Ahoj Evo (jmeno pozmeneno),
nasledujici uvahy a obrazy me zaplavily svou krasou a touhou dnes rano v universitni knihovne v Kostnici. Premyslel jsem o tvych slovech:
Dival jsem se do tvych vaznych oci.
Na kuzi jsem jeste citil chlad jezera. Rano jsem plaval daleko, daleko po nehybne hladine. Kdyz jsem se vratil, hulakali na sebe letni veslari po nemecku. A na brehu skupinka ceskych studentu vazne hovorila o smrti romanu.
Dival jsem se do tvych vaznych oci.
Na kuzi jsem jeste citil chlad jezera. Rano jsem plaval daleko, daleko po nehybne hladine. Kdyz jsem se vratil, hulakali na sebe letni veslari po nemecku. A na brehu skupinka ceskych studentu vazne hovorila o smrti romanu.
Ach! U vsech slavjanskygh bohu! U Milka a Slavy dcery! Musim vyjet do Cech na novou spanilou jizdu. Neco tam neni v poradku, napadlo me. Krasne vily jsou smutne a mladi myslitele zacinaji padat za obet analytickemu rozumu. Unava zapadu se tak preleva na vychod. Tak pozadam Erota a Milka, aby zas roztahli sva kridla nad ceskymi haji. Snad tim zesili sumenni boru a huceni vod na skalinach. Snad to prehlusi skripani ve sterku primis mnoha ucenych slov. Snad ceske vily zas na louky a do lesu a k jezerum vyjdou, snad si postoci a vesely smich vrati jim tak do oci.
Mila Evo, smutek je dnes temer nevyhnutelny pro vsechny premyslive a krasne oci. Na jedne strane touzi takove oci po splynuti s muzskym ci zenskym mprotipolem, aby byla vyssi jednota dusi a tel dosazena… na druhe strane jsou plny krasy a jemnosti, kterou jest mozno v dnesnim hrubem a prilis rychlem svete prace a kariery prozivat jen o samote. Takze touzime, snime, nalezame, verime v nemozne a pak padame do zklamani, protoze to, co nasi dusi a nase telo volalo a pritahovalo, kdyz mohla jeste snit pred padem do vsednosti, nemohlo zit vedle kazdodenich cilevedomych snah rozumu a rozhovoru a argumentu proc toto a proc ono.
Muusime si ujasnit nekolik starych antickych filosofickych pojmu, abychom v praxi nestala pred novym smutkem.
Tedy zacneme s tim nejozehavejsim : erotika a sex
Eros je vecny plamen, princip tvoreni, stojici i v recke kosmogonii, v reckem mytu o stvoreni sveta i nad reckymi bohy. Je to tedy puvodne kosmogonicky Eros - eros kosmogonos. Eros z nehoz se rodi (genere) cely svet.
Na pocatku byla jen Zeme Gaia a Uranos Nebe. Jejich spojeni zpusobil prave Eros. Tak se zrodili Titani, pak teprve prisli bohove, mnohem pozdeji pak teprve prvni lide.
Eros je tedy potencialne ve vsem kolem nas. Vse co vnimame, co se nas dotyka telesne, co slysime v sumeni vetru a splouchani vln, chut medoveho melounu na lacnych rtech, vse je spojovano a propojovano s nasim telem a nasi dusi, ktera to proziva , prave Erotem. V chladive vode, ktera objima nase ramena, v osvezujici vode, kterou pijeme po ture na horach, v ohni, do nejz hledime za letni noci, v desti, ktery steka po zadychanych tvarich� zde vsude je Eros pritomen a tesi se z toho nobeho tvoreni.
Kapky deste na tve tvari by nebyli plne dotvorene, kdyby je neprozila tva rozesmata tvar. Dlan tveho milemce by nezila a proto ani neexistovala opravdu plne, kdyby ji nepocitilo tvoje ramneo a naopak. A to je to, mila Evo, co se te dotkne velmi silne, co probudi zapadle obrazy a touhu v dusi, kdyz ti prozivas pocatek nove, opravdove lasky.
