Domácí puťky, krasavice, divoké saně nebo feministky?
Úvod.
Ženy hrají v Asterixových příbězích velmi podřadnou roli. V prvních dílech se ještě neobjevovaly, později jsou představovány často jako bezejmenní vedlejší představitelé. Kromě Kleopatry a Maestrie nebyly žádné další ženské postavy centrem pozornosti. Na této stránce získáte Přehled ženských postav. Předtím ještě ale pár všeobecných informací.
Celkem se vyskytly tři hrubě načrtnuté typy žen:
- Manželky jsou buď uštěpačné nebo kouzelně milé a u obou je těžké prosadit si svou. Bonemína (též Bledulína) udílí svému muží - náčelníkovi Majestatixovi - rozkazy a ten je vždy uposlechne. Kmetixova (Archaixova) žena si prosazuje svou naopak díky své líbeznosti. Většinou se ale přesto manželky chovají tak, jak "se od řádné ženy očekává". Starají se o domácnost, doprovázejí své muže na oficielní akce a podle okolností se starají o děti. Až na několik výjimek (Jelousubmarína jako prodavačka ryb svého muže) nevykonávají jinou činnost.
- Druhým typem, který se v příbězích objevují, jsou hezká mladá děvčata. Tyto krasotinky se obvykle dostanou nějakým způsobem do nesnází a musí být zachráněny. Asterix jako hrdina se k nim staví neutrálně, zatímco Obelixovi se už při pohledu na ně roztřesou kolena a ztrácí řeč.
- Poslední typ galské ženy se v Asterixových příbězích objevil pouze jednou v podobě Maestrie. Mužská část vesnice měla s těmito samostatnými ženami, požadujícími dominantní roli, velké potíže.
Keltské ženy nebyly ve skutečnosti předurčeny pouze ke starosti o domácnost. Antičtí autoři nám sdělují, že ženy uměly bojovat stejně dobře jako muži a že muž, když byl ohrožován, přivolal skutečně na pomoc svou manželku. Řecký autor Plutarchos praví ve svém "Mulierum virtutes 6, Moralia 246b":
"Předtím, než Keltové překročili Alpy, se mezi nimi rozhořel strašný a tvrdý spor, který vedl téměř k občanské válce. Mezi ozbrojené tábory se ale postavily ženy, přišly na kloub podstatě sporu a dohodly takové podmínky, že mezi rozbratřenými lidmi opět vzniklo přátelství. Důsledkem toho bylo, že se muži dohodli, že napříště se budou v otázkách války a míru radit se svými ženami."
Ženám v naší galské vesnici nešlo při emancipaci o to, pobouřit ženy, ale spíše o to, aby jim muži v praxi více dovolili. Teprve když se v tomto ohledu změní stanovisko lidí, srovnají se názory a pozice muže a ženy v dané komunitě.
Plutarchovi Keltové tento názor zjevně přijali. Asterix a jeho galští přátelé by bez Maestrie nikdy nepochopili, že ženy mohou mít významný vliv na úspěšný posun v boji proti Římanům.
Zde používaná formulace "poprvé se objevila..." se vztahuje na německé pořadí příběhů, které se u prvních sedmi dílů liší od původního a je uvedeno v závorkách:
- Asterix z Galie [1]
- Asterix a zlatý srp [5]
- Asterix a Gótové [7]
- Asterix gladiátorem [3]
- Asterix a cesta kolem Galie [6]
- Asterix a Kleopatra [2]
- Souboj náčelníků [4]
Tady se dozvíte...
- Alpaga - manželka Klaudia Kokila z "Asterix a Caesarův vavřínový věnec".
- Amoniaka - Žena Belgičana, která poskytne v "Astérix chez les Belges" bílou vlajku.
- Angína - Ortopedixova žena, která svého muže přinutí v příběhu "Dárek od Caesara" kandidovat na post náčelníka galské vesnice.
- Begonie - žena vrchního velitele posádky v Hispalisu z příběhu "Asterix v Hispánii".
- Bonemína (Bledulína) - vystupuje hned v několika dílech. Jmenovitě byla představena poprvé v dílu "Asterix a slavný štít". V příběhu "Nesvár" (zde jako Bledulína) má poměrně významnou roli. A také v "Asterix a Caesarův vavřínový věnec" a v "La rose et le glaive", kde byla dokonce zvolena náčelníkem vesnice.
- Coriza (Zazi) - Ortopedixova dcera, zdrobněle jmenována jako Zazi - "Dárek od Caesara".
- Cornelie - pravá ruka továrníka v manufaktuře na výrobu kol v "Asterix a slavný štít".
- Eponina - Tenorixova žena, která našim hrdinům uvařila masilskou specialitu - bouillabaissu - během jejich pobytu v Massilii v "Asterix a cesta kolem Galie".
- Errata - Sinfonixova žena - "Astérix en Corse"
- Flavie - manželka Římana Cukrukuse, plavící se u příležitosti výročí svatby do Lutecie v příběhu "Asterix a cesta kolem Galie".
