Máma sklání zrak níž a níž,
tichne hovor bříz i náš
Pak zjihle, ale v pláči spíš,
řekne mi, tak ty už prý se vdáš.
Ne, neměj strach, neboj, mami
I když ho ráda mám,
stejně zbudem' tu samy.
{Příklad:}
On je někdo, já jen dým
Má jich spoustu, ano, vím
Proč já hloupá zrovna s ním chci být?
On je blankyt, já jen bloud,
školní příklad, s nímž nelze hnout
Tak mě splet, že ztrácím soud, jak žít
On je přepych, já běžný děj
Znám svou všednost, znám i jej
Přesto prosím, pojď a měj |: mě rád :|
Má to smysl? Asi ne,
už mami dost, a spi!
On by nikdy neřek' vem si mě,
snad je to tak líp, kdoví?
Lítost necítím, už jsem zticha
On by zřejmě nebyl tím,
kdo mým dechem dýchá.
Příklad