Fire Waves
Mythos/Feuerwellen
Ohnive vlny

Jak postavit moderni chram zivota bez metafyziky

Theoreticke uvahy - Evropska tradice - filosofie a vira bez metafyziky - ritualy v postmoderne
me pojeti zivlu - duse a tela - individualita cloveka - jeji transzendence v zivlech
- neprijatelna pravda zrozeni a smrti jedince - nutnost masky a umeni - omyly a jizvy vychovy
- komercni chaos medii - reka zivota a breh filosofie - chram na brehu reky - co se tam uci - co delam ja

4. prosince 2007

Pekny den ci noc.

Proctu nekdy alternativni stranky na ceskym webu a mam touhu se zeptat autoru, zda-li nekdo, kdo se takhle prochazi virtualne "vyssimi svety" pomoci pocitace, zije toto �hledani chramu Bohyne� ci �celistvosti cloveka� take v realite dnesni moderni soucasnosti a zda-li ma schopnosti, znalosti a moznoti zucastnit se zalozeni skutecneho chramu �Velke matky Zivota� ?

Takovy "chram" ci tak nejak by jiste mel mnoho spolecneho s praxi alternativniho ovsem i racionalne fundovaneho alternativniho lecitelstvi a psychologickeho poradenstvi . Prece je Apolon - recky buh harmonie, symetrie, struktury, poradku, racionality prave proto take bohem leceni. Dale je nutna castecna potravinova a energeticka nezavislost a realna prace rukama s zivly - pudou, rostlinami, zviraty, tedy prace na biologicke farme spojene s jakymsi wellness � strediskem zdravi a krasy ci tak nejak podobne. A to bud v Cechah ci na jihu Evropy s tendeci otevrit toto centrum pro celeoveropskou klientelu pote, co se jeho energie osvedci. Mam s tim zkusenosti s Nemecka.

Rozhodne zadne tanceni o weekendech v keltskem odeni pred ohnem nebo straseni nejakym zasvetim ci mimopozemstany nesjou nutne.

Moudri nasi lokality � tedy EVROPY - jako napr: Herder, Schiller, Goethe, Heine, Rudolf Steiner, Friedrich Nietszche, Martin Heidegger, Ludwig Klages, Helmuth Barth, Edward Whitmont, Hans Peter D�rr. Machovec, Kouba, Hogenova, atd. mnohokrat jiz zduraznili, ze dnesni "chramy" jsou uvnitr duse a tela jednotlivce a pouze z dlouhodobe kazdodenni praxe zivota v souladu s zivly prirody v nemz - dodavam ja - nekompenzujeme prazdnotu beznych povolani a vztahu v dnesnim vulgarnim neoliberalnim kapitalismu - se muzou pomalu a nekdy i bolestne zrodit nove sny, prozitky a z nich pak nove osobni ritualy, ktere tyto prozitky upevnuji a umoznuji nam je znovu a stale hloubeji prozivat a predavat a sdilet s bliznimi.

Pozdeji snad, diky opakovanym pasivnim "zjevneim" v dusich takto praktikujicich jednotlivcu ( Husserlovi "pasivni syntezy") se muzou prozitky a ritualy zcelit v souvislejsi myty ci "panteony", ktere vsak nepotrebuji masky, kostymi, prenosne chramy, prodejni stanky s etnickymi cimprdlatky, vytazky nejakych elixiru, a medovinou upovidanou "alternativni" verejnost. Neni vhodne a slusne vuci oslovenym elemntarnim zivlum po "slavnosti" zase odfrcet pres dalnici do mestskych pribytku a pres tyden se podilet - casto nevedome - na zniceni biosfery v ruznych povolanich, ktera jsou takzvane "nutna", protoze se musi zaplatit najemne atd.., atd...

Co je naopak velmi nutne, aby zaklady �chramu� byly pevne? Ztratou a znovunalezenim cesty upevnene vedomi zakladatelu, ze osobni prozitky a pripadna zjeveni ci silna citova hnuti ci pocity sounalezitosti s �nadosobni� silou potrebuji otervrenou interpretaci. Jakousi hloubkovou i dialogickou supervizi na zaklade snad jungianske psychoanalyzy. A hlavne stoji tato sebeinterpretace na hluboke znalosti filosofie existencialni a jeji noetiky � teorie poznani� tedy takove, ktera se zabyva tradicne temi Velkymi otazkami:

Proc zijeme, co je zivot, co je duse, co rozum, jak zo souvisi, co je svet, co Ego, exituje jiny svet atd..

