| Yukonsky denik # 56 |
| 25. ledna 2008 Tak trochu opozdene preju vsem ten nejhezci novej rok !!!! Nam prijel na vanoce Misha a tak i pres nesrovnalosti, ktere maji s Olinem to bylo hezke mit ho zase doma. Jezisek byl velkej a vsichni naprosto spokojeni. Olin (paradnik rodiny) si uz vybral dopredu co mu mame koupit za obleceni i jaky parfem) Kennedy se jenom vzdycky desi kdyz Olin prochazi kolem z koupelny kdyz jde do skoly....prochazi a s nim totiz cela parfumerie. Tuzidlo na vlasy, deodorant pod pazi, parfemem rozhodne nesetri! Stejne s koupanim, ma svoje vlastni sampony, coditionery, mydla.... je to zajimave u kluka jako je Olin, je vylozene sportovni typ, ktery miluje holky, lov, rybareni, vandry! A Misha je zase naprosty opak. K vanocum chtel jenom hry. Ja jsem prihodila vodu po holeni a nejaky deodorant, prijal to s brucenim a mam silne podezreni, ze to stejne nikdy nepouzije. U nej bych si naopak prala aby se o sebe kapku vic staral. Proc musi byt oba extremisti .... no co nadelame.....z toho vyplyvaji take jejich neshody. Kazdej je uplne jinej a uplne ve vsem!!!! Uz jsme se smirili s tim, ze milujici se bratricci to nikdy nebudou. Mrzi nas to.....ale nic s tim nenadelame. Silvestra jsme stravili na party se sousedama na Rock creeku. No party.....Kennedy a Shawn byli jedini kdo se opijeli pivem,jinak jsme byli vsichni nealko. A z peti piv se nakonec clovek nestaci opit:) Ale bylo to fajn se sejit s prateli. Misha byl s nama, Olin jel na party na Henderson, kde to bylo dost ostrejsi co se alkoholu tykalo, aspon u dospelych. Deti nastesti mely rozum. No a po Silvestru nam odjel zase Misha, dostal ssebou spoustu cukrovi, jidla.....nakonec za 14 dni jsme tam jeli zase kvuli Kennedyho ocim, takze dalsi sunka, chleba, gulas, rostenka......Misha si sice nakoupil nadobi a vsechno potrebne na vareni, ale nakonec vari tak malo, ze i ohrati cehokoliv mu dela problemy.Talze stejne jako loni stale slysim..."a Mami, kdy prijedes? Mam hlad!" Vzal nas do jedne restaurace ze ktere byl nadseny, na hamburgra. Byla to restaurace typu 60 leta, s jukeboxem....proste presne jak to tehdy v restauracich vypadalo.Vzal podotykam. ze Misha nas tam vzal, ale tatinek platil, aby si nekdo nahodou nemyslel ze Mishanek je nejakej rozhazovacnej! Ten si penizky strasne setri.....zase na rozdil od Olina, ktery utraci nalevo napravo.Jeste jsme ho vzali na pizzu druhej den a pak jsme uz odjizdeli. Diky zmenene schuzce s doktorem az kolem seste vecer, tedy za hluboke tmy nas cekala cesta domu. Cestovat v zime a jeste k tomu v kraji, kde projede asi pet aut za den a kde neexistuji mobily, je velice nebezpecne a proto se na to kazdy pripravi jak muze. Extra obleceni, spacaky, kanystr s benzinem, nekteri lidi si berou ssebou i drivi aby si mohli udelat v pripade problemu ohen (to mne nakonec zachranilo, kdyz jsme havarovali s Olinem, ze jsem nezmrzla).....no a mala modlitba k bohu, aby auto nemelo zadny problem, protoze to je dalsi strasne dulezita vec. Jen lidi kteri tu byli si dovedou predstavit tu naprostou opustenost mezi Whitehorsem a Dawsonem a ti to jeste znaji jenom v lete!. V zime je to nepredstavitelne krasny naprosto opusteny ojinelykraj snehove kralovny. Strasne nerada jezdim potme a ve snehu uz vubec. Jenze nekdy se neda nic delat. Kennedymu nebylo dobre od zaludku, navic usinal a tak jsem musela vzit volant do ruky ja. Trochu jsem se bala, je totiz vzdycky nebezpeci ze cloveku vleze do cesty los a to pak konci demolovanym autem. A minulou cestu jsem narazila na silnici nechtene na kojota. To uz byla taky tma a on byl oslnenej svetlama auta, stal na silnici a bal se pohnout a ja jsem se uz nijak vyhnout nemohla, aniz bych ohrozila nas. Moc mne to mrzelo. "Netece nam voda" bylo to prvni co Olin rekl kdyz jsme se vratili domu. No a porad netece. Ta povoden co byla predloni znicila hraz, ktera byla na potoce a tak mame hladinu vody ve studni o hodne nizsi nez byvala. Cely minuly mesic jsme meli jeste vodu, i kdyz ji nebylo moc, museli jsme setrit, ale na rychle osprchovani a umyti nadobi to stacilo. Ted teda tavime snih, ale tady na Rock creeku neni tak krasny neposkvrneny jako byval na Bear creeku. Navic ted nam vyhrozuji studenou vlnou ma byt skoro padesat pod nulou, tak si rikam..aspon nekdo bude mit radost. Kamarad Solim. ktery tvrdi ze mu staci aby se podival na nasi stranku na pocasi....a hned se mu jde radostneji do prace ve Vancouveru! Jo...jo...kamaradi! 