A co takhle Hučín, Vaše Milosti?

Tentokrát to Václav Havel už opravdu přehnal. Jak já jsem se jenom těšil na tu komedii, na jejímž konci měl být vzat do želez zlý farář Vojtěch Protivínský za to, že urazil hodné komunisty! Dokonce jsem se už sháněl po té petici, již někteří umělci a politici sepsali na jeho obranu, abych ji také podepsal, neboť ke své hanbě přiznávám, že ač v pokročilém věku, osobní zkušenost s kriminálem jsem dosud neučinil. A najednou je po všem! Z Hradu se ozvalo zazvonění a pan prezident to úžasné představení ukončil ještě během prvního jednání. To si říká dramatik?

Jen považte, jaká to mohla být legrace, ne-li přímo sranda. Už jenom ten paragraf, jejž bdělý vyšetřovatel František Klimus na rakvického kněze nastražil: hanobení rasy! Jako by bylo možno komunistickou rasu zhanobit! Ta se přece už dávno zhanobila sama, a to tak důkladně, jak by to nikdo jiný nedokázal. Jak že se to psalo v tom letáku, za nějž měl jít otec Protivínský sedět? Nevěřte komunistům, když nám namlouvají, že chtějí svobodu: Právě oni poslali miliony lidí do koncentračních táborů a na smrt jen pro jejich vlastní názor, odlišný od názoru ústředního výboru strany! Jak by asi chtěli soudruzi před soudem dokazovat, že je to lež, sprostá pomluva, která hanobí jejich rudou rasu? Těžko by se vedlo jejich advokátům, pokud by ovšem neměli v taláru svého komplice.

Ledaže by se komunistům podařilo prokázat to, oč se opíral mazaný břeclavský vyšetřovatel: že totiž KSČM není totéž co stalinská KSČ, že už máme co do činění s rasou úplně jinou, poučenými bolševiky demokratického typu. I to by ale uměl hravě vyvrátit kdejaký právnický začátečník. Jednak je komunismus s demokracií v přímém rozporu už ze své podstaty, jednak stačí nahlédnout do kteréhokoli čísla Haló novin, aby bylo každému zřejmé, s kým má tu čest.

Jak říkám, mohla to být parádní fraška, jedinečný příspěvek k dvanáctému výročí sametového předání moci. Havel to ukvapenou milostí pro Vojtěcha Protivínského všechno zkazil, a to nejen tím, že nás připravil o požitek z postkomunistické hry. Svým zásahem do nadějně se rozvíjejícího děje totiž paradoxně učinil z rakvického faráře skutečného delikventa, neboť jak známo, milost je tu od toho, aby se udělovala hříšníkům. Nespravedlivě obvinění nemívají šlechetných panovnických gest zapotřebí.

Nu což, stalo se. Václav Havel byl nepochybně veden poctivými úmysly, a jestliže mu vytýkáme jeho zbrklost, neměli bychom na druhé straně zapomínat na to, co právě on v dobách totality zaplatil za svou nesmiřitelnost s komunistickou zvráceností. Málokterý z dnešních prezidentových kritiků se může "pochlubit" byť jen zlomkem jeho zkušeností. Lze-li Havlovi něco zazlívat, pak snad jenom to, že ne vždy jsou jeho reakce stejně bleskové jako v Protivínského případě.

Již od jara je posametovou "rukou spravedlnosti" vláčen po kriminálech a blázincích jiný antikomunista, Vladimír Hučín. Také jeho kauza na dálku smrdí politickým komplotem, přesto pana prezidenta nechává v klidu. Jistě, pan Hučín nemá "na triku" jenom šíření letáků, ale nikdo také zatím neprokázal, že měl v úmyslu terorizovat hodné soudruhy prostřednictvím možná podstrčených zbraní. Jeho případ zdá se být složitější, ale určitě by se dal při troše dobré vůle rozmotat. Třeba kdyby s tím Havlovi pomohl jeho přítel, věhlasný advokát Marián Čalfa, někdejší kádrová rezerva Ústředního výboru KSČ.

-zap-, 23.11.2001


Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2001

Hosted by www.Geocities.ws

1