Zde na prvnim miste zakladatele novodobych �chramu� musi pomalu a dukladne sami na sobe prozit a pak si uvedomit jednu zakladni tendenci cloveka: obelhavat se v zajmu zachovani ci vylepseni sve identity, coz je podle me v posledni instanci strach ze slabosti vlastniho tela a duse vuci zivlum ci vuci destruktivnim socialnim vlivum - hlad, valka, bezdomovectvi, samota, nemoc. K tomu: Nietzsche: Ideologie moralky. Ludwig Klages: Psychologische Errungenschaften Nietzsches; Petr Sloterdijk: Denker auf der B�hne, Eurotaosismus, P. Kouba: Nutnost krize . Hogenova: Zaklady olympijske filosofie.. a mnozi dalsi

Pokud dnes zakladatel �chramu� dokaze precist takova dila a uvedomuje si sve misto v tradici Evropskych myslytelu a pri tom si zachova vrozenou otevrenost a plasticnost duse i tela pro ritualy splyvani z nadosobni silou zivlu v otevrene prirode -. a pokud je po takovem zazitku schopen filosofike sebereflexe v dialogu, aniz by chtel prosadit svou �pravdu�, je na dobre ceste k zalozeni skutecneho �Chramu zivota�. To se domnivam po 30tiletem pozorovani vyvoje ruznych hledacu �celistvosti cloveka�.

A hned druhym dechem je moudre si uvedomit, ze toto vyse zminene �sebeobelhavani� je pragmaticky nutne � protoze nikdo z nas lidi nemuze dlouho hledet do propasti te neprijatelne pravdy o dnesnim cloveku � ze se zrodil bez vlastniho planu jako celkem hloupe a bezbranne zviratko, ze mu hned potom i pozdeji po dusi, telu i rozumu casto vselijak slapali nekompetetni rodice, hloupi ucitele, mocenske instituce, zavisli partneri, zarlivi kolegove, nezvedene deti � samozrejme jsou vyjimky a diky za ne - a ze si tenhle zaklad pro neurozu ponese cely zivot.

Tahle neprijatelna pravda pak pokracuje: Dnesni clovek bude jednou ci vickrat stat pred jaksi nesmyslnou zdi ztroskotani svych nejvetsich snu a bude opakovane a vselikaj protestovat a znovu a znovu se snazit a nic nepomuze. Pak bude trpet ruzne bolesti tela i duse a rozum � ale nekdy i krasna probuzeni a vzkriseni a ekstaze sily a harmonie, dike zane! - ale vetsinou odpovedi nenajde a tu nalezenou pozdeji zas zavrhne. Vzpominky na tohle hledani s nim bude sdilet malokdo. K tomu vsemu zmatku budou media silet v produkci dalsich moznych i nemoznych ideji, idealu a svetu a on se v tom bude muset orientovat nebo to vsechno vypnout... a pak si nakonec lehne na nevyhnutelne smrtelne loze sam a pomalu zhloupne a zmizi... a reseni vedy, ti ruzni kyborgove a technologii prodlouzeny zivot casto prinese jeste vetsi bolesti nez prirozena smrt.

Jo je to tak, videl jsem to casto, pracoval jsem i ve starobincich jako terapeut.. Ovsem tahle pravda bez uvozovek je neprijatelna. Kdybychom tohle prijmuli jako jediny ne- smysl naseho zivota, byl by nas vsedni den asi dost depresivni... a proto hura do tech krasnych snu a diky za schopnost zapomeni... a snad.. a snad...

Me, pratele, je to jedno, zda-li se nejake �snad� jednou stane nebo muze stat skoutecnosti. Jde mi o to, zit ted a nyni a uprostred zdrave prirody a ve zdravem tele a s otevrenou dusi a s jasnym rozumem a obklopen podobne prozivajicimi blizkymi a prateli. Filosofie tomu rika �konec metafyziky�... proste uz nam zbyl jen tenhle nas konkretni, dnesni, mistni, zatracene krasny nebo zatracene osklivy svet a my se v nem musime o sebe nejak postarat a nemeli bychom ho pri tom znicit.

Tak hura do toho, vyzdobim si ho nejakou soukromou ci vetsi slavnosti kazde rano, prohloubim ho nejakou virou, zkraslim nejakym ritualem a budu tomu vsemu verit. Kdyz pri tom citim, ze mi proudi krev v tele silne a zdrave, ze vzduch me prijemne chladi na tvari, ze se mi pohled na mraky a na stromy libi, ze me nejaky blizky ci nahodne pritomny clovek naplnuje radosti a touhou po rozsireni a zvecneni tohoto stavu � inu skara nebudu babrat o filosofii a o �nutnem sebeklamu�, nybrz budu tuto evidenti a zivot podporujici �pravdu� okmaziku nasavat plnymi dousky, budeme se do ni norit az po ramena, budu ji nabirat plnou naruci, zpiju se tou �pravdou� do nemoty � v tom smylsu, ze budu nemy a nenapadne me uz zadna existencialni kritika

Nebudu se ohlizet na to, co o tom ted pisu vecer jako filsosof. Ale jednou, az se ta moje vcerejsi, lonska, sedmileta nebo jina �vecna a jedina pravda a krasa� zase nejak poroucha a potopi do viru deni, az me dozenou a splachnou vedlejsi proudy, ktere jsem moudre ignoroval pokud jsem jeste plul, vesle a statecne, okouzlen krasou vln a nebe, stredem reky mych cinu... Nuze? Co pak?

