Vlasy jsou jedním z nejdůležitějších výrazových prostředků a dávají každému z nás osobitý vzhled. Obzvláště v dnešní době jsou husté a zdravé vlasy nezbytnou součástí osobnosti a pro moderního člověka jsou jedním z projevů a symbolů krásy. Vlasy jsou součástí lidského organismu a působí na ně stejně, jako na pokožku, různé klimatické podmínky (zima, vítr, sůl z mořské vody, slunce), chemické látky (znečištěné ovzduší, voda v plaveckých bazénech, trvalá ondulace nebo barva na vlasy), fyzické poškození (přílišně horké vysoušení, zmačkaní atd.) nebo různé fyzické zatížení organismu (těhotenství, choroba, stres). Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně. Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů. Vlasy o člověku prozradí hodně, proto byste péči o svou hřívu neměla nechávat jen za dveřmi koupelny. Šampónem a balzám to totiž nekončí. I účesy totiž podléhá módním trendům. Proto se každoročně sejdou špičkový kadeřníci světa, aby uvedli žhavé trendy ve vlasové tvorbě. Napadlo vás někdy, že struktura vlasu má stejně logické uspořádání jako Rubikova kostka? Podobně jako ji i vlasy tvoří jednotlivé části, které, pouze pokud jsou složeny ve správném pořadí, tvoří ten pravý celek. Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takříkajíc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro člověka sice životně důležité, jako je tomu se srstí u zvířat, ale o to více jsme zoufalí, když nám začnou padat.
Typické padání vlasů u mužů s následnou pleší je způsobeno:
- dědičnými faktory (genetickým kódem), v nichž je budoucí vlasový problém předem naprogramován;
- androgeny (mužskými pohlavními hormony) jejichž normální nebo zvýšená hodnota iniciuje genetický kód;
- ostatní možné faktory nemusí být nutnou příčinou padání vlasů, ale mohou ztrátu vlasů urychlovat. Zvýšené vypadávání může být zcela přirozené při hormonálních změnách v organismu jako např. v době puberty, v těhotenství či v menopauze. Příčinou padání bývá též často velký stres, vážné onemocnění či špatná výživa po delší dobu. Také chemické poškození vlasů sehrává svou roli. Padání vlasů je však často i známkou hormonální poruchy. Každý vlas prochází svým vývojem - tzv. vlasovým cyklem, který zaručuje neustálou obměnu vlasového porostu. Aktivní růstové období (tzv. anagenní) trvá až 5 let, po 14 dnech přechodného (katagenního) přechází do 3-měsíčního klidového (telogenního) stadia, na jehož konci vlas vypadne. V té době již z vlasového míšku vyrůstá vlas nový. Řasy se mění rychleji, a to 1x za 3 - 5 měsíců. Ve zdravé kštici bývá 85 % vlasů v aktivní růstové fázi, 15 % v klidové fázi. Aktuální situaci lze vyhodnotit pomocí tzv. trichogramu. Jedná se o mikroskopické vyšetření 50-ti vlasů , které se vytrhnou pátý den po umytí. Hodnotí se vzhled vlasových stvolů a poměr jednotlivých vlasů ve fázi anagenní, katagenní a telogenní. Umožní nám to posoudit, zda výpad je normální nebo narušený.
K nejčastějším problémům vlasů a vlasové pokožky patří svědění a tvorba lupů. Pokud se lupy ve vlasech vyskytují, velmi často jsou doprovázeny nepříjemným svěděním hlavy, kterou si věčným „drbáním“ ještě více podráždíme a vytváříme nejen esteticky viditelný problém, ale startujeme nekonečné kolečko: nejsme ve vnitřní pohodě – pokožka svědí – vytvářejí se lupy – škrábeme se – pokožka svědí ještě více – také lupů se tvoří více a nakonec se prohloubí naše počáteční vnitřní nejistota. Nadměrné olupování vlasové pokožky způsobuje v mnoha případech použití nevhodné vlasové kosmetiky, špatná kadeřnická úprava nebo příliš časté mytí vlasů vysušujícím šampónem. V takovém případě je možné hledat pomoc ve formě vhodných kosmetických přípravků s obsahem uklidňujících a hydratačních látek, neboť problém je způsoben nevhodnou péčí o pokožku hlavy a dá se snadno odstranit. Situaci pomohou vylepšit vhodné vlasové přípravky, zaměřené nejen na lupy samotné, ale také na podrážděnou pokožku a speciální masáže hlavy, které pokožku prokrví, uvolní svalové napětí, zvýší průtok krve a zrychlí látkovou výměnu. To vše působí příznivě nejen na uvolnění stresu a napětí pokožky hlavy, ale také na růst a zdraví vlasů. Masáže mohou být buď povrchové, pouze s lehkým dotekem na pokožku hlavy, nebo hloubkové, které se provádějí s větším tlakem a stimulují nervová zakončení ve vlasové části, čímž uvolňují svalové napětí. Mezi další příčiny svědění a olupování pokožky patří také nadměrné pocení, střídání teplot při přechodech zvenku do vyhřátých místností nebo stres. Právě napětí a psychická nepohoda jsou často považovány za „spouštěč“, který způsobuje, že naše vnitřní podráždění a přecitlivělost se projeví zevně například jako svědění na pokožce hlavy, vypadávání a maštění vlasů nebo tvorba lupů.
Transplantace vlastních vlasů je v současné době jediná lékařská metoda, která dokáže, aby vlasy rostly na místě, kde se již definitivně ztratily. Základním předpokladem je pochopit, co tato metoda může přinést a jaká jsou její omezení. Nelze například očekávat zcela stejnou hustotu vlasového porostu jako na plochách, kde vlasy nevypadaly. Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat. Pro zajímavost například v USA je transplantace vlasů nejčastějším estetickým chirurgickým zákrokem u mužů vůbec a dokonce čtvrtou nejčastější estetickou operací u mužů a žen dohromady.

|