|
Naposledy (potreti) jsme do Whitehosu museli jsme jet uz v patek. protoze jsem byla objednana k ocari. Olin se vratil z kempu ve stredu ve velice dobre nalade. Libilo se mu tam, ale zaroven se uz hrozne tesil do skoly. Neberte to prosim tak, ze by se tak rad ucil. kdo zna Olina, tak je mu jasny ze to tak rozhodne neni. Ale ma strasne rad svoji tridu a uz dneska lituje ze za tri roky bude maturovat a ty lidi uz pak nikdy neuvidi.
Zatim teda doufam, ze k te maturite dojde! Ted ale kdyz uz jsme tam vezli Mishu natrvalo, tak jsme byli radi ze se tam dokazal vmacknout jeste Olin! Kolik veci ma proboha kluk kdyz se stehuje z domu? No prece....televizi, kompjuter. VCR,DVD player, play station, printer.....no a taky par kousku obleceni, i kdyz to pochopitelne je nepodstatne.My jsme byli v hotelu a Misha u Elyho.V sobotu dopoledne jsem s Kathryn jezdila po garage salech i a Mishou. Jeli jsme nasim autem a pak jsme si uvedomili ze nemame nakoupene vlastne kam dat:) Byl to boj o centimetry mista:)No nakonec jsme to jeste vmackli dovnitr diky tomu, ze s nama nebyl Olin. . Nejvic stejne nakupovala Kathryn. Ja jsem v posledni dobe strasne zatizena na filmy a nakupuju je porad a vsude, Zatim z letosnich nakoupenych filmu se mi nejvic libil "MalyBuddha" " "Interview s wampirem""Ramson" a jeste par dalsich. Vetsinu jsem jich ale jeste nevidela. Pak nas Olin zavlekl do "frcu" kde objevil dva hazeci noze. Fakt pekny a ani moc nestaly.A Olin z nich byl nadsenej, nejvic se tesi az prijede tata a poradne ho to nauci. A ja jsem tam zahlidla novej komp.....uvazovala jsem jestli ho mam koupit ci ne, pak nakonec jsem se rozhodla ze ne, ze nebudu utracet a kdyz jsem pak mluvila s Kenendym tak mi rek;, ze jsem blazen ze jsem ho nekoupila. Tak jsem ho kupovala pak kostrbate pres Mishu na dalku. . V nedeli jsme odvezli Mishu na college. Bude bydlet v "dormu" tedy na koleji. Byla jsem se podivat, uvnitr, rekla bych moc hezky.....sice malej pokojik, ale postel skrin, umyvadlo, lednicka, u okna stul na kompjuter, vedle otevrena skrin se spoustou policek na knizky, nadobi a podobne (je tam spolecna kuchyne) no a pak jeste velka skrin na obleceni. neni to zrovna levne....1500 dolaru za 4 mesice, ale je to primo v arealu skoly a moc se mi to libi. Misha dostava od Yukonu na studie 800 dolaru mesicne, coz neni vubec spatne. Myslim, ze tam bude spojojeny. Nakoupila jsem mu nejake jidlo a odpoledne jsme jeli s Olinem domu. Po ceste jsme se stavila na Moose creeku za Waynem, jednak kvuli drivi za zimu, a taky chvilku popovidat.Potom co se mi rozpadlo manzelstvi na tom byl nejakou dobu dost spatne, ale ted to vypada ze je zase v poradku. Ma na Moose creeku svoji lasku, takze travi vetsinu casu tam.Vypada zase po letech naprosto spokojene. Domu jsme dojeli naprosto v pohode. i kdyz polovinu cesty ridil Olin. Behem tydne mi zavolal Misha: "Mami, kdy zase prijedes?" "Zacatkem rijna" rekla jsem mu. "Ach jo", vzdychl muj prvorozeny. Do te doby umru hlady!" . Vcera jel na college Mike tak jsem po nem poslala Mishovi domaci chleba, upekla celou sunku a par karbenatku. Snad bude na dalsi tyden zachranen od smrti hladem:) Takze ted zijeme s Olinkem sami..... S Kennedym jsme meli vyborne spojeni pres internet nez mu odesel laptop. Ted uz jsem od nej delsi dobu neslysela. Treba ale pripise neco k tomuto memu deniku! Tak Kennedy nepripsal, protoze nemel comp az do ted.....tedy do navratu do Canady a protoze jsem uz doma nema cenu abych se do toho Myvalce pletl ...... tak snad jen pozdrav vsem co nas sledujete a diky za zapisy v cancaku .... Ahooj zdravi Kennedy 10.listopad 2007 Olin si pri nasi posledni navsteve Whitehorsu koupil lyze a boty. Je nadsenej, protoze oboji dostal za slusnou cenu. Mimochodem.... neni zvykem ze by