Vítkovice

První zmínka o vsi Vítkovice pochází z roku 1357.

Výhodná poloha Vítkovic blízko kamenouhelných ložisek a řeky Ostravice a rudy v Pobeskydí rozhodly o tom, že zde olomoucký arcivévoda Rudolf v roce 1828 započal stavbu pudlovací pece. Právě tato událost způsobila převratné změny v hospodářském a společenském životě doposud malé a chudé vísky nedaleko Ostravy. Z Vítkovic tak časem vyrostlo velké průmyslové město s největším a nejmodernějším hutním závodem v monarchii. Nová technologie výroby železa příznivě ovlivnola také rozvoj těžby uhlí na Ostravsku.

Od roku 1873 nesl závod jméno Vítkovické horní a hutní těžířstvo a pod majetkovou správou Salomona Mayera svobodného pána z Rotschildů nebývale rozkvétal.   Rozvoj železáren způsobil příliv nových pracovních sil z širokého okolí. Vítkovice se tak na přelomu 19. a 20. století zařadily počtem obyvatel hned za Moravskou Ostravu. V roce 1925 zaměstnávala huť přes 21 000 lidí.

zpět

Protože obyvateli Vítkovic byli vždy převážně dělníci, má zástavba této části města charakter kolonií. V letech 1884 až 1885 byla na ulici Lidické vystavěna štítová kolonie. Podobný charakter mají obytné domy v celé oblasti.

Specifickou architekturu Vítkovic spatříme i na obou místních náměstích. Novogotická trojlodní pseudobazilikální stavba kostela Sv. Pavla z režného cihlového zdiva stojí na Mírovém náměstí již od roku 1886 (projekt zpracoval arch. A. Kirstein). Na tomtéž náměsti najdeme i radnici městského obvodu Vítkovice.

Druhým vítkovickým náměstím je náměstí Jiřího z Poděbrad, které slouží jako místní autobusové nádraží.

zpět