olympijské hry

Posvátné hry pod záštitou boha Dia (1.p. Zeus). Konají se každé čtyři roky u Helénů v řeckém městě Olympia v měsíci hekatombeon (v attickém kalendáři je to období mezi 16.červencem a 13. srpnem). Doba konání her je posvátná a vládne klid zbraní. Trvají 5 dnů a sláva vítěze a jeho země je obrovská - XII/11, roku 50 př.n.l. byl Řím reprezentován Claudiem Tvrdokožusem a Galie Asterixem.

Antické hry se konaly v období let 776 př.n.l. až 394 n.l. Vítězové dostávali palmu vítězství - olivovou ratolest - nebo věnec. Jedinou disciplínou v prvních 13 olympiád byl běh. Později se přidaly i další sporty, jako třeba pětiboj (hod diskem, zápas, hod oštěpem, běh a skok do dálky) nebo jízda na koni či závody spřežení.

Zákazem konání her, vydaným císařem Theodosiem I. (*347 - +395 n.l.), skončila antická podoba olympiád. Hry byly obnoveny až roku 1894 Francouzem Pierrem Baronem de Coubertin. Prvním místem konání byly roku 1896 Athény. Od roku 1900 se olympijských her mohou zúčastňovat i ženy. Hry se od roku 1924 dělí na letní a zimní.