- Galantina - žena Bonemínina bratra Homeopatixe z Lutecie v dílu "Asterix a Caesarův vavřínový věnec".
- Grinolína - Dcera Grobianixe z vesnice z "Le grand Fossé", která má být proti své vůli provdána za Greulixe.
- Grüblerína - Grinolínina kojná z dílu "Le grand Fossé".
- Halabala - hraje vedlejší roli jako snoubenka Tragikomixe v příběhu "Asterix legionářem" a pak menší roli v "La galere d'Obélix".
- Jelousubmarina - Alfabetixova žena, která poprvé dostane jméno v dílu "Asterix v Hispánii".
- Kantýna - Stellartoixova žena, jejíž hlavní zodpovědnost byla za zásobování Galů a Belgičanů bohatou stravou v "Astérix chez les Belges".
- Kleopatra - se kromě dílu, jenž byl urřen jen jí - ("Asterix a Kleopatra") - objevila ještě ve dvou dalších příbězích, a to v "Le fils d'Astérix" a "La galere d'Obélix". Obsahem lexikonu je i specielní stránečka o Kleopatře.
- Maestria - žena-bard, která v příběhu "La rose et le glaive" vnese do galské vesničky pořádný rozruch.
- Marmelada - Waggonlixova sestra, která je omylem v "Astérix en Corse" oslovena římskými legionáři.
- Oranžáda - princezna z příběhu "Astérix chez Rahezade", která má být podle předpovědi obětována bohům.
- Petula - žena jednoho Brita v "Asterix v Británii".
- Rezeda - žena hostinského, která je jím v "Astérix en Corse" označena za "užvaněnou straku".
- Tibie - dcera Klaudia Kokila v "Asterix a Caesarův vavřínový věnec".
- Vluglodsah - žena v "Astérix chez Rahezade", která má princezně ohlásit přílet Daisajáha a Trubadixe.
- Zhulena - žena, přijímající pacienty druida Amnezixe v "Souboj náčelníků".
- Ženský oddíl - Římané se pokusí v dílu "La rose et le glaive" získat galskou vesnici s pomocí ženského oddílu legionářek.
|
- I - Asterix z Galie
- II - Asterix a zlatý srp
- III - Asterix a Gótové
- IX - Asterix a Normani
- XIII - Asterix a kotlík
- XVI - Asterix v Helvetii
- XVII - Sídliště bohů
- XXII - Asterix a velká zámořská plavba/LI>
- XXIII - Obelix & spol.
- XXVI - Odysea
Postupné řazení dílů s popisem ženských rolí:
Zde poznáme hašteřivé ženy, když jdou Asterix s Obelixem navštívit přítele Násobixe, bydlícím v římském víceposchoďovém domě.
Na útěku před Římany se Asterix s Obelixem uchýlí na loď, kterou si pronajal římský manželský pár Cukrukus a Flavie, toho času oslavující výročí svatby.
V Massilii pak další žena, Tenorixova manželka Eponina, připraví oběma galům místní specialitu - rybí polévku Bouillabaissu.
Tady se objevuje opravdová žena v celé své kráse. Kleopatra chce Caesara přesvědčit, že její národ je na Římu zcela nezávislý a uchoval si veškerý svůj um, který v minulosti tolikrát prokázal. Jako důkaz nechá za tři měsíce postavit v Alexandrii Caesarovi nádherný palác.
Podle Caesarových i Panoramixových slov má velice pěkný nos, při čemž se ale snadno rozzlobí. Její oblíbenou pochoutkou jsou perly rozpuštěné ve vinném octě.
Obyvatelky vesnice zde pečují o druida Panoramixe, který byl zasažen menhirem. Na str. 17 vystupuje i manželka náčelníka Majestatixe, její jméno ale není uvedeno.
Zato ho dostala mladá hezká dívka na příjmu pacientů druida Amnezixe. Jmenuje se Zhulena.
Zde poznáme dav fanynek, které jásají nad karikaturou skupiny Beatles. Petula je manželka jednoho Brita, kterému Asterix s Obelixem zdánlivě pomáhají hledat zloděje.
Halabalina první role. Obelix se do ní zamiluje, dozví se ale, že ona miluje Tragikomixe, který byl zajat Římany, a proto spolu s Asterixem vstupují do římských legií a jedou do Afriky Tragikomixe vysvobodit.
Bonemína zde už má jméno a radí svému muži, aby si jel léčit bolesti jater.
Cornelie je pravá ruka majitele továrny na výrobu kol Saplina. Sekretářka ze staré školy, která je ve svém oboru prakticky nepřekonatelná.
Protože ženám není na olympijské hry vstup povolen, zůstávají doma v vesnici, aby "svůj čas strávili uklízením a děláním pořádku". Jedna Řekyně, které není na stadion rovněž vstup dovolen, prorokuje se vztyčeným ukazováčkem, že jednou se ženy určitě her zúčastní a to nejen jako divačky. Muži, stojící v řadě si z ní dělají legraci, volaje na ni: "To určitě! Třeba jako kočí závodních vozů".
Zde má Alfabetixova žena Jelousubmarína poprvé své jméno.
