|
Potíže s erekcí má 75 procent diabetiků, 68 procent mužů s vysokým krevním tlakem nebo 56 procent mužů s ischemickou chorobou srdeční. Muži s těžkou depresí mají potíže s erekcí dokonce až v 90 procentech případů. Zůstat zdravým, to je přáním asi každého z nás... Avšak signál zůstat zdravým není pro naše tělo samozřejmostí. V dnešní uspěchané době často zažíváme pocit, že jsme bez energie, bez sil. Nedostatek energie v našem organismu a v jeho oslabených buňkách má za následek nemožnost účinně čelit vzniklým zdravotním problémům a zdárně obnovovat rovnováhu v našem organismu. Některé přehledy uvádějí, že přechodná nebo déle trvající erektilní dysfunkce se někdy v průběhu života vyskytuje u 30 % mužů. Typickým příznakem impotence je změna kvality erekce, což se týká buď ztopoření nebo schopnosti udržení erekce, nebo obou. Známkou toho, že se jedná o organickou (tělesnou) impotenci, a ne o impotenci z psychických příčin, je neschopnost mít nebo udržet erekci ráno po probuzení. Erektilní dysfunkce může být známkou jiných probíhajících zdravotních problémů. Léčbu by Vám proto měl určit lékař až na základě pečlivého vyšetření. Vysoký tlak neboli hypertenze patří mezi hlavní rizikové faktory kornatění tepen (aterosklerózy). Zatěžuje cévy a mění kvalitu jejich stěn. Postižené cévy nedokážou přivést dostatek krve k cílovým orgánům. Týká se to i penisu. Erektilní dysfunkce může vznikat i jako nežádoucí účinek některých léků proti vysokému tlaku (antihypertenziv). Lékař má v takových případech možnost předepsat jiný lék, který je stejně účinný, ale na erekci nemá vliv. Předností léků vardenafil, tadalafil, sildenafil je velká účinnost a díky lokálnímu působení také minimum nežádoucích účinků.
Andropauza částečná androgenní nedostatečnost stárnoucích mužů a zůstala dlouhou dobu nedostatečně diagnostikována a nedostatečně léčena. Nyní, kdy se muži dožívají vyššího věku, se zájem o andropauzu zvyšuje, a to napomáhá zlepšit náš přístup k mužům v této důležité životní etapě. Hormonální změny související s věkem jsou velice dobře popsány u žen a hormonální substituce v období klimakteria je dnes téměř samozřejmostí. Také u mužů však dochází ve věku kolem 40-55 let k poklesu hormonální aktivity. Pro některé muže je toto období (andropauza) spojeno s postupnou a nepříjemnou změnou kvality života, poklesem jejich sexuality, nálady a energie. Někdy dokonce může vést i k závažnějším zdravotním problémům. Na následujících stránkách najdete informace o andropauze i o možném řešení problémů, které se v důsledku nízké hladiny mužských hormonů (zejména testosteronu) vyskytují. Příznaky andropauzy mohou negativně ovlivnit kvalitu jejich života a mohou je vystavit dalším, dlouhodobým rizikům spojeným s nízkou hladinou testosteronu. Odhaduje se, že u 30 % padesátníků je pokles hladiny testosteronu již natolik výrazný, že může vyvolávat příznaky andropauzy nebo může tyto muže vystavit riziku jejich vzniku. Kromě vlivu, který může mít andropauza na kvalitu vašeho života, existují další dlouhodobé a méně nápadné účinky andropauzy, které lze hůře odhalit: zvýšené kardiovaskulární riziko a osteoporóza. U mužů v andropauze byla prokázána vysoká účinnost a značný přínos substituční léčby testosteronem, podobně jako je tomu u žen v menopauze při substituční léčbě estrogeny. Neplatí to ovšem pro všechny muže: muži mající shora vyjmenované příznaky mohou mít i jiné zdravotní problémy, které jsou příčinou těchto příznaků. Substituční léčba testosteronem je dobrým řešením pro mnoho mužů, kteří na sobě pozorují příznaky ovlivňující kvalitu jejich života.
Prostata prodělává během života muže mnoho změn. Při narození je velká asi jako hrášek. Až do puberty dojde jen k mírnému zvětšení, ale potom se začne rychle zvětšovat, až po dvacátém roce života dosáhne normální velikosti a tvaru v dospělosti - je asi velikosti vlašského ořechu. Potom se velikost prostaty asi do poloviny páté dekády života (kolem 45 let věku) nemění, ale pak se u většiny mužů začne znovu zvětšovat, což je podmíněno množením a dělením buněk, které se odborně nazývá benigní hyperplazie prostaty. Prostatu postihují nejčastěji tři nemoci: benigní hyperplazie prostaty (BPH), prostatitida (akutní nebo chronický zánět prostaty) a rakovina prostaty. Každá z nich postihuje prostatu jiným způsobem. Na vzniku benigní hyperplazie prostaty se podílí celkový nepříznivý zdravotní stav, plynoucí z dlouhodobých nežádoucích životních návyků jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nadměrná konzumace tuků a další dietní chyby, vysoká hladina stresu, sedavý způsob života. Potíže s prostatou mají i určité psychické a emocionální příčiny: mentální obavy oslabující potenci, sexuální tlak a vina, přesvědčení, že člověk musí zestárnout, kapitulace. K bezproblémové funkci prostaty přispívá pravidelná, věku přiměřená sexuální aktivita.

|