Správná péče o kůže

Kůže vzniká v embryonální fázi jako nejčasnější a nejcitlivější orgán. Lidské embryo vyvíjí svůj hmat před všemi ostatními smysly. Ve stáří osmi týdnů, při délce pouhých 2,5 cm, vyvolá u embrya pohlazení v oblasti hlavičky mírné uhnutí.

Proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v normální, zdravé kůži přesně sladěn. To znamená, že nové buňky se v zárodečné vrstvě tvoří v míře, v jaké se na povrchu kůže odlupují. Poruchy tohoto synchronního procesu mohou vést mj. k šupinovitému povrchu pokožky, k ztluštění, resp. ztenčení zrohovatělé vrstvy.

Při výskytu lupů se zárodečná flóra kůže dostala z rovnováhy. Zárodečná flóra je důležitý faktor pro zdraví pokožky. Skládá se z mikroorganismů, jako jsou bakterie a kvasinky, které žijí na pokožce a dokonalým řídícím systémem jsou udržovány v rovnováze. V případě predispozice k tvorbě lupů se počet kvasinek "Pityrosporum ovale" a jejích druhových zástupců procentuálně zvýší a vede k zesílenému dělení buněk. Tak dochází k tvorbě lupů. Laboratorní testy prokázaly, že jedna účinná látka proti lupům nedokáže ve stejné míře zredukovat různé druhové zástupce Pityrosporum ovale. Pro maximální potlačení všech původců lupů je nutná kombinace účinných látek proti lupům s širokospektrým účinkem.

Je nutno rozlišovat mezi lupy s klinickým stavem podobným lupům v případě velmi citlivé pokožky. Kvůli nízké vlhkosti vzduchu, dochází například v zimních měsících ke snížení obsahu vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a tím ke zvýšenému vysychání pokožky a k citlivým reakcím, pocitu pnutí a svědění. Jemné lupy v důsledku suché, citlivé pokožky poznáte podle velmi suché, citlivé popkožky ze které se uvolňují velmi jemné lupy a to pouze dočasně.

U citlivé pokožky na hlavě je zrohovatělá vrstva - ochranná bariéra kůže - propustnější pro dráždivé vnější vlivy, a proto plní svou ochrannou funkci pouze nedostatečně. Vlivy, jako teplo, chlad nebo chemikálie, mohou pronikat bariérou hluboko do kůže. Pokožka pak reaguje záněty, zarudnutím, svěděním a pocitem pnutí. Citlivost pokožky se může měnit v závislosti na ročním období.

dále...

Co je vlastně implantát?

Ke kvalitnímu životu neodmyslitelně patří úplný, funkční a estetický chrup. Co však dělat, když člověk přijde o jeden nebo více zubů? Implantáty dokáží nejen obnovit funkci chrupu, ale řeší přitom psychické i společenské problémy pacientů.

Zjednodušeně řečeno jsou implantáty umělé náhrady zubních kořenů, na kterých jsou pak připevněny korunky a můstky, případně slouží k ukotvení rozsáhlých snímatelných náhrad chrupu. Implantát je umělá náhrada zubu, která je podobně jako skutečný zub vsazena přímo do čelisti.

Historie používání implantátů sahá až do doby starého Egypta, kde se tehdejší ztracené zuby pokoušeli ranhojiči nahradit čepy ze slonoviny, zlata a jiných materiálů. Jejich moderní vývoj probíhá zhruba od poloviny 20. století a tak se jejich tvar i materiál dnes už celkem ustálil – většinou jde o implantáty ve tvaru válce se závitem, vyrobené z téměř čistého titanu se speciálně zvrásněným povrchem. Cílem těchto úprav povrchu je jeho mnohonásobné zvětšení tak, aby byl kontakt s vrůstající kostí co největší a nejpevnější. Právě kvalita povrchu je jedním ze zásadních rozdílů mezi jednotlivými systémy.

Přestože hovoříme o tak zvaných nastřelovacích zubech, jedná se o titanový váleček opatřený závity podobný šroubu, který se zavádí (šroubuje) do vytvořených otvorů v kosti. Výkon provádíme v lokální anestézii a je zcela bezbolestný. Nejméně příjemná je právě pouze lokální anestézie. Zavedení jednoho implantátu trvá přibližně 20 minut. Po operačním výkonu necháváme implantáty vhojovat většinou zakryté pouze šroubkem 2 až 3 měsíce. Poté je implantát již pevně spojený s okolní kostí.

Jestli se chcete usmívat bez zábran a brání vám v tom jen odstín vašich zubů, můžeme jejich barvu zesvětlit bělením. Zdravé a bílé zuby jsou symbolem zdraví a úspěchu. Zuby a ústa a také oči jsou "tím" co využíváme (vědomě i nevědomě) při komunikaci, chceme-li zaujmout, přesvědčit, přivábit, ale i zastrašit, odradit.

dále...

V USA je transplantace vlasů nejčastějším zákrokem u mužů vůbec

Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120.

Denní normální výpad vlasů u zdravého člověka se pohybuje v průměru mezi 60 - 90 vlasy na den. Ne vždy každý vlas, který nalezneme na polštáři či v koupelně, musí nutně znamenat chorobný stav. Vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá, nežije stále. Vyrůstá z ní vlas až 7 let, poté odumírá a nahrazuje ji nová vlasová cibulka. Délka jednotlivých, výše zmíněných fází vlasového růstu je rozdílná nejen mezi jednotlivci, ale i v jednotlivých obdobích života jedince. Konečného vzhledu naše kštice dosáhne po pubertě.

Jedním z velmi důležitých předpokladů úspěšné vlasové transplantace je dobrá výživa nově vsazených vlasových štěpů – to znamená, že musí být dodržen dostatečný odstup mezi jednotlivými implantovanými štěpy. Z tohoto důvodu se někdy vlasová transplantace po nějaké době, zhruba za 6 až 8 měsíců, opakuje a vlasový porost se zahušťuje.

dále...