Zmlácen u soudu?!

Policisté dostali pokyn: Řežte je hlava nehlava, vzpomíná Gabrhel

PŘEROV, ST. MĚSTO (zam) - Ostře sledovaného soudního procesu s bývalým poručíkem BIS Vladimírem Hučínem, během kterého policie nevybíravým způsobem vyvlekla několik demonstrantů z předsálí jednací síně, se zúčastnil i známý staroměstský hospodský Bohumil Gabrhel, který proslul především svou neutuchající kritikou stavbařů, kteří opravovali silnici I/50. "Když kolem procházel jeden z policistů, ozvalo se z vysílačky: Řežte je hlava nehlava!" vzpomíná roztřeseným hlasem Gabrhel, který po zásahu policie skončil polonahý a bez potřebných léků na dlažbě před budovou soudu.

V uplynulém týdnu se u přerovského soudu uskutečnilo další líčení s disidentem a bývalým příslušníkem Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimírem Hučínem. Ten je obviněn z několika trestných činů, jež mají souvislost s jeho prací u BIS na odhalování hrozeb levicového extremizmu. Televizní zpravodajství a noviny pak přinesly zprávy o dramatickém zákroku policie a justiční stráže proti jeho přátelům a sympatizantům, kteří žádají pro Hučína nic víc než jen veřejný proces. Mezi těmi, které policisté doslova vyvlekli ze soudní budovy, byl i staroměstský hospodský Bohumil Gabrhel. Přestože policie trvá na tom, že samotný zákrok byl adekvátní, šetří podle slov mluvčí přerovské policie Michaely Sedláčkové jeho průběh kontrolní orgány krajského ředitelství severomoravské policie.

Seznámení s Hučínem

Jelikož podal žalobu na ministerstvo dopravy v souvislosti s pracemi na silnici I/50, při kterých mu dělníci měli údajně poškodit budovu hospody, a nikdy u soudu nebyl, vypravil se hospodský Gabrhel podívat do Hradiště, jak to vlastně u takového soudu chodí a jak se zde správně chovat. "Tady jsem se potkal s Hučínem a dalšími jeho přáteli," vzpomíná na to, jak se seznámili. Protože však tehdy neměli mnoho času si popovídat, domluvili se na setkání na Krajském soudě v Brně. "Tam jsem se potkal i s dalšími Vladimírovými přáteli, jako je Pepa Nos, kteří před soudem demonstrovali," dodal hostinský k prvnímu setkání s Hučínem a jeho přáteli.

Přerovské drama

V pondělí začalo soudní líčení u přerovského soudu a Hučínovi příznivci vznesli u státní zástupkyně námitku, kdy se domáhali pro Vladimíra Hučína veřejného procesu, protože podle jejich názoru zde není co tajit. "Soudce během pondělka několikrát bezdůvodně přerušoval líčení, a tak jsme si řekli, že se tam musíme dostat," popsal Gabrhel průběh soudu. "Vždyť zde není co tajit, vše je přístupné na internetu a ve světě o tom ví více lidí jak u nás," dodává.

V úterý již začali provolávat svoje hesla, jako "Chceme veřejný proces", pod okny soudní síně. "To nás začali policisté, kteří nás již od pondělka sledovali, obkličovat," popsal hostinský další vývoj situace. Přestože byla demonstrace hlášená na městském úřadě, vyzývali je policisté, aby se rozešli. Poté se skupina demonstrantů rozešla. Všichni totiž dobře viděli připravené antony v nedaleké policejní stanici.

Ve středu se opět všichni sešli před soudní budovou. "Byli jsme rozhodnuti, že ho již nenecháme soudit za zavřenými dveřmi a budeme se domáhat konečně vynesení nějakého rozsudku," vylíčil bezprostřední události před dramatickým policejním zásahem. Když však vstoupili do budovy, byli zde již připraveni policisté, kteří měli posílit justiční stráž. Ráno však ještě ujišťovali přítomné, že pokud se budou chovat jako na začátku, nebudou zasahovat. "Musím přiznat, že i ve středu jsme provolávali hesla, kterými jsme žádali veřejný proces," podotkl staroměstský hostinský. Po skandování "veřejný proces, veřejný proces" se zesílená justiční stráž, posílená od úterka na dvojnásobek, začala chystat k zásahu. Pak došel náčelník policie a řekl, že všichni musí opustit budovu nebo budou vyvedeni. "Když kolem procházel jeden z policistů, ozvalo se z vysílačky: řežte je hlava nehlava," vzpomínal již roztřeseným hlasem. "Polehali jsme si na zem, pochytali jsme se za ruce a chtěli jsme se tak ubránit násilí. Přesto mě vyvlekli ven jak kus mršiny," dodal již se slzami v očích Gabrhel.

Podle jeho slov jej polonahého vyvlekli ven a po cestě si na něj ještě několikrát lehli, aby se nebránil. "Když mě vyvlekli ven, řekli: Už se můžeš posadit, jsi poslední," vykreslil dramatické chvíle. Bez bot a polonahý začal prosit o pomoc, protože potřeboval své léky na srdce. "To se mě ptaly dcery herce Kaisera, co potřebuji, a pak mně podaly nitrák, který jsem měl v kapse svlečené košile," vzpomněl na pomoc přátel. "Kdyby mně přátelé nepomohli, tak bez léků bych tady dneska možná už nebyl," dodal.

Dobrý den s Kurýrem Milan Zámečník, 11.10.2004


Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2004

Hosted by www.Geocities.ws

1