Kolem budovy Okresního soudu v Přerově jsou v pohotovosti desítky policistů. Přítomnou veřejnost snímají policejní kamery, všechny osoby jsou před vstupem do budovy soudu důkladně prohledány. Obviněného přivádí asi dvacet příslušníků Justiční stráže, státní zástupkyni k soudu doprovázejí čtyři strážci. Kdo by si snad myslil, že se v moravském okresním městě točil další díl italského TV seriálu o mafii, mýlil by se. To jen začal soud s bývalým příslušníkem BIS Vladimírem Hučínem (jeho úkolem bylo monitorovat levicový extremismus na severní Moravě) a režiséři této akce zřejmě nechtějí nechat českou veřejnost na pochybách, že vše je v této soudní frašce vypočítáno na efekt.
Podezřelý už je sám fakt, že Hučín je obžalován ze sedmi(!) trestných činů, z nichž jeden je lepší než druhý - víc než o Hučínově jednání to svědčí o bezradnosti vyšetřovatelů snažících se vykonstruovat nějaké obvinění. Tak byl Hučín obviněn z "neuposlechnutí rozkazu", protože novému šéfovi olomoucké expozitury BIS nepředal obálky se jmény svých agentů. Zároveň byl Hučín obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z šíření poplašné zprávy, kdy měl provokovat akce levicových extremistů včetně výbuchů, a demonstrovat tak jejich hrozbu. V souvislosti s tím policie provedla rozsáhlou prohlídku Hučínova domu a jeho přilehlého okolí, která - přes veškerou snahu včetně přítomnosti opancéřovaného vozu na převoz výbušnin - skončila naprostým fiaskem: policie zabavila jen zábavní silvestrovské rachejtle. Hučín byl tedy obviněn alespoň z "neoprávněného nakládání s osobními údaji" a "ohrožování utajované skutečnosti" (při domovní prohlídce u Hučína policie zabavila dokumenty s adresami Hučínem sledovaných extremistů a řadu dokumentů, které měl Hučín mj. ještě z doby působení v občanských komisích). Rovněž ho obvinila z nedovoleného ozbrojování. V bytě jeho matky, k jehož prohlídce mimochodem neměla policie povolení, byly nalezeny dvě malorážky, a ačkoli se k nim přihlásila paní Hučínová, byl obviněn i její syn.
(Jen pro srovnání: proti jednomu z mluvčích Charty 77 bylo na začátku 80. let vzneseno obvinění ze stejného trestného činu - jako aktivní příslušník protinacistického odboje měl doma z války dvě trofejní pistole. Přes eminentní zájem StB celá věc skončila domluvou na národním výboru - že by byl komunistický režim v tomto ohledu liberálnější než naše nejžhavější současnost?)
Policie ve snaze dostat Hučína stůj co stůj za mříže jako by se zaplétala do vlastních sítí - jeho obvinění jsou čím dál umělejší, kostrbatější, absurdnější. Tak je Hučín stíhán i za podvod. Před svým zatčením byl v pracovní neschopnosti, kterou však vězeňský lékař zrušil. Protože to neoznámil jeho ošetřujícímu lékaři, na Hučínovo konto přišla navíc nemocenská ve výši 7600 Kč. Aby byla znevěrohodněna integrita Hučínovy osobnosti, nařídila přerovská soudkyně Emílie Richterová (mimochodem, tato soudkyně signatáři Charty 77 Vladimíru Hučínovi dala "k dobru" dvouletou podmínku… za to, že ho pustila z vězení v roce 1978 o měsíc dřív), aby se podrobil psychiatrickému vyšetření, ačkoli Hučín jako dlouholetý důstojník BIS musel mnohokrát projít psychologickým i psychiatrickým vyšetřením. Zatímco většina návštěv může se zadržovanými osobami hovořit volně přes přepážku, Hučín byl jako nějaký supertěžký zločinec za tlustým sklem a komunikovat s návštěvou mohl pouze přes odposlouchávaný telefon.
Celé Hučínovo stíhání vykazuje jeden rys - zastrašit obviněného a znevěrohodnit ho v očích veřejnosti. Tak byl např. Hučín předveden k rehabilitačnímu řízení ohledně svých předlistopadových aktivit v poutech a podobně působí i nesmyslné držení Hučína ve vazbě, jež má předem avizovat nepodmíněný dlouhý trest, zatímco lidé obvinění ze závažných trestných činů jsou často stíháni na svobodě. Obhájci neměli dlouhé měsíce možnost nahlédnout do spisů, zatímco okresní státní zástupkyně v Přerově ještě před zahájením hlavního líčení publikovala "stanovisko" k celému případu v médiích, a tím de facto ovlivňovala veřejnost - stejně, jako se to dělalo v době komunistické. Do toho zapadají i takové "drobnosti", že soudce pro přelíčení vybral nejmenší sál v budově, aby soud mohlo sledovat co nejméně lidí. Ožívají snad v této zemi metody Státní bezpečnosti?