Jak to je krasne, kdyz kazdy kvitek, kazdy zavan vetru, kazdy krok a kazdy pohled z okna... proste vse je jaksi tajemne zbarveno ocekavanim naplneni a splynuti. Tot prave Eros, ktery je vsude kolem, vstoupil v tom case prvni zamilovanosti do tve duse, do tveho tela.
Avsak co dal? Najednou je tu tolik rozhodnuti, tolik krasnych zmen naseho dosavadniho zivota. Jak na to? Krasna zmenma zustava presto zmenou. Stary poradek se hrouti. Jak spojit touhu a lasku s tim stejnym vsednim dnem?
A dnes, ve veku efektivity, racionality, ekonomiky atd. temer bez vyjimky padne laska za obet rozumu. Tedy prave diky te snaze o zajisteni lasky, snaze o uchraneni toho jedinecneho a krasneho citu zapomene duse, ze to kouzelne zacarovani vsedniho dne do prisvitu z pohadek byl dar Erotuv. Tvoje vule se zmocni toho daru, vule pohanena strachem, ze to pomine. A tak je jemne Erotovo svetlo ohybano a zesilovano a filtrovano a procistovano a kondenzovano az z nej jsou baterie na lasku a to vsak nejde - snazis se zachytit nezachytitelne. Zvecnit bys chtela pomijive. Znehybnit tanecnika, zalit usmev do bronzu. Dusi jenz plyne s promenami dne chtela bys vycvicit podle terminu a hodinek.
Mas cas ve dve? - Ne musim na poradu ? - Tak co ve tri ?- Jo to by slo, ale pak mam vecer divadlo- Polsu ti jeste SMS - a tak dale a tak dale.. Laska na tohle umira.
Proto jsou dnes vsichni ciltlivi lide smutni - denodenne vidi kolem sebe, jak jim unika, zanika a umira ta krasa okamziku v hluku mesta, v recech, v premlouvani, v organizovani. Proto odchazime k jezerum, k horam, k lesum. A znovu budeme smutni, protoze znovu budeme milovat, znovu doufat, znovu nalezat a pokud si to neujasnime v nejhlubsi zatoce duse, budme zas ztracet v bolesti.
Kdo se vazne zklame a uz nechce zadne dalsi zkalamni a proto odmita rozletet se znovu do carovne krajiny nadeje a snu, ten podlehl strachu sveho rozumu. Rika si, radsi uz zadne velke smutky, zadne velke nadseni. Zadny ohen a zadny led. Pekne na prumerny stred nastavit hodnoty, ustredni topeni vsedniho dne pro dusi urcite staci, pravidelny prijem, pravidlena strava, pravidelny spanek, vecer jsou zpravy v TV, pak je romanticky film o lasce, pak je tady internet, o weekendu na zahradu, ratatatatata, masina rozumu prestavuje dusi a telo na masinu prace a zabavy.
A Eros chvili prekvapene a smutne poletuje kolem tvych ramen a pak se odrazi a leti daleko, daleko. Nemuze jinak, je to jen buh, nema lidske slabosti, nemuze se zamyslet nad bolesti duse, protoze netrpi, je vecny. Splyne s vodopadem v horach, pozlati se sluncem nad mraky,. Co mu zalezi na smutnych ocich, ktere se uzavrely sami do sebe. Eros se neridi se rozumem jako clovek.
A tak je smutnym ocim, pokud neporozumi sve dusi,( To je velmi zvlastni deni - jak muze duse rozumet..? Jak muze dusi rozum slouzit? O tom zas jindy..) zustane jen strach a vykony rozum. Treba ziska i vytrenovane telo, treba i uspech v byznisu, treba i auticko a dopreje si sexik...
Tak to k memu zdeseni inzeruji dnesni podnikatelsky a lehce eroticky se culici a svudne postavene divky na mnoha strankach inzeratu v zemich Ceskych. Asi tak do 25 az 26 let maximalne. Pak jim najednou ztvrdnou rysy, maj vetsi auta, mene casu, vice podnikajo s partnerem ci a hledaji uz jen zajistene podnikatele, kteri vedi co chteji ci flirtuji se sexualnimi vytrvalcemi. Eros jiz davno opustil takovy lidsky stroj na penize a tzv sexmachine. Rockove kapely drivejsich casu uz to nejak uz tusili. Filosof se divi, ze se o tom nemluvi v prednaskach..