Begonie je ženou vrchního velitele posádky v Hispalisu, která jako divačka při zápase s býkem upustí svůj rudý závoj. Asterix s ním pak definitivně býka porazí.
Bledulína (jindy ovšem nazývaná Bonemína) se díky intrikám Tullia Destrukta cítí jako první dáma ve vsi ohrožena a zpochybněna a reaguje odpovídajícím způsobem: začíná kout pikle proti Asterixovi, o němž prohlásí, že Římanům prozradil tajemství kouzelného nápoje.
Na návštěve Bonemínina bratra Homeopatixe poznávají Asterix s Obelixem jeho ženu Galantínu.
Asterix s Obelixem se zde jako otroci seznámí s ženou Alpagou a její dcerou Tibií.
Vesnické ženy nejsou často o nic méně důvěřivější než jejich muži. Vlastně jediní, kdo nenaletěli věštci Profixovi, byli Asterix a Panoramix.
Srovnání mužů a žen dostává už v tomto dílu pevnější formu, když tentokrát poprvé dostanou napít kouzelného nápoje i ženy. Bonemína ho ihned otestuje na Alfabetixovi a ten, přistávaje na zemi, prohlašuje: "Jsem-proti-zrovnoprávnění-žen-s-muži!"
Poprvé zde bojují ženy po boku mužů v římském táboře Malobonum. Bonemína zde osobně zbije válečkem na nudle věštce Profixe a pak i velitele tábora centuriona Caia Prostoduchuse.
Cestou na Korsiku, kam Asterix s Obelixem doprovázejí římského zajatce Kalamaikamikmikmixe, se seznámí se ženou hostinského Zlataplombou, která jim nabídne víno a párek.
Při pátrání po Kalamaikamikmikmixovi se patrola seznámí s Citronádou, Kovohutnixovou sestrou.
Angína je Ortopedixovou ženou, která ho přemluví ke kandidatuře na post náčelníka. Za vším je ale vlastně její antipatie k Bonemíně.
Za tímto účelem přinutí i svou dceru Corizu (Zazi), aby svým půvabem ovlivňovala potenciální voliče. Poprvé se závěrečné hostiny zúčastní také ženy.
V Belgii je jídlo servírováno Kantýnou, ženou Stellartoixe. Kantýna je Karikaturou Anne Cordy, belgické herečky a zpěvačky.
Amoniaka dá Asterixovi bílou vlajku, která je použita jako označení vyjednávačů.
Grobianixova dcera Grinolína si má vzít Greulixe, a proto prosí o pomoc svou kojnou.
Kleopatra se objeví na konci dílu, aby si vzala svého syna.
Guru Daisajáh, který hovoří s bohy, zařídil, aby princezna Oranžáda byla obětována v případě, že do 1000 a 1 hodiny nezaprší. Princezna se proto ptá ženy jménem Vluglodsah, zda už je galská pomoc na dohled.
Příběh začíná u jednoho galského děvčátka, které si nesmí hrát s chlapcem "Římanem". Prý stejně celou dobu děvče jen vřískalo. Kvůli tomu si vesnické ženy stěžují u barda Trubadixe, vezmou své děti ze školy a dohodnou se, že pošlou pro vychovatelku do Lutecie.
Objeví se Maestria, žena-bard. Maestria se snaží zaujmout ženy z vesnice děním za hranicí jejich vsi. Muži z toho mají legraci, ale Maestria vysvětlí galským ženám, jaké by dnes mělo být místo ženy ve společnosti.
Prvním krokem k osvobození od "mužské tyranie" je to, že ženy začnou nosit kalhoty. Diskusní večery "Osvobozených Galek" mají za následek, že Bonemína nárokuje místo ve správní radě obce. Asterix se ke všemu dění staví konzervativně a dělá si o další vývoj starosti, Panoramix to vidí realisticky. Když Asterix v hádce udeří Maestrii, je vyhoštěn z vesnice. Ostatní muži jsou ale solidární a odejdou z vesnice také, krátce před příchodem ženského oddílu.
Římané chtějí využít toho, že Galové díky své galantnosti nemohou udeřit žádnou ženu. Pošlou tedy do vsi ženský válečný oddíl, který pak od jejich úmyslů Galové spolu s Maestrií odradí nabídkou šperků a oblečení (!). Asterix se s Maestrií usmíří ještě před jejím odchodem.
Maestria je Karikaturou francouzské političky Edith Cresson.
Kleopatra si dělá z Caesara legraci, že mu ukradli jeho jedinou loď. Poté, co se Obelix po požití kouzelného lektvaru proměnil v žulový kámen, pokouší se ho Bonemína svým kuchařským uměním a Halabala polibkem, proměnit zpět.
 |
Tato stránka vznikla díky Webmasterovi a může být pro osobní účely libovolně kopírována.
|
© by Marco Mütz 1998-99
Deutsches Asterix Lexikon im Internet
alle Zeichnungen auf dieser Homepage: Albert Uderzo - © Les Editions ALBERT-RENÉ, GOSCINNY-UDERZO
Český překlad Z. Slíva 2000