To nebude neresitelny problem. Proste se vyskrabu na breh sve filosoficke reflexe � ci dopajdam do jineho moderniho �chramu�, kde mi to moudri vysvetli po svem (do universitni knihovny). Budu naslouchat nebo se zase norit do svych ci jinych textu a budu si rikat:

�Tak tak, tady to mame, to se dalo cekat... vzdyt to je normalni struktura sveta a normalni prubeh deni v nem. Nic neobvykleho se nedeje.. jen odpocivam, jsem vysileny tou minulou krasou, tim tancem, tou vasni zivota a nakonec i tim kormidlovanim proti proudu, balancovanim na potapejici se lodi, zachranovanim se na brehu filosofie. To je ok. Velikost minulych cinu na me ted lezi jako stin. Ale stin je jen stin. Ja jsem tedy a ted. Jsem skutecny. Minulost odplavala."

Tak si tady v klidu pockam az se mi telo uklidni, srdce zpevni, svaly zotavi, duse vycisti, rozum projasni a pak se jednoho dne zas projdu po brehu reky zivota, mrknu na oblohu, nadechnu se kvetnovejch vuni, protahnu se na slunci, ucejtim v tom protazeni kolem ramen jak me to filosofovani uz ale vubec nebavi... snad uvidim v kanoi dlouhy vlas vily, ci co ja vim, treba ve vlnach bude poskakovat truhlice s pokladem nebo nejaky tajmeny predmet a sup .. uz tam skocim a zase budu verit , ze je to ta �jedina� - vila, truhlice nebo zivotni �pravda�.

Zda se mi, ze moderni chram elementarniho zdravi, krasy a celistveho zivota by mel poskytovat prave tohle. Breh, kde ztroskotanec najde zotaveni a vyjasneni sve situace. Tedy takova Heideggrova mytina na brehu rozbourene reky zivota. A pak si muze odejit zas dal nebo zustat kdyz se mu v �chramu� zalibi tak, ze by chtel zit jako jeho �knezi a knezky�, tedy filosfove moderni doby. Proto �chram� musi byt zazemi - farmu, lecebne zarizeni, rekreacni zarizeni apod.

V modernim �chramu� se navstevnik nauci: Znat a ctit obe pravdy, umet plavat a jednat a milovat a hledat v proudu deni i cist a psat a ohlizet se zpet na brehu reflexe... vedet tedy, ze se obelhava a ze je to nutne a ze by nemel kalit reku zbytecnym mudrovanim a naopak zase neprotrhavat hraze, ktere deli brehy od reky... nuze, co je to?

Snad je to ta velka moudrost a schopnost, kterou budeme muset vsichni hledat v dobe dnesni informacni exploze, urychleni vseho plavani a pluti, potapeni se a troskotani, v dobe dnesni globalni mobilizace vsech zdroju (Sloterdijk), tech elementarnich i lidskych.

Dnes muzeme byt zdanlive cimkoliv a kdekoliv .. tedy zatim virtualne.. o tom svedci to rozverne janceni v ruznych scenach na internetu. Tam se nabizeji virtualni idenity a osudy. virtualni boje, zbrane, chramy a zasveceni. Prvni adepti techto snovych svetu zemreli jiz s rukou na mysi a kursor se klepal netecne mezi fotony a elektrony na obrazovce. Jejich telo selhalo, pac duse uz odesla uplne do virtuality a oni nezpozorovali, ze telo ma zizen a hlad. Upadli do komatu a posleze zemreli.

Tak jak najit cestu ke skutecnym �chramum�? Co delam ja?

Z pasivni inspirace, ze zjeveni, ktere mi nahle vyvstane jako obraz v otevrene dusi na brehu skutecneho jezera nebo z dynamickeho ci klidneho splynuti s zivly � tedy za behu po brehu nebo pri cviceni Qi Gongu, se mi zrodi skutecny a na urcite misto vazany osobni ritual � kazdy den jiny a presto stejny.

Vidim tyto ritualy v otevene prirode � lesy, jezera, hory, more - v evropske tradici, hlavne ranne recke, renesancni, romanticke. Vidim je jako soucast nove evropske kultury - EUROTAOISMU, jak to navrhuje soucasny hluboky a ovsemze kontraverzni nemecky filosof Peter Sloterdijk .

Take se mi ritualem stala i skutecna, smysluplna, nemedialni a tedy casto i neplacena ci malo placena prace pro prirodou, skutecne leceni ci skutecne zadumani ci muzicirovani v prirode..

Snazim se najit vhodne misto pro �chram� a vhodne �knezi a knezky� na nekolika mistech jiz asi 15 let.: V jiznim Nemecku, v Cechach, na Krete. Mam mnoho praktickych zkusenosti v oblasti fyzioterpaie, fitness, welness, sportu, vyuky jazyku, tvurcihoi umeni, atd.. atd...

Zde svedectvi: www.geocities.com/magic_kreta a ta realna zakladna �chramu�, ktere bych rad otevrel : www.geocities.com/apoloroscz

Podobne prozivajici � tedy v rece zivota zdrave plujici a tragicky troskotajici avsak zase vesele se zotavujici a podobne smyslejici � tedy na brehu sebereflexe filosoficky myslici, mluvici a pisici soucastniky v zemich Ceskych i v Ervrope vubec poznam velmi rad.

S zivelnym pozdravem

hoardel Pavel Janda