Demokratická veřejnost musí být způsobem, jakým je vyšetřování proti Vladimíru Hučínovi vedeno, právem znepokojena. A je úplně jedno, zdali prvotní pohnutkou k trestnímu stíhání Hučína byl zájem vedení BIS exemplárně potrestat svého neposlušného důstojníka, nebo zájem regionální (post)komunistické mafie zbavit se osoby, která během let nashromáždila množství dokladů o provázanosti předlistopadových komunistů s místními hospodářskými i státními strukturami.
Petr Placák, MFdnes 18.2.2002
Bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín, podezřelý ze zneužití pravomocí, u soudu v Přerově prohlásil, že stopy komunistického spiknutí, které ho dostalo za mříže, vedou i k druhému muži policie Václavu Jakubíkovi
Hučín však nestačil promluvit o konkrétních důkazech, i když tvrdí, že je má v rukou. Zpravodajec dosud nezveřejnil ani důkazy, které by potvrdily, že v jeho případě jde o komplot a že se jen touto cestou nesnaží odvést pozornost.
Jedna z věcí, které mohly vážně ohrozit prověrku náměstka policejního prezidenta Jakubíka, se nicméně prokazatelně týkala Přerova a rozhodnutí justice a zdejších úřadů. Ty Hučín opětovně napadá jako zaujaté a zcela neobjektivní. Náměstek policejního prezidenta Jakubík je znám tím, že prověrka Národního bezpečnostního úřadu, která pro něj znamená, že se může seznamovat s utajovanými informacemi, trvala v jeho případě dvacet měsíců a ministr vnitra Stanislav Gross mu musel udělit desítku výjimek, aby mohl zůstat na postu.
Mimo jiné také vyšlo najevo, že Jakubík zajel za majitelkou sporné parcely pod továrnou na výrobu televizních obrazovek Markétou Regecovou z Hranic a přemlouval ji, aby svůj pozemek prodala. "Snažil se mě asi tři hodiny přesvědčit, ať podepíšu plnou moc městu," uvedla Markéta Regecová. Případ začala prošetřovat inspekce ministra vnitra, ale státní zastupitelství v Přerově po několika týdnech rozhodlo, že jde pouze o přestupek. Kdyby zastupitelství začalo Jakubíka stíhat, prověrku od NBÚ by patrně vůbec nedostal. Jakubík ovšem osvědčení nakonec obdržel, přestože v roce 2000 byl ve firmě s elitním špionem StB, který za totality pracoval proti centrále NATO přímo v Bruselu.
V době, kdy vrcholil spor o pozemek v Hranicích, se starosta města Rudolf Novák zároveň prořekl, že majitelku pole Markétu Regecovou a aktivity kolem ní, pravděpodobně tedy i Jakubíkovu cestu, monitoruje BIS. Vicepremiér Vladimír Špidla, který je ve vládě odpovědný za tajné služby, to popřel.
"Osobně jsem se snažil o důkladnou prověrku okresní státní zástupkyně, a ta probíhala zrovna v době, kdy zde byl i případ komunistického bachaře Jakubíka," řekl Hučín tento týden u soudu. Tvrdí, že prověrku nedoporučil. Okresní státní zástupkyně v Přerově Lenka Šromová to označila za absolutní výmysly. "Mám informace z BIS a NBÚ, že se pan Hučín na mé prověrce vůbec nijak nepodílel. To, co říká, je naprostá lež," ohradila se státní zástupkyně. Hučínova tvrzení odmítl i Jakubík. "Jde o totální nesmysly. Kdyby měl pan Hučín nějaké materiály v rukou, ať se zachová jako chlap a položí je na stůl. Veřejně říká, že o něčem ví, ale neřekne to. Takovou hru nehraji," ohradil se.
Vězeň minulého režimu Hučín je podezřelý ze sedmi trestných činů, mimo jiné z toho, že v tajné službě rozehrával na vlastní pěst zpravodajské operace, ve kterých zveličoval levicové nebezpečí, aby proti němu pak mohl bojovat. Hučín to odmítá a tvrdí, že se stal nepohodlným. "Kdybych důkazy vytáhl teď, tak je to zničí a proto mě drží ve vazbě," řekl na chodbě soudu.
Michal Šverdík, Lenka Petrášová, MFdnes 18.2.2002
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2007