějaký nevěstinec manželky premiéra proti věčnosti,že? Politické skandály byly a budou. Jedná se o budoucnost této země. Nesmíme zapomenout, že to byla právě falešně "pravicová" vláda ODS, ze které vzešel i stávající prezident, kdy docházelo k divoké privatizaci a nástupu kriminálníků (z řad bývalých vysoce postavených kádrů s temnou minulostí a podivnou, dosud neobjasněnou provázaností na bývalou, nyní úspěšně do mezinárodní ekonomické mafie transformovanou, KGB) do strategických funkcí státní správy a všech strategicky důležitých firem a průmyslových gigantů se státní i mezinárodní účastí.
Nyní, patnáct let po pádu komunistického režimu se nacházíme v situaci, kdy nám opět vládne zločin a slušný občan je šikanován, nejednou dokonce obviněn, účelově vyšetřován, držen neoprávněně ve vyšetřovací vazbě či na psychiatrii, souzen a odsouzen.
Ne, není to jen kpt. Vladimír Hučín, vaše černá můra, nemylte se, i když jeho případ je nejkřiklavější a podle všech dosavadních indicií to soud myslí s jeho odsouzením na mnoho let vězení smrtelně vážně. Rovněž tak stávající premiér Gross, který se ve funkci ministra vnitra (sic!) namísto odvolání zločinců na vnitru napojených přímo na ČSSD, dopustil veřejně předjímaní, nedokázal před veřejností skrýt svou radost z likvidace jmenovaného kpt. Hučína a dokonce skrytě vyhrožoval! Jeho výhrůžky rozhodně nelze brát na lehkou váhu, dokazuje to celým svým počínáním, skrytým za samolibým úsměvem, pod kterým nelze nevidět velmi zlý a nenávistný pohled.
Ano, patrně přímo Stanislavu Grossovi šlo o hodně, možná o všechno, jak nyní jasně vyplynulo na povrch z událostí posledních týdnů. A nehodlá se vzdát. Proč by byl jinak Vladimír Hučín opětovně volán k výslechu za fotografie komunistických kádrů, právem vystavené ve vývěsce v Přerově pro výstrahu členy a KAN a KPV (již zakládal, a jejíž členové jej v dobré víře delegovali pro jeho morálně volní vlastnosti v roce 1990 do BIS). Je to výstraha hlavně mladým, kteří jejich řádění nezažili a o současné se nestarají. Nezažili krutou lživou demagogii, kterou dnešní politická reprezentace tak lehce převzala a používá na klamání veřejnosti. To nesmíme dopustit.
Nacházíme se tedy v situaci, kterou jsme tu již měli. Na rozdíl od komunistů, kteří byli průhlední a při jisté dávce zbabělosti se s nimi dalo vyjít, o čemž by mohly vyprávět ony zástupy "obětí" ze seznamů tajných spolupracovníků StB, vyhrávající své spory s MV před "nezávislými" soudy podle platných zákonů(!). Nyní čelíme daleko neprůhlednější situaci.
Přes mnohatisícové petice občanů, ať už za zrušení KSČM jako takové, či alespoň fašistických symbolů, jak je v civilizovaném světě zvykem, či za zrušení doživotní imunity poslanců a soudců nebo za rezignaci Grosse, si nejsem jista, zda si ve většině občané, a hlavně mladí, uvědomují, že stojíme na rozcestí a máme možná poslední šanci vzniklou situaci zvrátit. To, co nabízí vláda je nová totalita podložená přijatou legislativou, která není v přímém rozporu s předpisy EU, kde členové s rozhodující většinou nesdílí s postkomunistickými zeměmi jejich historickou zkušenost. Této skutečnosti, naopak, mistrně využívá ke svému prospěchu naše vláda, staví se do pozice naplňovatelů demokratických, v civilizované Evropě vžitých mechanismů. Lže. A spěchá.
Ani předchozí, ani tato vláda, přes okolnost, že byl formálně přijat zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, nehodlaly a nehodlají přikročit k personální očistě policie a justice. Žádná Evropská unie nám nepomůže, naopak, do jejích orgánů a dokonce evropského soudu, prorůstají z postkomunistických zemí komunistickou minulostí a praktikami zatížení lidé. Je to tato i předchozí vlády, které mají odpovědnost za tento stav. Nikoli my, občané, kteří jsme "špatně volili", jak je nám předhazováno. Neměli jsme příliš na výběr. Ve své většině si občané musí vydělávat na chleba a očekávají, že jim to vláda umožní.
Jsme historicky národ mírumilovný, nemáme temperament například Čečenců, či Basků, nejsme válečníci ani teroristé a konec konců vidíme, kam násilné dějinné zvraty ve svém důsledku mohou dospět, chybí-li v národě politická kultura. Pokud platí pravda, že každý národ má takovou vládu jakou si zaslouží, nejsou vyhlídky pro zemi Koruny české a moravské dobré. Bojujeme slovem, ať hlubokomyslnými filozofickými traktáty či tradiční "pivní poezií". Přesto tato země vydala velký počet skutečných vlastenců, kteří položili životy v ozbrojeném boji jak proti fašismu, tak v odboji proti režimu komunistickému. Nedostalo se jim zasloužené úcty a uznání, to ale neznamená že nebyli. Byli a jsou, doufejme že i budou. Ještě žijí a je dobré jim naslouchat! Obětovali se pro nás. I pro vás, panáci ve vládě!!!
