EnglishZajímavý rodokmen lidí žijících v celém světě a pocházejících z jediného předka a z jediné malé vesnice jmenující se "Hostašovice" - Czech Republic/Central Europe
Jak to bylo s rodovým jménem našeho
klanu
Dnešní forma příjmení se v českých zemích začala užívat oficiálně
jako dědičná v průběhu 18. století. Již předtím se však osoby se stejným
křestním jménem rozlišovaly pomocí tzv. zpravidla nedědičných příjmí, tedy
přízvisek. Od r. 1775 bylo na všechny tehdejší rakousko-uherské
obyvatele naléháno používat oficiální dědičná příjmení. Tato příjmení si
vybírali obyvatelé sami, popřípadě jim byla navrhována představiteli správních
orgánů nebo duchovními. Tato příjmení byla obyčejně odvozena od některých
charakteristických rysů hlavy rodiny, např. jeho profese (Kovář, Uhlíř,
Zedníček,...), jeho tělesné vady (Chromý, Zavadil, ...), podle bydliště
(Březina, Hradský, ...), popřípadě jeho jiného výrazného typického rysu
(Pokorný, Plachý, Všetečka, Vlasák, ...). V případě našeho prapředka to byl
patrně přebytek mužských hormonů a s tím spojený sklon k rané plešatosti, který
dal popud k volbě jeho příjmení. Tento charakteristický rys ostatně přežívá
nejen mezi jeho potomky žijícím přímo v Hostašovicích, ale je zřetelně
výrazný ve veškeré populaci Plešků. Existují samozřejmě výjimky z tohoto
fenomenu vyvolané genetickým vybavením do rodu vstupujících žen, rozhodně
se však vliv původních genů našeho prapředka zachoval, a to nejen v mém případě.
Téměř všichni moji známí příbuzní jsou "Pleškové" v tom pravém smyslu
slova.
Příjmení "Plešek" je nejvíce frekventované a endemické jednoznačně v
místě svého původu, t.j. v Hostašovicích, ale je i znatelně rozšířené v
přilehlém okolí, jako jsou zejména Hodslavice, Straník, Příluky, Starý
Jičín, Nový Jičín a pod., avšak přesto není zcela běžné v celém českém státě.
Takže například všichni nositelé jména Plešek/Plešková, žijící v Praze,
pocházejí z předků narozených v Hostašovicích (Plešek Brian, Plešek František,
Plešek Jiří, Plešek Jaromír, Plešková Alžběta, Plešková Alžběta (2.), Plešková
Anna, Plešková Eva, Plešková Helena, Plešková Magda, Plešková Marie, Plešková
Michaela). Jen v samotných Hostašovicích dnes trvale žije 44 občanů, nesoucích
jméno Plešek.
Téměř s jistotou lze tvrdit, že všichni Pleškové bydlící
kdekoli ve světě, mají své rodové kořeny v "Hostašovicích".
Vesnice, z níž všichni pocházíme
Hostašovice
se nachází na severovýchodní Moravě, na rozhraní Lašska a Valašska, asi 7 km
vzdáleny od okresního města Nový Jičín, na 18.01° východní délky a 49,42°
severní šířky..
Stručné dějiny obce :
Vznik Hostašovic se datuje
okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze
Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka.
Vzniká osada, později lesní ves, které patřily ke Starojickému panství. V roce
1749 povyšují správci Starojického panství lesní ves na samostatnou obec
Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrábě a cep. Samostatná
obec žije svým životem až do roku 1978, kdy se stává součástí Nového Jičína.
Samostatnou obcí se Hostašovice opět stávají od roku 1991 a to umožňuje
výraznější rozvoj obce.
Více informací o obci Hostašovice
včetně obrázků.
Další informace o obci Hostašovice Beskydy-Valašsko
nebo Travel Atlas
nebo Wikipedia
Kde Pleškové v České republice žijí ?
Chcete vědět, jak je
jméno Plešek/Plešková rozšířeno v České republice ?
Základní linie našeho rodokmenu
Základní línie našeho
rodokmenu podle náročného průzkumu nadšených příslušníků našeho rodu,
ověřené zápisy ve starých matrikách a jiných písemnostech.
Vystěhovalectví do Ameriky - Pilgrims for
Hope
Plachetnice brázdily vody mezi Amerikou a Evropou a
přivážely dřevo, tabák a bavlnu z amerických a kanadských přístavů. Poté, co
byly lodě vyloženy, tvořili ve třicátých létech minulého století emigranti
zpětnou zátěž lodí. Jejich cesta tenkrát trvala 4 až 6 týdnů a ztráty životů se
počítaly na desítky procent.... V jediném roce 1850 odcestovalo z Liverpoolu do
Ameriky 200.000 emigrantů. Od konce padesátých let nabízely lepší cestovní
podmínky přístavy Bremen a Hamburg, které byly pro emigranty z pevninské Evropy
i lépe dostupné. Plachetnice ustoupily parolodím a doba cesty se v sedmdesátých
létech zkrátila na 14 dnů. V roce 1900 trvala cesta už jen "pouhých" 8
dnů.
Popis strastiplného
cestování prvních emigrantů vybavených pouze nezbytným ošacením a
osobními věcmi uloženými v dřevěné truhle.
Jak jsem lovil Plešky a ulovil
Plešáky
si můžete přečíst v mé PLEŠÁK STORY
Jakub Plešák z Mezné
a jeho rodina - historie, emigrace a stručný rodokmen (v
angličtině)
Zde najdete jeden ze způsobů,
jak
přepsat do angličtiny česká slova s čárkami, háčky a kroužky.
Zpět
na domovskou stránku Plešek Zhotovil :
