Nejznámější český politický vězeň dneška, bývalý důstojník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín, půjde do blázince. Okresní soud v Přerově jej opakovaně odmítl propustit z vazby, a protože mu nemůže dokázat sedm "zločinů", z nichž byl až dosud obviněn, nařídil zkoumání Hučínova duševního stavu. Soudkyně Emilie Richterová k tomu v pondělí uvedla: Hučínova trestná činnost je tak rozsáhlá a BIS natolik významná instituce, že přezkoumání duševního stavu Hučína je namístě.
Podívejme se tedy na "trestnou činnost" obviněného podrobněji. Při Hučínově zatčení letos v březnu se měla na židovském hřbitově, o nějž pečovala "zločincova" rodina, najít bomba. Později však policejní protokol upřesnil, že byla ve skutečnosti objevena pouze jedna plastová láhev připomínající armádní imitační prostředek a bílá plastová střepina možná pocházející z rozbušky. Dalším Hučínovým zločinem mělo být, že svému nadřízenému odmítl prozradit jména agentů mezi komunistickými extremisty, na což ale má podle advokátů právo. Ani obvinění z nedovoleného ozbrojování "nesedí", byť policie u pana Hučína skutečně našla patrony a rozbušky. Jako řádný držitel zbrojího pasu a navíc sběratel se tím ničeho protizákonného nedopustil. A tak se vyšetřovatelé chytají takových pitomostí, jako je údajný podvod s neschopenkou nebo "šíření poplašné zprávy" varováním, že na severní Moravě získává čím dál víc příznivců levicový extremismus. Jako bychom to dávno nevěděli. Kvůli tomu tedy Vladimír Hučín už bezmála půl roku sedí za mřížemi a teď má být převezen na psychiatrii. Přitom spáchal jediný "zločin": je zapřisáhlý antikomunista, což se dnes zřejmě trestá stejně nemilosrdně jako v dobách totality.
I když - možná je Hučín skutečně blázen svého druhu. Jinak by musel rozpoznat, že téměř dvanáct let po velkém sametovém podvodu žije v zemi, kam se už dávno vrátil oknem zlořád, jejž jsme v listopadu 1989 vyprovázeli sametem polstrovanými dveřmi. Nevím, zda a jak dlouho sloužili Hučínovi vyšetřovatelé a soudci totalitnímu bezpráví, ale jejich přítomné skutky naznačují, že byli učenlivými žáky husákovské justice. Počínají si stejně jako komunistická nomenklatura, která když jí došly paragrafy, vypomáhala si blázinci, jen aby měla odpůrce režimu pod zámkem. Až sem jsme to tedy s havlovskou pravdou a láskou dopracovali: pro bolševické gaunery není ve státní správě kam plivnout, nejdrzejší z nich se dokonce uhnízdili i na Úřadu vlády ČR, kde soustředěni kolem pana premiéra spřádají akce Olovo, organizují štiřínské odposlechy a podobné estébácké kousky. A do toho tenhle naivka Hučín se svým protibolševickým odbojem! Ano, už není pochyb, ten člověk musí být cvok.
Neboť kdyby byl normální, nikdy by nelezl do žumpy tajných služeb, kde se to hemží nenahraditelnými odborníky vyškolenými sovětskou KGB. A když už, nehrál by si na hrdinu, nýbrž by splynul s těmi, kteří nám už jedenáct let omazávají kolem huby žvásty o demokracii a právním státě, přičemž pilně pracují na tom, aby se skutečná moc nikdy nevymkla ze spárů bolševické pracky. Teď může naříkat sám na sebe, a i kdyby si spílal sebehlasitěji, stejně ho z "cvokárny" nikdo neuslyší, protože ani slyšet nechce. Česká společnost, vrchností počínaje a "ulicí" konče, má jinačí starosti než poslouchat blázny. Spokojeně si vrní při vypiplávání postkomunismu, neboť to je systém, v němž je doma. S ohledem na její kolaborantskou minulost se ostatně není čemu divit.
Petr Zavoral, 8.8.2001
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2001