Ozbrojený odpor je krajní řešení, patrně ještě nepřišel čas a doufejme všichni, že nebude nutný. Je vždy spojen s příliš velkými obětmi a v důsledku může být zneužit. Historie to potvrzuje v nejednom případě. Nedosáhli jsme jako země útrap a nekonečné bídy Ukrajiny, která se nyní konečně zvedla, kdy její zdánlivě zdecimovaní a ostatními národy opomíjení občané, jako jeden muž dokázali svrhnout nenáviděného prezidenta, symbol zla, jehož si také, jako my, "demokraticky" zvolili. Ještě je čas.
Jste to vy, historickým omylem zvolení zástupci "lidu" napříč politickým spektrem, kteří máte konat. Na vás je nyní, abyste udělali rázný tah na šachovnici. Máte šach. Nejde o hru, mat bude horší. Občané očekávají demisi vlády.
Ano, jste to především vy, pane "premiére", který jste neslyšel na podzim loňského roku na občanský protest, spojený s třicetišestidenní hladovkou občanského aktivisty pana Johna Boka, který se vás tázal, kde je důvod skutečnosti, že vy a vaše rodina potřebuje ochranku a žádal vaši rezignaci. Nyní už to víme.
Co vše nevíme, na to si netroufám raději ani pomyslet.
Byly to vaše samozvané bojůvky, s podivuhodnými názvy Mlýn, Trezor(sic!), naprosto utajené, velmi nebezpečné a působící zlověstně pod vaším přímým velením. Nezákonně jste je ustavil ze samotných špiček policistů, majících za normálních okolností působit proti organizovanému zločinu v zájmu bezpečnosti občanů. Do dnešních dnů nejen že jste jejich další existenci nevyvrátil, ale ani nevysvětlil, čeho či koho se tolik bojíte. Kde má vzít občan jistotu že tyto aktivity nejsou namířeny právě proti němu? Mnohé o tom jasně a průkazně vypovídá.
Znovu zde připomínám (ač je těch případů víc, a je to již každému, patrně kromě politických špiček, obecně známo) skandální nekonečný proces s někdejším důstojníkem tajné služby, aktivním naplňovatelem třetího odboje, který odhalil při své práci prokazatelně řadu závažných skutečností, které nebyly z vaší strany a ze strany ministerstva vnitra řešeny, ač návaznosti vedou přímo do ČSSD. Naopak. "Vysloužil" si za to razii, roční tvrdou vazbu, v závěru ze zákona dokonce neoprávněnou, a nyní čelí obvinění, na jejichž základě má být odsouzen. K veřejné obhajobě mu justice nehodlá poskytnout prostor, v rozporu se spravedlností, zdravým rozumem, ústavou i opovrhovanou morálkou.
A občané? Řada těch slušných, příkladných, kteří se aktivně ozvali, byli brutálně "vaší", ano vaší, vám, straně ČSSD stále de-facto podřízenou, v přesile nasazenou policií napadeni. Oficiální důvod? Neuposlechnutí rozkazu "vaší" policie. Byli zraněni, hospitalizováni, mají trvalé následky, čelí šikaně, jsou vláčeni po úřadech a pokutováni - podle "vašich" zákonů, v řadě případů dokonce nekompetentně a v každém případě nezákonně. Ti nejlepší z nás. Nesaháte jim ani po kotníky, vládo a mladý pane Grossi!
Neslyšíte občany, nejste hodni zastávat své funkce. Neslyšel jste, pane Grossi ani tehdy, kdy se "vaši" občané ke zmíněnému protestu demonstrativně formou řetězové hladovky přidali. Měla jsem tu čest být mezi nimi, i to mi dává morální právo promluvit. Dnes je jich víc, prohlédli a cítí se vašimi aktivitami přímo ohroženi. Neslyšíte ani dnes, kdy 80% veřejnosti konečně žádá vaše odstoupení a mnoho tisíc lidí to vyjádřilo podpisem pod peticí. V této situaci máte tu drzost se omlouvat? Pozdě. Již včera bylo pozdě.
Tato země patří občanům, ti zde žijí a zůstanou. Občany vyměnit nemůžete. Vládu ano. Občané vás právem nechtějí. Jedná se o nevyhlášený lidový plebiscit. Na vaše volby a politické hrátky občané s prominutím doopravdy, ale skutečně doopravdy kašlou. Vy, a celá vaše vláda odejděte.
Jděte do háje. Myslím to upřímně, na rozdíl od vás a vaší omluvy.
Claudie Nikolajenková, Praha 5. března 2005
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2005