•••

Karol Wojtyła

1920 - 20??

Jan Pavel II.

•••

Varšava: Odborář mezi odboráři

Při třetí návštěvě Polska se papež dotkl celé škály společenských problémů, nevynechal jedinou příležitost připomenout Solidaritu, jejíž pouhé jméno bylo v Polsku zakázaným slovem, ale také slovem, které ve čtyřech polských slabikách vyjadřovalo naději a touhu celého národa, touhu a naději, kterou národ nikdy neopustí.

Znovu a znovu volal vládu k zodpovědnosti a připomínal její všeobecné povinnosti v oblasti lidských práv a úcty k právům jednotlivců. Cítil snad, že lidu ochabuje vůle, že polští dělníci ztrácí kuráž? Vypadalo to, jako by se snažil rozdmýchat uhlíky naděje napůl zadušené represivní taktikou, které režim u moci používal tak hojně, jako by se snažil vmést více a více popela do očí prostých lidí, jejichž zrak byl rozzářen snem o tom, že jednoho dne budou opět svobodní.

Hovořil jako odborář k odboráři, ale zároveň jako papež řekl vše, co Lech Walesa, ten zbožňovaný dělník-státník, nemohl říct bez obav z trestu. Vyzdvihl přitom ideál Solidarity, o němž řekl, že je platný nejenom pro Polsko, ale pro celý svět, a zvláště pro Západní svět. Ten ideál, ve zkratce, je proměnit neosobní mamutí korporace v podniky, ve společnosti, kde lidé jsou důležitější než pouhý zisk.

Bez toho, aby provokoval k nepřátelství, dál už nemohl jít. I tak bylo z tichého podráždění autorit zřetelně cítit, jak se obávali něčeho, k čemu nikdy nemohlo dojít.

Jejich napětí rostlo, až při soukromém setkání na letišti v (požehnaný) den papežova odletu si generál Jaruzelski nemohl odpustit, aby v projevu, v němž jen chatrně zakrýval své pohrdání, neřekl Janu Pavlovi II., co si o něm myslí.

Generál si stěžoval, že papež se choval k vládě s větší suverenitou než obvykle.

"Ale kdepak, nic takového jsem neudělal", Jan Pavel II. odpověděl s úsměvem, "jediné co jsem dělal je, že jsem citoval vaši vlastní ústavu."

Komunistické vlády si nikdy nepamatovaly, že to, co napsaly do svých ústav, byl přesný opak toho, co ve skutečnosti dělaly.

(kapitola z knihy André Frossand: Portrait de Jean-Paul II, 1988 Éditions Robert Laffont, Paris)

•••