12. unor 2008 Olin prave odesel do skoly. Nedivim se mu, ze se mu vubec nechtelo. Na teplomeru je uz od minule soboty takrka bez prestani pres cyricet pod nulou. Dneska....48. No a taky se nam narodila pred 14 dny stenata a ted v te zime je nemuzeme dat ven do boudy. Tak je zase tradicne mame v obyvaku a dost se desime jak se zacnou vic rozlizat a batolit.....a kakat......to nejvic. Nejzajimavejsi je, jak se chova ke stenatum jejich starsi bratr, Belin syn z posledniho vrhu, Mat. Napred jsme meli trochu obavy, aby jim neublizil, ale Bella (mama) ho prijala naprosto bez problemu, ani nezavrcela. Pritom souseduv pes se jen ukazal na verande a uz mu natrhla ucho. Mat ji docela samozrejme se stenatama pomaha. Je trosku nesikovnej, jak chlapi byvaji, ale umeje jim zadecky a vsechno olize. Zatim co mama si jde odpocnout od toho nadeleni nebo jde na chvili na prochazku, prejima jeji roli. Dokonce se dvakrat stalo ze vyzvratil zradlo aby se najedli, to je bezny ve vlci smecce, ale u psa jsem to jeste nevidela. Kennedy rika ze to je ta vlci krev po Belle. Vlci se o mladata staraj vsichni spolecne stejne jako Mat. Zatim maji uz otevrene oci, ale vetsinu dne spi anebo se krmi. Taky podle toho vypadaji. Bohuzel se nasi Belusce zalibil cerny labrador od sousedu....no a vsechna stenatka byla jak kdyby tatinkovi a jeste dedeckovi, ktery byl hnedy labrador z oka vypadla. Takze mame ted doma 4 laby, dva cerne, to jsou holcicky a dva cokoladove obrovske....to jsou chlapecci. Jinak se snazime se zimou se vyrovnavat jak se da. A neni to lehke, protoze delat cokoliv venku v tehle Sibiri.....Dnes rano jsem se smala Olinovi jak sel navlecenej do skoly. "Az na severni pol sel bych rad...." Podival se na mne dost kysele "Jo na severni pol klidne tam je tepleji!"Mel pravdu. Takove malickosti...jako cistit komin ve 40 pod nulou, nebo davat ohrivaci pasku do olejoveho topeni, to ani nepocitam. A nosit snih..kybly a kybly snehu a rozmrazovat vodu, to je takrka celodenni prace. Voda uz asi az do jara nepotece a ty haldy dreva, ktere v teto teplote jenom leti. .... Zatim jeste stale se nam dari splachovat zachod...teda rozmrazenou, varici vodou ze snehu. Vezme to tri ctyri kybly na jeden kybl vody a pak to vylej do zachodu, neni to blby?? A to uz jsem doufala ze tahle mirna zima uz mirnou zustane. No..nezustala. Ted by se dalo rict ze si to vyzirame i s urokama. ...... Olin nam vykladal vcera ze jejich ucitel kompjuteru, ktery sem prijel teprve v lete, ma omrzle ruce. Spravoval neco na aute a sundal si rukavice, zimu necitil a lip se to delalo. Skoncil s cernejma omrzlejma rukama a ted ma na nich osklive bolaky. Lidi co nejsou obeznameni s Yukonem, nasi velice zradnou zimu podcenuji. Ono se proste nezda ze je zima...To dela to sucho. Dneska uz nejede ani skolni autobus. Studena vlna trva....Jak dlouho uz? Treti tyden? Kazdy den mojeprvnicesta kdyz rano vstanu je na kompjuter s nadeji kliknu nastranku s pocasim, prece uz to nemuze dlouho trvat? Ale kam az dohlednu, (dalcich pet dni), porad se to mota kolem padesatky. Vcera nam uz skoro doslo drivi a Donovan ho neprivezl jak slibil auto mu zamrzlo na pul ceste jeste ze se sam dostal domu stopem . Ted mu nezavidim....nosi to dneska na zadech po jedne klade, ale neda se nic delat, kdyz jsme kvuli nemu odrekli drivi od Wayna. Mam poslednich 11 vajicek a u kompu mi mrznou ruce. |