Ač žijeme již dvanáct let podle ústavy v právním státě, případ Vladimíra Hučína jeho právností otřásá. Samozřejmě souhlasíme s tím, že o jeho vině či nevině rozhodne soud. Tak tomu v právním státě má být. Nechceme svého klienta odejmout jeho zákonnému soudci – chceme však, aby jej tento soudce soudil před očima veřejnosti. Ta může být opět podle zákona vyloučena jen v těch případech, kdy to zákon s odkazem na ochranu státního tajemství dovoluje. Vladimír Hučín je však obžalován z několika trestných činů obecně kriminální povahy, jejichž projednáváním není státní tajemství ohroženo, protože v nich neexistuje. Soud však v první den hlavního líčení vyloučil veřejnost z celého líčení.
Vladimír Hučín byl po svém zatčení ze strany policie mediálně obviňován z přímého pachatelství výbuchů naplňujících skutkovou podstatu trestného činu obecného ohrožení. Jestliže z něj dnes není obžalován, je to jen proto, že jeho dosavadní trestní stíhání bylo pod kontrolou obhájců. Nebude-li i jeho soud pod kontrolou veřejnosti a médií, existuje nebezpečí, že jeho souzení bude podléhat manipulaci. Její nebezpečí se již objevilo, když soud při prvním dnu projednávání obžaloby měl teprve po vyjádření stran rozhodnout o veřejnosti hlavního líčení, ačkoliv již předtím obeslal svědky na další dny do nejmenší místnosti soudu, která účast veřejnosti nedovolovala. Během vyšetřování, které je ze zákona neveřejné, se obhájci setkávali s tak neobvyklým postupem vyšetřovacích orgánů, že to v nich vyvolalo obavy i z postupu rozhodujících soudů, kterým jedině přísluší právo rozhodovat o vině a trestu. Ztěžování styku s jejich klientem ve výkonu vazby, zásahy státní zástupkyně osobující si právo rozhodovat o kontaktu obhájce s jeho klientem, její opakované bezdůvodné stížnosti na obhájce sledující zřejmě cíl znemožnit jim obhajobu, kontrola obhájce špehýrkou během rozhovoru s klientem, eskortování Vladimíra Hučína jako těžkého zločince v řetězech, mimořádná opatření kolem jeho osoby a další omezení neslučitelná se zákonem o výkonu vazby – jsou jen některé neobvyklosti jeho vazebního stíhání. Případ Vladimíra Hučína není jen případem jednoho člověka obviněného z několika trestných činů – je rovněž příběhem zpravodajského důstojníka BIS – organizace, jejímž hlavním úkolem je chránit demokracii a svobody občanů. Tu demokracii a svobody, které již řada afér a vnitřních sporů BIS ohrozily. Protože Vladimír Hučín je stíhán i pro některé své aktivity zpravodajského rázu, bude věcí obhájců a jeho důvěrníků kontrolovat zákonnost té části hlavního líčení, která se jí bude týkat, bude-li jenom v tomto případě veřejnost vyloučena. Protože i v takovém případě má veřejnost právo vědět, nebyla-li porušena procesní práva obžalovaného a tím i svobody chránící je samé. Trestní zákon a trestní řád jsou nedělitelné a platí jak pro souzené bývalé příslušníky StB, tak i pro antikomunistu Vladimíra Hučína. A to i za situace, kdy se jeho vyšetřování a stíhání účastní i bývalí reprezentanti totalitního režimu, kteří zůstaly ve svých funkcích. A dokonce tyto zákony musí platit pro všechny stejně i tehdy, když někteří z těchto reprezentantů bývalé moci se podíleli na stíhání Vladimíra Hučína právě v době komunistického režimu, jemuž Vladimír Hučín aktivně oponoval.