rodice detem vsechno platili. V lete je tady spousta prace hlavne pro studenty, kteri sem jezdi z cele Kanady a kazde dite od urciteho veku pracuje. Upozornuju ze k tomu deti nikdo nenuti. Misha zacal pracovat az v 17, kdezto Olin se hnal do prace uz od 14. Olin byl vzdycky prubojnejsi nez Misha. Co se Olina tyce, nezna opatrnost nebo strach. Strach mam ja. Z jeho pitomejch napadu. Je zajimave jak moji synove jsou naproste opaky jeden druheho. Ale s tim se setkava spousta rodicu. Ze si Misha vybral pro sebe opravdu dobry obor o tom svedci jeho uspechy ve skole. Rika ze se stale jeste nemusi ucit, protoze to vsechno zna. Jak by neznal! Kdyz se mi loni polamal kompjuter , Misha mi postavil novy. Ma pry na komputery nejaky sesty smysl co s nimi delat ze ho poslouchaji. Tak ted ve skole je to stejne. Ucitele uz zacali rikat ostatnim studentum: "Kdyz neco nevite, zeptejte se Mishy" Pro mne to ma jednu negativitu. Dobrym zakum college zajistuje praci v oboru na prazdniny. Takze Mishu asi tentokrat ani o prazdninach moc neuvidim. No jeste ze prijede domu aspon na vanoce! 11.listopadu mu bude 20 let! Jak se dokazou lidi v Dawsonu postarat o prekvapeni? Bylo navecer jednoho rijnoveho dne. Olin odjel stopem uz brzo odpoledne do mesta, kde mel sjednany babysitting (hlidani deti). Pred domem zastavilo zlute osobni auto s napisem HAN (mistni indiansky kmen). Vystopil z nej prijemnej usmevavej Indian a ptal se po Olinovi, ze by bylo fajn kdyby mu pomohl. Rekla jsem ze Olin neni bohuzel doma a o co jako jde.. "Mam tu navic pulku cariboo a muj stryc mi rekl abych to zavezl sem, ze kdyz Kennedy letos nemohl lovit ryby a cariboo bude take malo........chces si to vzit?" Pak uz jsem jenom zirala jak nosil bedny s masem, cele nohy..... dokonce velkou bednu masa pro psy. Toho Indiana jsem snad nekde videla ale naprosto nevim kdo to byl. Jen ze byl telnatejsi, ale to jsou vsichni a ze se celou dobu usmival. Indiani si navzajem vypomahaji normalne. Ale ze takhle berou i Kenedyho s rodinou mne skutecne prekvapilo? Byla to uz druha pomoc od Indianu za posledniho pul roku, jen tak....bez ocekavani cehokoliv. Fakt je ze Kennedy mezi nimi ma spoustu pratel a Olin se s Rangery zucastnuje jejich akci pro mlade lovce. Olin celej dalsi den porcoval maso do balicku, ale nemel fix aby to popsal, takze kazdy balicek je ted prekvapeni co bude k veceri :) Kennedyho pobyt v Cesku se diky ceskym uradum stale protahoval, ale konecne mel odletat s tento rok poslednim, letem Condoru (sezoni linka Frankfurt-Whitehorse). Mluvila jsem s nim na telefonu pred odjezdem a pocitali jsme kdy bude doma. Auto mel uz pripravene u kamarada Ivana, ktery mu dohustil gumy a dobil baterku. Bohuzel clovek mini a letecke spolecnosti meni. Kdyz ho svagr odvezl na vecer na letiste, nikdo nepocital s tim, ze neodleti. Letenky mel zaplacene. vsechno confimovane po internetu....ale do letadla ho nepustili. Letenka Praha Frankfurt pry byla zrusena...kancelar spolecnosti v 5 rano zavrena ... Takze Condor odletel bez nej. Kennedy volal par kamaradu, ti se zase pres internet se spojili se mnou a nikdo nechapal co se vlastne stalo.V kancelari telefon nikdo nestale nebral..... Nakonec jsem se tam donolala ja z Canady rano po jejim otevreni a zjistila zajimavou vec. Kennedy se nedostal do letadla neproto ze by byl podezrivan z terorismu, pokusil se propasovat zubni pastu nebo dokonce vodu, ale proste chybicka se vloudi... tentokrat v komunikaci kompjuteru mezi Lufthansou a Condorem. Z Frankfurtu uz byla jeho letenka v pohode. Jenze letadlo z Frankfurtu uz bylo pryc. Tady chci dodat, ze Kennedy dekuje vsem kamaradum, kteri mu tolik pomahali, nejvetsi zasluhu ma asi Paddy, bez jehoz auta a mobilu by snad byl na Ruzini do dnes :) |
| Yukonsky denik #54 |