Ja jsem rad zahalen do mirneho, jemneho, tvurciho smutku. Vim, ze duse tak projevuje svou citlivost. Varuje mne pored prilisnym nadsenim do nejakeho podnikani, usilovani, organizovani. Vim uz proc je to nebezpecne. Dary Erotovi neni mozno si vynutit vuli, zorganizivat, napanovat. Treba i zasumuvi Erotova kridla nad nasi dusi, kdyz poprve si tukame pres internet a plni jeste jsme sveho snu. Pak zorganizujeme setkani a ejhle, nez tam dorazime, nez si udelame volno, nez zaparkujeme, nez precteme SMsky, jak jsme nahle cool, jak uz vsechno vlastne zname a vsude jsme byli...
Povidame, povidame, trochu polsouchame, po okoli koukame a duse se vzdaluji. Ani sportovne masivni sexualni vykon je nesblizi. Co pak? Cigaro, humorny komentar na zaklade znamych jiz fyziologickych zmen, udiv, ze proto tak jsme se snazili, posledni lehky polibek a konecne rozchod a nastup do prace, do podnikani. Tam je prece skutecna sila, skutecny uspech, skutecna moc. Tyhle city, to je prece jen pro slabochy.
Jako den ma rano a vecer, jako vitr nekdy svezi je a jindy ani listecek se nepohne, tak taky tvoje duse nekdy plna svetla je a jindy plna stinu zas. A to je zivouci vlneni zivota v tobe, vlneni skutecneho deni prirody. Proto nemej starch, ze ve smutku neco ti utece.
Naopak, snad te smutek jemne k hudbe dovede, ci obrazek nakreslis, basen napises, na zharadu ci do parku nebo lesa si vyjdes a nad jemnou krasou vetvicek, nad tvary mraku zasnes. Takovy tvurci smutek je dukazem zivota tve duse. Je to dar Erotuv, ktery te vola zpet.
A tak nakonec jeste k tomu slibenemu spojeni Erota a Sexu. Kdyz v tve dusi vladne Eros a ty se s partnerem v naruci prirody milujes, tak ohnem zivota vzplanou vsechny bunky tveho tela. Telo Erotovi zasveceneho cloveka neni uz vubec nejakou vojenska mapou vselkijach treba i erotogenich zon, ktere je nutno dobyvat, opevnovat, preparovat. A dusi ti Erotuv vlnivy dech vrhne do viru krasnych obrazu, letis pak daleko za vsedni den na kridlech jeho tvurci sily. V obeti s partnerem proletas kolem mnohobarevnych hvezd, potapis se do modrych hlubokych zatok.
A jelikoz Eros te zavedl do tiche a velke prirody, citis i vitr v borovicich nekde hluboko v tele a sumeni more a jeho vlny te zcela obaluji... a diky tomu, ze netrpelivy a nedockavy sexus - jako rozbehnuty byk - je zachycen tou magickou naruci Erotovou ve svem letu, tak nedopadne nahle a vycerpane. A ten opojny tanec se nestara o cas, Slunce zachazi, hvezdy prvni vychazi, Eros s milenci v objeti tanci dal. Je to neustale vlneni, priblizovani a oddalovani.
A kdyz se vzdalis, abys ochladila se v lesni studance, Eros je stale s tebou. Je v zari poslednich paprsku na mekkem mechu, je modravem svitu hvezd, je v dousku malinove limonady, ach je vsude... snad na partnera zapomelas, snad sla jsi dal a hloub do lesa, snad byl to jen sen, Eros byl vsak stale s tebou a s tebou zustane.
Nebo snad, kdyz dosazeno bylo stredu zhaveho slunce splynuti, v tom vzacnem okamziku kdy Eros a Sexus jako dva Dioskurove vasnive sve dlane a prsty propletou, na cernem vraniku noci stremhlav do maelstremu Dionysova se vrhnou... inu proc ne. Je nutno sundatohlavky, kdyz krasne kone na louku vyvedes.
Proto... vstup do meho chramu... na magicky ostrov v dalekem mori..
