Normani

Hrd� a ob�van� n�rod, zn�m� d�ky sv�m dalek�m n�mo�n�m plavb�m a odv�n�m bojovn�k�m. Vyzn�vali stra�liv� bohy: Th�ra, boha v�lky, kter�mu se l�b� vypalov�n� a vra�d�n� a Odina, kter� zve padl� bojovn�ky k sob� na hostinu. Neznaj� strach a �kytavka je pouh� nel��iteln� nemoc. N�rodn�m n�pojem Norman� je calva - (d�l IX).

Z historick�ho hlediska jsou Norman� skandin�v�t� Vikingov�, kte�� byli v ran�m st�edov�ku ob�van�mi n�mo�n�mi lupi�i, pou��vaj�c� ocelov� ko�ile a sekery. Byli pova�ov�ni za nejlep�� bojovn�ky Evropy. Od roku 850 vedli v�bojn� v�lky do Anglie a roku 1066 zalo�ili z Normandie anglo-normansk� feud�ln� st�t. Stalo se tak za Vil�ma I. Dobyvatele. Normandie z�stala i nad�le francouzsk�m l�nem. Roku 874 dopluli na Island, odsud pak roku 984 do Gr�nska a kolem roku 1000 a� k b�eh�m Severn� Ameriky. Normansk� �zem� sahalo a� do It�lie a Sic�lie. B�hem sv�ch v�prav ze severu Evropy k �ern�mu mo�i a do Byzance zalo�ili v 9. stol. panstv� v Novgorod� a Kyjev�.

N��eln�k: Olaf Bolehlaf.