otrociLatinsky: servus, vlastn� v�le�n� ko�ist, kter� byla ponech�na na�ivu pro vlastn� pot�ebu. V ��msk� ��i do�lo mezi lety 140 a 71 p�.n.l. k n�kolika povst�n�m otrok�, z nich� za nejv�znam�j�� je pova�ov�no povst�n� Spartakovo. �ivnou p�dou pro otroctv� je zajatectv�, kr�de�e lid� a obchod s lidmi. Mezi lety 250 a 150 p�.n.l. p�ivedli ��man� 250 000 zajatc� do zem� jako otroky. Podroben� Galie v letech 58 a� 51 p�.n.l. znamenalo druhou velkou vlnu v zotro�ov�n�. Otroci pat�ili sv�mu p�novi a nem�li ��dn� pr�va. Velmi z��dka se dr�en� otrok mohl vykoupit a pak mohl b�t nap��klad bank��em, l�ka�em nebo u�itelem, proto�e ��m poskytoval obrovsk� politick� pr�va a administrativn� spr�vu. V p��b�hu "S�dli�t� boh�" hr�li otroci d�le�itou roli p�i stavb� prvn� budovy ve m�st�, a v jeho� pr�b�hu st�le hlasit�ji n�rokovali pr�vo na smlouvo o v��i mzdy. V p��b�hu "Asterix a Kleopatra" jsou otroci nedostatkov�m zbo��m, a pracuj� tedy hlavn� tzv. svobodn� d�ln�ci - VI/14. ��m z�sobuje luxusn�mi otroky Tifus - XVIII/13. Ten m� ve v�loze otroka, kter� se ukazuje jako
|