Mnoho okolností totiž nasvědčuje tomu, že do jeho případu se promítají osobní a profesní averze těch osob, které mají důvod považovat Vladimíra Hučína za osobního nepřítele ohrožujícího jejich postavení. Rádi bychom věřili tomu, že všichni ti, kteří kdysi stáli na druhé straně barikády postavené proti demokracii, právu a svobodě a pro které byl Vladimír Hučín antisocialistický živel a třídní nepřítel, jsou dnes upřímně oddáni demokracii a ideálům právního státu. Po všech zkušenostech s nekolegiálním a podivným postupem vyšetřovatele Úřadu vyšetřování Policie ČR a dozorující státní zástupkyně, jakož i s některými rozhodnutími soudů o vazbě, se obhájci domnívají, že přesvědčení některých příslušníků Policie ČR, Státního zastupitelství, Vězeňské služby a soudů není demokratické, ale jen účelově zdemokratizované. Obžalovaný Vladimír Hučín a ani jeho obhájci nemají důvod tajit obžalobu a trestné činy v ní uvedené, které mu jsou kladeny za vinu, jak jim mnozí vytýkají s tím, že na místo toho jeho trestní stíhání politizují. Naopak, mají zájem, aby vešla v obecnou známost spolu s argumenty a námitkami obhajoby, kterými ji budou u soudu vyvracet.
Vladimír Hučín je mimo jiné stíhán i pro trestný čin šíření poplašné zprávy, který měl spáchat šířením nepravdivých informací o sílícím extrémně levicovém hnutí v regionu severní Moravy. Měl tak činit tím, že nabádal utajeného svědka Dvořáka, aby z jeho návodu podněcoval v prostředí redakce novin "Nové Bruntálsko" (vydávaných bývalým příslušníkem StB Zifčákem) takové radikální levicové tendence, které by obavy z tohoto sílícího extrémně levicového hnutí odůvodňovaly. Tyto a jim podobné články však vycházely dávno před onou v obžalobě uváděnou "přesně nezjištěnou dobou" a vycházely i v době jeho vazby. Například článek "Šokující zpověď nacistického i komunistického vězně" ze dne 18.2.2002, ve kterém je otec prezidenta Václava Havla obviňován z toho, že určil Gestapu obec Lidice ke zničení a že malý Vašík Havel byl houpáván na kolenou šéfem pražského Gestapa Horstem Bohmem. Také tento "svědek", který redakci "Nového Bruntálska" sdělil tyto lživé informace, je svědkem vypovídajícím proti Vladimíru Hučínovi.
Je třeba, aby veřejnost slyšela výpovědi takových svědků, jakož i výslechy expertů, ze kterých se dozví, co všechno bylo orgány trestního stíhání vydáváno za výbušniny a třaskaviny shromážděné Vladimírem Hučínem a aby se dozvěděla o konkrétních osobách a údajích dosud v obžalobě skrytých pod pojmy "blíže neurčené" "či dále nezjištěná". Vladimír Hučín je navzdory prohlášení ministra vnitra Mgr. S. Grosse nevinen do té doby, než jeho eventuální vinu vysloví soud. Zprostí-li jej viny, budou muset svá prohlášení korigovat všichni ti, pro které je Vladimír Hučín díky mediálním obviněním orgánů trestního stíhání terorista a již usvědčený pachatel. Bude-li pravomocně odsouzen, dojde naplnění právo a spravedlnost. Stejně tomu bude, když jej soud obžaloby zprostí, protože to bude rozhodnutí demokratického a nezávislého soudu. Vladimír Hučín je obviňován mnohými, že bral neoprávněně právo do svých rukou a osoboval si jako příslušník BIS pravomoci, které mu nepříslušely. Je na soudu, aby i o tomto obvinění rozhodl. Jeho spravedlivý rozsudek pak potvrdí nebo vyvrátí jedno anglické přísloví: "Judges and criminals are the only people who take the law into their own hands." (Soudci a kriminálníci jsou jediní lidé, kteří berou právo do svých rukou.)
JUDr. Stanislav Devátý, JUDr. Milan Hulík, MFdnes 13.4.2002
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2002